Vánoce

„Dobré ráno." bylo první co jsem uslyšela, když jsem se probudila.
Remus seděl na mé posteli a v rukou držel něco, co strašně moc vonělo.
Remus mi podal do ruky talíř s toastem a hrnek s kakaem.
„Moc děkuju, Reme." poděkuji s úsměvem a začnu jíst.
„Jestli to takhle bude celý den, tak nevím, zda se do Bradavic mám vracet." řeknu se smíchem.
Remus odejde a já se nasnídám.
„Je krásné prožívat společné Vánoce." řeknu a loknu si mého nedpitého kakaa.
„Jo, to jo." přikývne Remus.
Celý den jsme si s Remem tak různě povídali.
Nestojí to moc za řeč, povídaní o životě na Vánoce není nijak zábavné.
„Dáme si večeři?" zeptal se mě Remus když už bylo pozdě večer.
„Jo, už mám celkem hlad." řeknu a sednu si ke stolu.
„Dobrou chuť." řekneme si navzájem a v místnostu se začne ozývat pouze cinkání příborů.

„Reme? Vím že na Vánoce by jsme měli být spolu ale jsem nějak unavená, nevím zčeho a tak jestli mě omluvíš-" začnu omluvně.
„Jo, jasně že nevadí, jen si běž lehnout." usmál se Remus.

Celou noc se mi zdály noční můry o tom, že je Sirius mrtvý.
Moc jsem se nevyspala, ráno jsem na cvilku usnula, není divu, že jsem spala do půl jedenácté.
„Dobré ráno, jsou Vánoce a máš tu dárky, pojď rozbalovat." zasměje se na mě Remus a já se s radostí vrhnu ke stromku, který měl Remus postavený v obýváku.
„Reme! Ty tu máš taky dárky." řeknu a s radostí mu dárky podám.
Jeden byl ode mě, další dostal asi od rodiny, pak tam měl ale jestě něco a to netuším od koho.
„Reme, od koho je ten třetí?" zeptám se a dárek si zkoumavě prohlížím.
„Asi od paní Weaslyové." řekne s úsměvem Remus.
„Od paní Weaslyové? To je Ronova mamka?" zeptám se.
„Ano a taky mamka Ginny, Freda a George, Charlieho, Billa a Percyho." zasměje se Rem.
„Páni, Freda a George znám a o Ginny jsem taky něco slyšela ale že má tolik sourozenců." řeknu a sama se vrhnu na rozbalování dárků.
„Rozbal si ty dárky, ne?" řeknu ještě než si sama nějake rozbalím.
Remus se dá s úsměvem do rozbalování.
Vzpomínáte jak mi kdysi kluci na Vánoce dali plyšáky v podobě jejich patronů.
Stále je mám.
Removi jsem dala plyšáka, mého patrona.
Byl v podobě psa.

„Moc děkuju." řekl Remus dojatě a obajl mě.
Rem dále dostal nějaké peníze od rodičů a od paní Weaslyové dostal pletený svetr.
„A teď rozbaluj ty." pobídne mě a já začnu konečně rozbalovat první dárek.
Byl to dárek od Remuse.
Dal mi náramek. Byloc pěkný.
„Bude ti připomínat krásné vzpomínky a bude se snažit zahnat ty zlé." řekne Remus, podívam se na něj a s úsměvem na rtech ho obejmu.
„Děkuju." šeptnu.
Dále jsem dostala knihu Jak správně učit. Knížka byla určitě od Severuse.
Zasmála jsem se nad tím.
Já mu věnovala knížku o lektvarech kvůli které jsem nemohla spát, pořád o ní básnil a něco si mumlal, tak jsem mu jí koupila. Moc ale nechápu jaký to má efekt, když těch knížek o lektvateh má asi milion ale dobrý no.
Dále už jsem nedostala nic nevadilo mi to.
Vzpomněli si na mě momentále nejbližší osoby v mém životě.
Otec vlastně nežije, teda někteří to tvrdí, někteří zase žijí v doměnce, že tady pořád někde je. Myslím že tu stále někde je, nevěřím že by padl.
A Sirius, ten je v Azkabanu.

„To byly moc krásné Vánoce, z velké části za to můžeš ty Reme." řeknu s úsměvem a znovu ho obejmu.

„Vážně už zítra musíš do Bradavic, vzdyť prázdniny nekončí už zítra." zaškemrá Rem.
„Promiň Reme ale musím se připravit na výuku."

Dále jsme s Reme prokecali docela dlouhou dobu.
Jsem šťastná že ho můžu vídat.
Jsme nejlepší přátelé.

Ahoj :) za chvíli se budem dostávat ke konci školního roku, teda za chvíli ne ale to není tak daleko.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top