Ahoj...

Vydávat tuhle povídku bylo trochu divné a pro mě místy i dost nepříjemné. Jelikož sestra na můj příběh poněkud zanevřela, protože je v něm prý málo lásky či co, nikdo ho před vydáváním neviděl. Když se k tomu přičte i to, že si nejsem úplně jistá kvalitou téhle povídky, párkrát jsem dost vážně uvažovala nad tím, jestli to má vůbec smysl. Možná je to jenom tím, že pořád neznám moc dalších názorů, ale mám trochu dojem, jako by tomu chybělo něco z atmosféry celého příběhu.

Jiná cesta je... Heh, jiná. I proto, že jsou to vlastně dva nápady spojené do jednoho. První část s Diklilem na Schylelu vznikla z dost šíleného snu, za který si docela jistě můžu sama, protože prostě večer se nad pokračováním příběhu přemýšlí nejlíp. Až na to, že pak najednou jako prvočíslo běžíte podzemními chodbami a hledáte malé dítě v hrůze, že už je možná mrtvé. A to ani nemluvím o setkání s Diklilem a těma, co ho chtěli zabít :/ Takže doufám, že se mi to povedlo nějak vystihnout.

No, každopádně druhá část, začínající rozhodnutím cestovat na Chain, je měla dovést na Základnu. Na existenci nějakého dalšího místa, spojeného s Trilem, už jsem lehce narážela v předchozí povídce, tak doufám, že zatím nezklamalo. Jak už jsem psala, znám zatím na celou tuhle povídku jenom svůj vlastní pohled, takže těžko říct, jestli se příběh ubírá rozumným směrem a jestli to dělá dobře - chvílemi si říkám, jestli by nestálo za to to ještě přepsat do trochu jiné podoby. (Nebo taky úplně jiné 😏)

Hm, co víc bych tu k tomu tak mohla vykládat... Nepříliš překvapivě pracuju na pokračování celého tohohle příběhu, momentálně mi to asi nejde úplně ideálně, ale něco už napsáno mám. Pokud všechno půjde tak, jak čekám, tak by se další povídka měla jmenovat Piráti na Teleku a měla by se mimo jiné soustředit trochu víc na Fiřiny sourozence (hodím sem obálku a popis, jak je mám zatím v konceptech, budu moc ráda za vaše názory)

"Co dělají?"

"Kradou. Hlavně se snaží získat věci, na lidech jim nezáleží. Pár jich zabijou, jen aby ostatní utekli a nechali jim všechno, co mají. Vezmou všechno, co poberou, a než se kdokoliv vzpamatuje, zmizí."

***

Obrovské území galaxie, spadající pod stovky různých vlád a státních útvarů je těžké uhlídat. Vždy se najdou místa, kde ty, kdo stojí mimo zákon, nikdo nenajde. Vždyť jaký by vlastně mohl platit zákon mimo planety, v mrazivém mezihvězdném prostoru, který nepatří nikomu?
Pirátské skupiny s oblibou útočí na neškodné planetky tak, aby jejich obyvatele okradly a zmizely dřív, než si jejich útoku všimne kdokoliv, kdo by se za místní postavil. Jaký bude jejich další cíl a jakým způsobem náhoda zamíchá karty tentokrát? Jakou roli v tom všem sehrají dvě mladá prvočísla?

***

Pokračování povídek Prvočíslo, Vědění, Chlapec z Gletu a Jiná cesta

Kdy začnu vydávat nevím, ale chtěla bych si nejdřív přečíst to, co už mám napsáno a zkusit to porovnat s tím, co píšu teď... Zkusit to současné trochu upravit a překopat. Nicméně kdo ví, třeba na mě přijde nějaká jiná, optimističtější a sebevědomější nálada a začnu vydávat dřív... Každopádně bych řekla, že do konce prázdnin bych snad mohla začít.

Děkuju všem, kdo dočetli až sem, hlasovali nebo komentovali - řekla bych, že to chtělo hodně trpělivosti prokousat se až na konec čtvrté povídky 😏

A nakonec musím znovu poděkovat MiriaPol, protože i když ji to nejspíš nenapadlo, jenom díky ní jsem nakonec povídku dotáhla do konce tak, jak jsem chtěla. V jednu chvíli už jsem si říkala, že prostě vydám zbytek kapitol najednou tak, jak jsou, i když mi nepřijdou moc dobré a vykašlu se na to. A přesně ve chvíli, kdy jsem v naprosto pesimistické náladě dopsala tuhle kapitolu, odložila mobil, vyrazila hrabat listí a skoro se přesvědčila, že si to zkrátka nikdo nepřečte, na mě vyskočilo oznámení o komentáři. A pak další, a další, a další. Takže, i když jsem kvůli tomu musela přepsat všechny tyhle závěrečné řeči do maličko veselejší podoby, děkuju moc 😊

Jinak budu moc vděčná za nějaké konečné zhodocení, porovnání s předchozími povídkami, případně upozornění na věci, které by v příběhu působily nějak divně a nelogicky. O to víc proto, že jediný, kdo to tentokrát před zveřejněním viděl, jsem já... no, o tom už jsem psala.

Takže díky, snad se povídka líbila a zatím 🙋‍♀️

Rabobar