Svatba Harryho a Ginny se blížila kvapem. Už jen dva dny a budou svoji. Všichni z toho byli ve stresu, nikdo nic nestíhal, přípravy byly vskutku šílené! A tomto chaosu a zmatku se objevila zrzavá ovce rodiny. Charlie se přemístil kousek od Doupěte a spokojeně si vykračoval k domku. ,,Charlesi Weasley! Kde jsi byl tak dlouho? Potřebujeme tě na pomoc se stany a tvůj otec nestíhá změnit zasedací pořádek a navíc se nám ztratila světýlka!" začala Molly vyjmenovávat už ve dveřích. Znělo to vyčítavě, ale stejně svého syna pevně objala, stoupla si na špičky a políbila ho na tvář. ,,Ach jo, ty tvoje vousiska... Jsi jak nějakej vopičák," postěžovala si, ale pak mu dala ještě pusu na druhou tvář.
,,Neboj, mamko. To zvládnem' levou zadní," uklidnil ji. Odložil si batoh v předsíni a došel do obývacího pokoje.
,,Charlie!" zvolala radostně Ginny a doběhla ke svému bratrovi, aby ho pevně objala.
,,Tak povídej, Gin, s čím ti můžu pomoct?"
Ginny Charlieho usadila vedle Harryho, se kterým si potřásl rukou. ,,Přípravy jdou mimo mě, ale chtěla jsem si říct, jak to bude ve svatební den. Harry bude mít za svědkyni Hermionu, tak jsme si říkali, že ji doprovodí k oltáři Ron, aby se necítil odstrčený."
,,Takže Ron bude něco jako družička?" zeptal se pobaveně Charlie. Ginny popřemýšlela a musela uznat, že ano. Pokývala hlavou a Charlie se rozesmál.
,,Ale to je nepodstatné. Ty dva máme prostě vyřešené, ale tím, že ty jsi můj svědek, tak ti musíme přiřadit nějakou družičku taky."
Charlie jen pohodil rameny. ,,Klidně, Gin. Vyber kohokoliv, mně je to dost jedno."
,,Napadla mě Lenka Láskorádová," řekla Ginny a pohlédla na Harryho, který souhlasně kýval hlavou. Oba měli Lenku moc rádi.
,,Lenka? Láskorádová? Ta bude od Xenophilia, že jo? Sice ji neznám, ale jestli je tak super jako Xenophilius, tak to určitě zvládnu."
,,Ale znáš. Taková blonďatá. Bojovala s námi proti zlu."
Charlie předstíral, že se snaží vzpomenout. Ve skutečnosti ale moc dobře věděl, že si ji nepamatuje. Na holky se nekoukal - obzvlášť ne během bitvy.

Příprava stanů v tom vedru byla sice náročná, ale Charlie byl na těžkou práci venku zvyklý. Jenže byl zpocený a přicházelo víc a víc hostů, kteří se u nich na jeden, dva dny ubytovali. Charlie se rozhodl, že pro jistotu se osprchuje, než mu někdo z rodiny vyčiní, že nevoní jako letní zahrádka - ale jako normální chlap, který byl celý den na sluníčku.

Vysprchoval se rychle, nerad ztrácel čas a plýtval vodou. Zpocené tričko si už neoblékal, rozhodl se, že si dojde do pokoje polonahý. Stejně všichni hosté byli venku, tak nikoho nepohorší. Vyšel z koupelny a zamířil do nejvyššího patra Doupěte. Minul pokoj své sestry a Ronův pokoj, natáhl se ke klice, ale uvědomil si, že někde nad ním něco bzučí či bručí. Pozvedl svůj zrak ke stropu a  všiml si, že z lustru visí mucholapka, do které se chytil čmelák, který vysíleně brumlal o pomoc. Charlie nevěřícně zavrtěl hlavou, došel blíž a natáhl se k mucholapce. Sejmul ji z lustru, došel k vnitřnímu okennímu parapetu, kde začal pomalu a opatrně osvobozovat čmeláka. Olepenou rukou pak otevřel okno a pomohl čmelákovi na vnější parapet, kde se začal osvobozený čmelák čistit od lepu. ,,Tak a teď ještě vy dvě," řekl a začal pomáhat dvěma mouchám, které ještě byly naživu. Nevšiml si, že ho celou dobu někdo pozoruje a usmívá se. ,,Debilní mucholapky," postěžoval si, když osvobodil všechny, kteří měli to štěstí dožít se Charlesovy záchranné akce. Zmuchlal mucholapku a vyhodil ji do odpadkového koše, který byl kousek od okna. Okno nechal otevřené. Otočil se, aby zamířil k sobě do pokoje. Zarazil se. U dveří od Ginnyina pokoje stála mladá dívka a mlčky ho pozorovala. ,,Já jsem pomáhal..." začal vysvětlovat, ale pak se zastavil v prostřed věty, protože věděl, že by to znělo podivínsky, kdyby jí vysvětloval, že zachraňoval čmeláka a dvě mouchy.
,,Já u vás budu spát, jen si odložím věci k Ginny a půjdu pomáhat paní Weasleyové," začala dívka z jiného soudku. Byl za to vděčný. Přišel blíž k drobné blondýnce.
,,Ahoj. Já jsem Charlie," řekl Charlie a beumyšlenkovitě podal mladé dívce ruku. Teprve když se jejich ruce dotkly, mu došlo, že je stále celý ulepený od mucholapky.
,,Já jsem Lenka. Těší mě," odvětila Lenka svým něžným hláskem a potřásla si s Charliem rukou. Nedala nic najevo.
,,Promiň, Lenko. Zapomněl jsem, že mi lepí ruce," pravil Charlie a v duchu si nadával do idiotů.
,,To vůbec nevadí, Charlie," ujistila ho jemně, ,,pokud být lapena je takovýhle pocit, pak není zas tak špatné být lapena." Její vtip byl roztomilý, Charlie by se možná usmál, ale cítil se trapně. Poodstoupil a začal směřovat zpět do koupelny, aby si umyl ruce. Lenka ho následovala. Musela si taky omýt svou pravou ruku. Mlčky se vyměnili v koupelně. Když vyšla ven, řekl Charlie: ,,Ještě jednou promiň za tu ruku."
Lenka došla ke dveřím od pokoje a otočila se k němu. ,,Nemusíš se omlouvat."
,,Moment... Lenka? Lenka Láskorádová? Tak to tebe povedu k oltáři, že jo?" zvolal nadšeně, když mu to došlo, že si konečně něco a někoho zapamatoval.
Lenka se znovu usmála, stydlivě sklopila oči a přikývla. Teprve když zmizela v pokoji, Charliemu došlo, jak pitomě to s tím oltářem vyznělo. Už to řekl, tak co? Mávl nad tím rukou a šel si obléct tričko. V tu chvíli mu došlo, že byl před ní nahý do půl těla. Plácl by se do čela, ale místo toho si jen řekl, že horší seznámení to být nemohlo a aspoň už to odteď může být jen lepší.

,,Zlatíčko, pojď sem, pojď sem," úkolovala paní Weasleyová těsně před svatbou. Lenka přistoupila blíž k Molly a Charliemu.
,,Nemůžu nikde sehnat kytici. Nevím, jestli jsme jich objednali dostatek. Ještě se zkusím podívat po domě..."
,,To nemusíte, Molly. Já už jsem si svou kytici natrhala na louce," uklidnila Lenka paní Weasleyovou. ,,Dojdu si pro ni a budu připravená."
,,Merlinedíky, jsi skvělá, zlatíčko. Tak já se jdu usadit, pamatujte, že jdete až po Hermioně s Ronem." Molly se rozloučila s Charliem políbením na tvář a odešla ven. Lenka na chvíli zmizela a vrátila se s kyticí, pokud se těch pět či šest květin mohlo kyticí mohlo nazývat. Charlie překvapeně pozvedl obočí.
,,Miluju bodláky a řebříček - skromná krása. A mám jich jen pár, nerada trhám příliš mnoho květin, když můžou ještě růst a kvést," vysvětlila prostě.
Charlie se usmál. ,,Je to hezká kytka, taková neobyčejná." Nabídl Lence rámě a vydali se k oltáři, který byl venku.

Po slavnostním obědu se všichni přesunuli ven, aby si poslechli hudbu a zatancovali si. Všichni kromě Charlieho. Ten se přemístil ke stolům s jídlem na pozdější bufet. Začal si do misky nabírat jahody, meloun a další ovoce. ,,Myslela jsem si, že tu budu sama," ozval se za ní milý hlásek. Charlie odložil misku na stůl a se k Lence otočil čelem.
,,Nemysli si, že se tu schovávám. Já bych byl jinak taky venku, ale oběd byl celý masový. Polívka, pak maso s omáčkou... Tak si teď plánuju nakrást něco k snědku." Lenka jen přikývla. ,,Kdyby to nedávali na talíř předem a já si mohl dát jen brambory..." začal vysvětlovat, ale Lenka mu skočila do řeči: ,,Já tu nejsem proto, abych tě soudila. Naopak. Přišla jsem sem taky obhlédnout švédské stoly."
Spojenec?! Charlie se snažil skrývat nadšení, když se ptal: ,,Taky vegetariánka?"
Lenka zavrtěla hlavou. Jak rychle nadšení přišlo, tak rychle i zmizelo. Byl naivní. ,,Já jsem veganka," odpověděla konečně. Charlieho srdce se prudce rozbušilo. Zakázal si se zamilovat, ale sakrapráce tahle holka byla úžasná!
,,Hele, Lenko," začal Charlie a nervózně si prohrábl rukou své zrzavé vlasy, ,,napadlo mě, jestli bys třeba někdy nechtěla na společnou snídani v trávě?"
Lenka se usmála, hlavně její oči zářily radostí. ,,Třeba zítra ráno?" navrhla.
,,Třeba zítra ráno," souhlasil Charlie. ,,Chceš taky ovocný salát? Nandám ti ho do misky," nabídl se Charlie a Lenka s poděkovaním nabídku přijala.