29.
Tiše jsem čekala a stále doufala...
Marně...
Nakonec jsem to nezvládla.
Nejspíš bych to snášela dál, ale když jsem našla ten prsten, který byl určitě pro ní...
Konfontrovala jsem tě tím.
Nezmohl ses na nic.
Jen si na mě vyděšeně zíral a z očí ti tekly slzy.
Naštvalo mě to ještě víc. To já tu měla brečet, ne ty.
Tys na to neměl sebemenší právo...
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top