Kou psán normálně
Rei psán kurzívou
-
,, Vstávej. "  Něco se mnou zprudka zatřáslo. Nereagoval jsem třeba to něco odejde. ,,Dělej."  Zase to do mě drclo.  ,,Nech mě spát. "  Vypravil jsem ze sebe a dál ležel. Ozvalo se naštvané vydechnutí. Vyhrál jsem. Alespoň jsem si to myslel. Kopanec, který mě shodil z postele byl toho důkazem. Když jsem otevřel oči mohl jsem spatřit Kouův zadek, jak mizí mezi dveřmi. Má tak zatraceně hezkej zadek. To ale nemění nic na tom, že do mě kopl a mě to sakra bolelo. Pomalu se zvednu ze země a můj pohled spočine na posteli. Hodně zašpiněné posteli. Takže to nebyl sen. Má tak drobnou ruku. Ach jo. Proč už i představa jeho ruky mě vzrušuje? Nejspíš protože už vím, co s ní dokáže. Schválně co dokáže jeho pusinka, která by...
Bože mami ještě, že mě neslyšíš.

Je to idiot a já jsem taky idiot. Zase jsem to dopustil a ještě jsem se přidal! Já mu ho vyhonil a líbil se mi pocit, že vzdychá díky mně. Jsem divný?Určitě. Jsem nechutný? Naprosto. Jsem úchylný? Pravděpodoně. Jsem gay? Musím přestat. Hrabe mi, kvůli němu. Všechno je to kvůli němu. Kvůli němu se mi pokaždé rozbuší srdce a naprosto se vyprázdní hlava. Ten parchant to všechno způsobil a já teď nevím co dělat. Jsem v háji doslova.

Dorazil jsem na snídani poslední. Okamžitě jsem si přisedl k přátelům a pustil se do jídla.
,,Hej Rei."  Dokázal jsem ze sebe vydat jen ,,Hmf?" Zadíval jsem se na černovlasého kluka přede mnou.  ,, Jak to zvládáš s princezničkou? "  ,, Ale jde to." Nelíbil se mi jeho tón. ,,Hele nechtěl by sis se mnou prohodit místo v pokoji? " ,, Ne." ,, Ale no ták Rei. Jedna noc. Pohraju si a pak ti ho zas nechám." ,,Cože?" ,, Neříkej mi, žes mu ještě nenatrhl prdel. Takové malé děvce, musí perfektně kou... "  ,, Drž hubu ty zasranej parchante!"  Ani jsem si neuvědomil jak ale držel jsem ho pod krkem a celá jídelna na nás civěla. Naklonil jsem se k jeho uchu. ,,Dotkneš se ho a to dole už nikdy nepoužiješ. Rozumíš?"  Kývl a já ho pustil. Zvedl jsem se a zamířil do pokoje. Naprosto mě přešla chuť k jídlu. Jsem naštvaný. Hodně naštvaný. Jak si ten parchant mohl dovolit. Nějakej parchant nebude šahat na mou princeznu. Teda Koua. Já. Sakra. Nevím, co se to se mnou děje. Co se mnou dělá.

Z mého zamyšlení mě vyrušil řev a šramot. Nechápal jsem co se děje. Rei držel jakéhosi kluka pod krkem a vypadalo to, že je schopen vraždy. Pak ho pustil a odešel. Chvíli bylo ticho a pak se všichni zase rozmluvili. Jakoby se nic nestalo. Asi se vážně nic moc nestalo. Jen drobná neshoda.

Den uběhl strašně rychle. Za chvíli byl večer. Celý den mě Rei ignoroval. Tedy ignorovali mě všichni ale od něj to bolelo. Myslel jsem si, že když jsme spolu dělali všechny ty věci tak se na mě alespoň podívá. Nelíbilo se mu to. Byl jsem špatný? Cítím se tak trapně. Tak strašně moc trapně. Co jsem si myslel. Jsem jen na pobavení. Hračka. Sakra.
Dnes večer se koná malá alkoholová párty na jednom pokoji. Proč bych tam nezašel, že? Odvázat se. Uvolnit se.

Celý den mám naprosto blbou náladu. Pořád musím myslet na toho parchanta. Potřebuju se střískat. Pořádně střískat a dnes večer mám i příležitost. Jak je možné, že se dnes koná na jednom z pokojů alkoholová párty, o které ví všichni až na profesory. No profesoři si dnes vyrazili na rande. V téhle pustině je to divné ale co. Jsou pryč a to je hlavní.
Když se dostanu na místo. Vše už je v plném proudu. Sice nechápu jak se do tak malého pokoje vejde tolik lidí ale to je jedno. Okamžitě zamířím do kroužku na zemi, kde také koluje alkohol. Až pozdě jsem si všiml, že tam sedí i Kou. Ani on se netvářil zrovna nadšeně. Vyměnili jsme si pohledy a já se zhluboka napil.

Smál jsem se a cítil se naprosto skvěle. Alkohol mi proudil krví a já absolutně na nic nemyslel. Někdo pustil hudbu a pár lidí tančilo. Přidal jsem se. Kroutil jsem  se a po očku sledoval Reie. Seděla mu na klíně nějaká holka. Bolelo to.
Někdo mě chytil za boky a přitáhl těsně na sebe. Začal jsem se o něj různě třít a přirážet zadkem do jeho klína. Brzy jsem už cítil výsledek. Představoval jsem si Reie. Jsem opilý. Sice trošku ale na opilost se to svést může. Ten kluk mě začal někam tahat a já se nechal. Zatáhl mě do prázdného pokoje a shodil na postel. To už se mi nelíbilo. Začal jsem kopat a ten kluk zasyčel. ,,Ty malej smrade. Natrhnu ti tu tvoji prdel, že si týden nesedneš."  Ten hlas. Ten černovlasý kluk z jídelny. Kamarád Gora. Ne. To ne. Začal jsem sebou zmítat ještě víc. Ne. Nepřetáhne mě. To nedovolím. Nedovolím. Kopal jsem jako blázen a pak jsem dostal ránu. Zatmělo se mi před očima a on mě zalehl. Jeho ruce vklouzly pod mé tričko a posouvaly se k zipu u kalhot. Za chvíli jsem už byl přetočený na břicho a můj zadek se tyčil do výšky. Přes slzy jsem nic neviděl a v puse jsem měl nacpané tričko. Nemohl jsem nic. Jeho penis se o mě otřel. ,,Budu jemný uvidíš,že si to užiješ ."  Vzlykl jsem. Proč jsem prostě nezůstal v pokoji? V bezpečí. Tohle by se nikdy nestalo. ,,Okamžitě z něj sundej ty svoje pracky!" 
Teplá náruč mě konejšivě sevřela ve svém objetí. ,, Rei. " Vzlykl jsem. Věděl jsem, že to je on.

Odnesl jsem ho do našeho pokoje a položil ho na postel. Obkročmo jsem si na něj sedl. ,,Co to děláš?"  Byl tak nevinný. ,,Kde všude se tě ten parchant dotýkal?" Lehce jsem mu rukou přejel po nahé hrudi. Pod mým dotykem se zachvěl. ,, Nech toho." Zamumlal a pokusil se odtáhnout. Asi mu nedošlo, že je vlastně úplně nahý. Když si to uvědomil. Zrudl a vyděšeně se na mě zadíval. Vypadal tak. Tak dokonale. Oči měly ještě skelný výraz a rty měl lehce pootevřené.

Políbil mě.

Omlouvám se. Opět. Neměla jsem moc chuť psát a ani nebyl žádný nápad. A taky nebylo moc času.
Tak snad se kapitolka líbila😊. Příště nashle😁.