Svět kolem jakoby se zbláznil. Netrvalo dlouho a zpoza štítů se objevili královští vojáci, natahovali ruce a házeli po obrech oštěpy. Jeden z nich nalezl cíl mezi prsy gharovy manželky. Tmavá, téměř černá krev prýštila na všechny strany.

„Lidi, je čas vypadnout!” zakřičela Wanda, když se i obři dali do pohybu a vystrašeně pobíhali sem a tam „Nebo nás zašlápnou!”
Nikdo jim nevěnoval přílišnou pozornost. Velký Van Dar Vuuren se sklonil ke své paní manželce a stiskl její ruku. Po tváři mu stekla slza velká jako lidská hlava a poté se dal do srdceryvného řevu.
Ten, kdo nikdy neslyšel obry plakat, nemůže pochopit, jaké to je. Vyjí, křičí, buší pěstmi do země a všemožně jinak dávají najevo svůj smutek. A obr plakal tak usilovně a tak nahlas, až se hory okolo otřásaly.

„Nebude trvat dlouho a jeho smutek se promění ve vztek,” zavolala Wanda přes rameno, rychle oddechujíc z nečekaného běhu. Ona i ostatní se hbitě uhýbali těžkým chodidlům neohrabaných a pomalých obrů, kličkovali mezi jejich sedícími kameny a velikými ohništěmi.
Sem tam kolem nich prolétl zatoulaný šíp nebo kopí, ale nebyl čas se tím zabývat. Nemohli běžet déle než deset minut, když zastavili, aby si dali krátkou pauzu na zklidnění dechu. Srdce jim všem bila jako splašená.
Schovali se za nejbližším kamenem, daleko od hluku a krve.
Hlasitě sípali a vydechovali chuchvalce bílé páry - stejně bílé jako vše okolo.

„Tak teď jsme kurva v prdeli!” nevydržel to Temmer a zlostně nakopl povalující se kamínek
„To jo!” přitakala Noa „A to jsem je tak přesvědčovala...po tomhle se k lidem určitě nepřidají.”
Ani Shenne nezůstala tentokrát zticha: „Měli místo nás poslat také magické bytosti. Já si hned myslela, že lidem důvěřovat nebudou!”
„Třeba se k nám stejně přidají. Ti lidé tam jsou od Lockarda, často jsme je s Shenne vídávaly v zámeckých chodbách. A my přece chceme bojovat proti nim! Určitě nás podpoří. Musí!” Madison se ze všech sil snažila udržet dohořívající plamínek naděje při životě.

„Teď je jedno, ke komu se přidají nebo ne, musíme to otočit, vrátit se do našeho tábora a přivést pomoc!” sykl Robyn.
„Ale tvůj otec nám přeci nechtěl pomoct,” nechápala Shenne. Ostatní, až na Temmera souhlasně zamručeli. Vysoký blondýn zvedl ruku a ukázal kamsi do dáli, kde se k obloze táhnul velký šedý dým.
„Ten váš tábor je asi v plamenech...” zkonstatoval. A opravdu. V dáli se k obloze táhnul úzký sloupec dýmu.

Wanda zlostně dupla do sněhové peřiny a skousla si spodní ret: „Něco udělat přece musíme! Tady zůstat nemůžeme!”
Vedle nich jakoby se mihl stín a křupl sníh. Rickon už měl na rtech otázku, zdali něco neslyšeli, když vtom se přímo vedle Madison vynořila Lockardova usměvavá tvář: „Ne, tak to byste určitě neměli!”

Shenne vykřikla, ale to už se všichni dali do pohybu. Utíkali, seč jim síly stačily.
Ohlédnu se a jsem mrtvá! Ohlédnu se a jsem mrtvá! opakovala si Noa stále dokola, ale i tak se otočila, když kdesi vzadu za ní uslyšela žuchnutí.
Byl to Mrkáč, se třemi šípy v zádech se pod ním podlomily nohy a on upadl do čerstvě napadaného poprašku.

„Rychleji!” zakřičela a nasadila ještě rychlejší tempo. Začalo hustě sněžit. Před nimi se táhla další z úzkých stezek, která vedla kolem chladné, nepřívětivé skály.
Na to, aby se zabývali svým strachen ze spadnutí, bylo moc málo času, pouze Shenne se na zlomek vteřiny zarazila, avšak zhluboka se nadechla a pokračovala ostatním v patách. Přitiskli se k hoře co nejvíc to šlo, zarývali prsty do žlábků a v ní a pomalu postupovali po stezce doufajíc, že se jim všechny šípy jako zázrakem vyhnou.
A vyhli se.
„Vy tupci, přestaňte střílet a za nimi!” ozval se kdesi za nimi nevrlý hlas.

Shenne nejistě kráčela jako poslední, drobné zmrzlé prsty zarývala do každé skuliny ve skále a tiše se modlila ke všem bohům.
Mezitím se mezera mezi králem a jí ztenčovala, až z ní nezbylo více než pár metrů. Tři, čtyři, pět, na tom už nezáleželo - konec stezky byl téměř na dosah.
Shenne pevně skousla spodní ret a dlouhým skokem se vymrštila do vzduchu a přistála na tvrdé zemi. Všichni se obrátili a  úlevně vydechli, jenže nevšimli si Lockarda, jak po ní natahuje ruku skrytou v černých rukavicích.  Všimli si až, jak drobná blonďatá dívka nejistě vrávorá mezi krajem plošiny a propastí - mezi životem a smrtí.
Prosím, bohové! pomyslela si ještě Shenne.
Na tváři se jí na zlomek zabušení srdce zračil takový strach, až se všem zastavilo srdce. To její tlouklo tak usilovně, jakoby chtělo rozervat hrudník. Zoufale se natáhla po králově ruce, oči vytřeštěné strachem, ale to už si její osud vybral. Nohy jí podjely, ruka zahalená v černé rukavici jí ještě více zatáhla, ze rtů se jí vydral vyděšený výkřik a dál už jen padala. Shenne, světlovlasá plachá dívka ještě naposledy pohlédla na skupinku stojící pár metrů od ní, než zmizela za okrajem docela.
Při pádu pevně semkla víčka k sobě. Vzduch kolem ní proudil rychle a zběsile jí tahal za vlasy. Chvíli netušila, zdali padá vzhůru, či k zemi.
Shenne dokončila svou modlitbu jednou provždy s tichým "prosím".

„Neee!” Nebýt Rickona, jež chytl Madison za její oblečení, jistě by hnědovlasá dívka skočila za nejlepší kamarádkou.
Všichni šokovaně hleděli na místo, kde ještě před chvílí stála jejich kamarádka a nebyli s to uvěřit, že už vedle nich stát nikdy nebude. Její slunce už navždy zapadlo, její život vyhasl jako plamen svíce.

„A mám vás!” uchechtl se Lockard při pohledu na překvapenou skupinku.
Wanda ale odmítavě zavrtěla hlavou. Ostatní, co následovali svého krále, nebyli v dohledu a to znamená, že ještě mají nějakou šanci! Zrzavá mladá žena se otočila a co nejrychleji se drala do kopce: „Za mnou!”
Rickonovi dalo značnou práci, než přinutil jak sebe, tak zdrcenou hnědovlásku k pohybu. Nohy jako by měl ze dřeva. V mysli se mu stále zjevoval obraz vyděšeného výrazu křehké dívky, jejích bledých tváří mizících za okrajem.
Noa se jako poslední podívala na klidně stojícího Lockarda a rychle následovala ostatní.

Proč tam jen tak stojí? Tady něco nehraje, pomyslela si, jenže to už uslyšela zvrchu Wandin hlas.
„Do kozí řiti!” zaklela.

---

V této kapitole se to všechno úplně pokazilo. Co si myslíte, že se stane dál?

A jak moc vás mrzí smrt jedné z hlavních postav? Po pravdě jsem její smrt vůbec neplánovala, avšak stalo se...

Co tam dělá Lockard?
Na tuto otázku budete nejspíše nejvíce dychtit po odpovědích :).
Nebojte, v další kapitole se vše dozvíte ;).

Káťa