Když jsem dorazila do města Vanhoover bylo mi jasné že tady získám tu poslední sílu. Když jsem přišla vypadalo to jako válka. Jedna skupina poníků měla pláště jako pro žebráky a ta druhá nějaké vzácné šaty. Ve předu každé strany byl jeden poník u vznešených to byl hřebec v obleku a u prostých to byla klisna v plášti z pytle obvázaného provazem. „proč se nesmiřite s tím že být lépe oblečená je lepší?" zeptal se hřebec a ukázal na nějakého služebníka a ten přinesl šaty. „a proč by nepochopíte že když máte prosté oblečení jste lepší?" zeptala se klisna a v ruce držela prostoru košili. „ne!!" zařvali oba najednou. Stáli naproti sobě. Já jsem přišla mezi ně a otočila jsme se na klisnu chudě oblečenou „jak se jmenuješ?" „ja jsem Triplex" odpověděla. Pak jsem se otočila na hřebce „a ty?" „ja jsem Silverstone" řekl s klidem. „a co se tady děje?" zeptala jsme se. „ona nechce přijmout život v přepychu" řekl Silverstone a ukázal na Triplex. „protože je to blbost ale on nechce přijmout život ve vhodném prostředí" řekla a vraždila pohledem Silverstona. „a to vás nenapadlo se spojit?" zeptala sem se jako by to byla tragédie. „s ním se já nebudu spojovat" řekla Triplex a odešla. „já s ní taky ne" dodal Silverstone a odešel na druhou stranu. Ostatní odešli za nima. Když bylo místo na políčku prázdné tak jsem odešla za stranou chudě oblečených. „ahoj Triplex" řekla jsem. „ahoj ehm" „terko" „ahoj Terko" řekla a posmutněla. „copak se děje" zeptala sem se. „chci aby můj bratr pochopil moje poslání" řekla a ukázal na svůj bok. Byly jsme v nějaké prosté budově kde bylo světlo takže jsem ho pěkně viděla. V tu chvíli jsem měla dvě otázky „tvůj bratr? A co znamená to cutie mark" „muj bratr je Silverstone to ti vysvětlím později a ano to ti taky vysvětlím" „hele stmívá se nechceš tady zůstat přes noc?" zeptala se mě. Chvíli jsem váhala ale potom jsme uslyšela její myšlenky «doufám že zůstane mohly by jsme být kamarádky a taky by mi mohla pomoc se Silverstonem» „jasně ráda zůstanu" usmála jsem se. „zůstaň tady za chvíli přijdu i s peřinou" řekla a odešla. Protože je jednorožec čekala jsem že přinese peřinu v magii ale ona jí přinesla na zádech. „proč jí neseš na zádech a ne v magii" zeptala jsem se opatrně. „prostý život nezná kouzla ani létání" řekla jednoduše a peřinu položila na postel. „ale co počasí? Pegasové musí pracovat na počasí" řekla jsem. „u nás ne" řekla a lehla si do postele. Připadala mi znuděná nebo smutná. Byla tam celá řada postelí a v každé byl jiný poník. Vzpomněla jsem si na vesničku které vládla Starlight, ale tady to bylo jiné. Nikdo tady nevládl byla to svobodná vůle všech poníků pro, kterou stranu se rozhodli. Z přemýšlení mě vytrhl hlas „ty ještě nespíš?" řekla docela rozespalá Triplex. „ne ale teď už jdu" řekla jsem a lehla jsem si na postel, přikryla peřinou a usla. Ráno jsem se vzbudila celkem pozdě. Jak jinak když jsme dny předtím nespala. Bylo skoro poledne a nikdo vevnitř nebyl. Šla jsem se podívat ven a to co tam bylo mě překvapilo všichni byli na těch místech jako včera a hádali si o stylu života. Nějak jsme na to neměla sílu tak jsem se šla projít. Šla jsem nějakým lesíkem. Byl skromně nádherný. Uprostřed bylo malinké jezírko. Sedla jsem si před něj a dívala se do vody. Viděla jsem sebe, sebe, sebe a jen sebe. Chtělo se mi začít brečet, ale pak jsem uviděla Silverstona. „ahoj" řekl vesele. „ahoj" řekla jsem smutně. „co se děje?" „tvá sestra mi o všem řekla a mě je smutno že je to takhle" řekla jsem a sklopila jsme uši. Do vody mi ukápla jedná slza. Silverstone si toho asi všiml a proto řekl „v ten den když ona dostala cutie mark dostal jsem ho i já" řekl a ukázal na bok. „a vysvětlite mi co ty cutie mark znamenají?" zeptala sem se. „to moje je diamant v reflektoru protože mám šířit vzácnost a slávu. A to Triplex je kupka sena s vidlemi protože má šířit dávné doby a život bez přepychu" řekl a sklopil uši. „a ona mi nerozumí" dodal po chvíli. „zajímavé je to že tohle říkala včera Triplex. „aha.. jakože já ji nechápu?" zeptal se podezíravě „ano" odpověděla jsem musel jasně. „hele nanapadlo vás to spojit?" zeptala jsem se. „mě jo ale má setra by byla proti" řekla a sedl si vedle mě. „za chili jsem zpátky počkej tady" řekla jsem a on kývnul. Teleportovala jsme se do základny kde jsem ztratila minulou noc a všichni tam byli. „zase sme prohráli" řekla poraženecky Triplex. „hele můžu mít jednu otázku" řekla jsem celá rozzářená. „jasně proč ne" řekla a zasmála se. „tebe nenapadlo se spojit s Silverstonem?" zeptala jsme se a pohled jsem měla jako úchyl. „ne je hrozně sobecký" řekla a dala si kopýtka v bok. „dobře" řekla jsem a obě jsem nás teleportovala do lesa kde čekal Silverstone. „Triplex?" zeptal se nejistě Silverstone. „kde jsem a proč je tu on?" zeptala se hnusně. Nic jsem neřekla jen jsem sklopila hlavu a začala kouzlit. Ovládla jsem ji. Dělala co jsem jí nařídila. Stačilo když jsem na tu věc co má udělat myslela a ona jí udělala. Jdi se omluvit bratrovi. „promiň bráško" řekla. „nevadí" řekl a obejmul ji. Když jsem kouzlo zrušila ona si je oklepala hlavu a řekla „ty mi odpustíš" „ano jsi má sestra a mám tě rád" Triplex ukápla slza. Slza radosti. „Asi mám hotovo" oddychla jsem si. Pak jsem společně a Triplex a Silverstonem na louku kde byl boj. Oba oznámili příměří a vysvětlili co se stalo. I zbytek se smířil s tím že být chudá a žít v přepychu jde k sobě. Když jsem odešla všichni mi mávali a já si uvědomila kolik jsem si udělala kamarádů. Přemýšlela jsme taky o tom co se stane až se dotknu stromu když jsem najednou narazila na nepěkný most.