Time skip:

Pohled Jungkooka:
Uběhlo opět několik dní a z nějakého důvodu mi přijde Jimin o hodně živější než před pár dny kdy semnou neprohodil ani slovo a ploužil se jak zombie. Více se usmívá, na mě a...taky mi dává větší pozornost až to vypadá že Tae na mě žárlí. Ale jak by mohl žárlit? Když si to ale vezmu...Taehyung je takovej ten žárlící typ jenže určitě by na mě nezarlil, tím jsem si na 90% jistý. Byl jako vždy normální den akorát s tím rozdílem, že jsme měli dneska focení. Těším se ale zároveň ne, protože nebude zrovna 2x příjemné když vám do ksichtu cvakají fotoaparáty. Po obědě jsme se vydali do studia kde si nás odchytili maskérky a maskéry, načež nás lehce nalíčily. Nic extravagantního. Nejdříve šel Namjoon pak Jin, Yoongi, Hobi, Tae, Jimin a nakonec já.
...
Konečně byla na na mě řada a já se uráčel jít do maskérny kde mě budou lehce líčit. Ještě cestou jsem si stihl prohlédnout dokonalou práci maskérek. Jimin vypadal tak jako vždycky neodolatelně, ostatně jako každý. Nebyla na nich žádná chybička takže jsem si s úsměvem sedl na židličku a nechal dělat maskérku svoji práci. Až mě lehce nalíčila, odebral jsem se ke klukům a mohlo se fotit!
...
Upřímně to bylo docela náročné, vždyť je taky už půl šesté večer. Ano...i do tolika hodin může trvat focení. Všichni jsme se odebrali do našeho společného apartmánu s pokojemi a byli rádi že to máme za sebou. Udělali jsme si rychlou večeři a výjimečně šli rovnou do svých pokojů, byli jsme všichni tak vyčerpaný z toho focení že každý z nás byl rád že existuje něco jako postel. V noci jsem opět cítil něco nebo spíše někoho kdo mě objímá. Ani jsem se nemusel otáčet abych věděl jaká osoba to je. ,,Jimine copak?" Optam se s úsměvem a on se jen tlumeně uchechtnul. ,,Nic jen...se mi stýskalo" řekne a já se k němu otočím. ,,Vždyť se vidíme každý den" řeknu pobaveně. ,,Jó to sice jo ale....nemáme skoro žádný soukromí" lehce se zarazím. ,,Nemyslíš že to znělo trochu divne?" Odvětím s nadzvednutým obočím a Jimin se zamyslí než neřekne: ,,Možná trochu? Ale vadilo by to kdybych to snad myslel jinak?" ,,Jak to myslíš Jimi?" Zeptám se a stále na něj hledím. ,,No...že bychom...mohli víš co- teda vlastně nevím jestli ti to vůbec říkat...ne zapomeň na to" řekne nakonec, odvrátí ode mě zrak a posadí se. Chystá se zvednout a pravděpodobně dojit ke dveřím a odejít...jenže než se stihne vůbec zvednout, chytnu ho pohotově za zápěstí a stáhnu si ho k sobě do hlubokého a procítěného polibku. Chvíli se jemné líbáme, teda do doby když oba nezačnem zapojovat svoje jazyky. Byl to příjemný pocit a neskutečně jsem si to užíval ale po nějaké době nám začal docházet kyslík a tak chtě nechtě jsme se museli odtáhnout. Pousmál jsem se a pohladil Jimina po vlasech. ,,Myslel jsem tím....že bychom mohli být spolu" řekne už bez takové nejistoty jako před tím. Jen ho lehce zarazene sleduju, než si ho nepřitáhnu do sladkého a krátkého polibku. ,,Jistě Minie, a rád" odvětím, Jimin se ze široka usmál a v tuto chvíli vypadal jak princátko, awe tak cute. Ještě malinká korunka a bylo by to úplně nejlepší. Uchechtnu se nad tou představou a i s Jiminem si lehnu zpátky do postele. Ještě chvíli se navzájem hladíme než každý z nás neusne.

---------------------------------------------------------

Konečně další ale bohužel taková kratší hodně kratší kapitolka. Bohužel na nic víc se asi nezmůžu ale budu se snažit příště napsat delší a víc takovou zajímavější💃👀 taaakže budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu a luv ya gays🤌💕
I PURPLE YOU💜