Chce se mi smát, brečet i křičet. Avšak vím, že nemohu ani jedno. Držím všechno uvnitř, kde to bublá.

Rudé nehty drhnu odlakovačem, což mi drásá i okolní kůži prstů. Bolí to, ale přesto nepřestávám. Myšlenkami odbíhám někam úplně jinam.

Tahá mě to do krajin, kde jsem nikdy nebyla. Písek a spalující slunce. Hledíc na písečné duny, pot stékající po čele. Z těla mizí voda a nemám možnost s tím něco udělat. Rozpálená pokožka v noci pozná krutého nepřítele.

Ledové krystalky roztrhají kůži na cáry a písek zbytky pohltí.

Zahnala onu myšlenku a raději se soustředila na krví podlité prsty.