Nerozbij hrneček a nečekají tě trpaslíci..

"April! Pojď.. Snídaně." křikne matka a já rychle seběhnu po schodech dolů.

"Jsem tu." zazubím se a pak sednu na své místo u stolu. Popadnu toast a ukousnu si kousek.

"Výborně. Víš, co máš přesně za tyden, zlatícko?" pousměje se matka.

"No.. Ehm.. Myslím, že narozky. Bude mi jedenáct." pronesu a ukousnu si další kousek toastu.

"Správně. Tak..co bys chtěla?" pousměje se matka a podá mi čaj.

"Nevím.. Ale líbila by se mi ta knížka s kouzelnými tvory. " řeknu s nadšením a pousměju se.

"Jo, ta. No.. Pokud budeš hodná, tak ji dostaneš." řekne matka.

"Ale já jsem hodná. Mami.." udělám psí očka a napiji se čaje.

"No.. " pozvedne jedno obočí matka a podívá se na mě podezíravým pohledem.

"Já..." zamumlám tiše.

"Je snad něco, co bych měla vědět?" pozvedne matka obočí víc a zamračí se.

"Ehm.. Ten hrneček... S..podpisem.. Lockharta.. Tak...jak on..se rozbil... No..tak.. Mě spadl.. A svedla jsem to..na...Freda..." vykoktám a pak sklopím zrak.

"April! Víš, jak byl vzácný! Za tohle budeš nést následky! Nijak Ti nebudu ničit narozeniny, ale pak budeš celý týden odtrpaslíkovávat zahradu! A to i dnes. " křikne matka a já jen s sklopeným pohledem poslouchám.

"Dobře. Jinak...se Ti ještě jednou omlouvám.." zamumlám a zvednu se od stolu. Dojdu do svého pokoje a tam vytáhnu knihu. Lehnu si na postel a listuji jí.

"Ach.. Já už chci narozky a tu novou s tvory.." zamumlám si pro sebe a knížku vrátím do knihovny.

Pak se vydám ven. Přímo na zahradu. Jsem oblečena do modrých džín, trosku otrhaného trička a černých holínek.

"Jde se na to! Jak jednou řekl bráška Fred. Udělej to a jestě se bav." zasměju se a natáhnu otrhané rukavice.

"Jde se na to broučci." pronesu a mrknu na trpaslíky. Vydám se k nim rázným krokem, a s úsměvem na rtech, je po jednom vyhazuji ven. Pak uvidím poslední tři.

"Po svých,nebo taky chcete letět?" pronesu a zasměju se. Oni se na mě jen podívají a odcupitají si to s mrmláním pryč.

Vydám se za matkou. Cestou odhodím rukavice.

"Hotovo mami." pronesu s úsměvem, když najdu matku v kuchyni, jak si čte knížku.

"Ano, drahoušku? Nějak rychle? Nemyslíš?" pozvedne matka jedno obočí.

"No.. Já..to s nima prostě umím." zasměju se.

"Asi ti vymyslím brzy jiný trest.." pousměje se matka.

"Mně tenhle vyhovuje.." zasměju se a vydám k sobě do pokoje.

"Asi dobrou." zamumlám jestě na matku a pak dojdu do pokoje a lehnu si na postel.

"Čase plyň rychleji! Prosím.. Chci narozky.." zamumlám a podívám se ven. Zamžourám očkami a pak jen sleduje západ slunce. U toho si parkrát zívnu a nakonec usnu.

×××××××××××××××××××××××××××××××

VELKÝ DOTAZ:

Píšu podle vás aspon trochu normalně Molly?

Jinak vítam vás u nové knihy.

#LouisiankaMusíMítTunuKnih😂😂😂👌💕🌈🌈

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top

Tags: