,,Minervo!"zakřičel na mě John a hodil mi camrál.Obratně jsem ho chytla a vstřelila branku.Stadion vybuchl nadšeným pokřikem.Cítila jsem se úžasně,když fanoušci začali skandovat mé jméno.
Hra ale pokračovala dál.Kličkovala jsem mezi střelci soupeře a střílela jednu branku za druhou.
A najednou,ve chvíli,kdy jsem se hodila camrál do branky,mě prudce trefily oba potlouky.Uslyšela jsem ječící fanoušky.Pak vše zčernalo.Spadla jsem.
---
Otevřela jsem oči a oslepilo mě jasné,bílé světlo.
Všechno mě bolelo a byla jsem obvázána mnoha obvazy.Kolem lůžka byl celý tým a tvářili se smutně.
,,Jsem živá,tak proč ty smutné výrazy?"zavtipkovala jsem,ale hned jsem začala litovat,že jsem tyto slova vůbec vypustila z úst.
,,Víš,Minervo,ty už nemůžeš dál hrát."
,,Počkej,co?Jak to myslíš,že nebudu moct hrát.Vždyť jsem v pořádku!"
,,Měla jsi těžké zranění a jako jeden z trvalých následků je,že už nemůžeš hrát."
Z oka se mi vykutálela slza.To snad nemůže být pravda.
Otřela jsem si slzy a slíbila si,že už nikdy nebudu brečet.
Uzdravila jsem se,ale nedokázalal se smát.Bez Famfrpálu jsem to nebyla já.I přes to,jakou mi to způsobovalo bolest jsem navštěvavola všechny zápasy svého týmu.
Stala jsem se nudnou profesorkou Přeměňování.Zatrpklost se mi navždy usadila v tváři a zmizela jen výjimečně.

...

Ahoj.
Nevím,jestli to víte,ale Minerva hrála famfrpál,ale pak utrpěla zranění a musela odstoupit...

Mějte se hezky😃

marrta20