Otázal se s pohledem upřený na mě. Bože proč na mě tak kouká. Mám pocit jak kdyby mi už udělal do těla díru. Cítím se pod jeho pohledem divně, zvláštně. Má to snad nějaký skrytý význam? Ja nevím! Nejsem nějaký...doktor! Huh klid Stilesi. Nech to být, nic se neděje, vždyť na mě jen kouká...

___________

,,Jistě že můžeš, pojďme si dát pití"

Navrhl jsem a bez toho abych čekal na odpověď jsem odběhl ke stolu a nalil nám pití. Donesl jsem mu to a sám se napil.

,,Takže....Dereku, můžeš mi vysvětlit, proč se na mě pořád tak....díváš? Je se mnou něco špatně? Řekni...Možná proto mě Lydie vždy odmítá, proboha..."

Zamumlal jsem zamyšleně a přivřel oči na naznak že nad tím přemýšlím, ovšem cítil jsem na rameni jemný dotyk. Byla to Derekova ruka, kdo by kdy řekl že někdo jako on umí být...jemný.

,,S tebou není nic špatně, Stilesi"

Ten tón hlasu jak to říkal....bylo to, něžný a jak kdyby to mělo nějaký skrytý hluboký význam. Zamračil jsem se a pak zase povolil svaly v obličeji a uvolnil se. Podíval jsem se na něj a usmál se, on mi úsměv objetoval. Oh, je hezký když se usmívá...a roztomilý.

Uběhla nějaká doba a myslím si, že oba dva jsme už v sobě něco měli. Celou dobu (takže asi 2h) jsme si povídali a ani si nevšímali kde je Scott s Allison i když mi to celkem bylo jasný. Nikdy jsme si tak moc nepokecali a já si začínal uvědomovat že je to vážně fajn člověk. A že je i upovídaný v některých směrech. Třeba jako teď. Smáli jsme se, a bavili se. My dva spolu. Dokonce jsem se toho o něm i dost dozvěděl a on o mně taky.
Najednou zničehonic začala hrát pomalá hudba a většina párů začali tančit. Zasekl jsem se pohledem u Lydie, která tančila s Jacksonem. Povzdechl jsem si a chtěl si taky s někým zatančit i když abych byl upřímný moje taneční skills nejsou moc dobré, ale pomalý ploužák snad dokážu. Nikdo tu nebyl poblíž mě, žádná osamocená dívka žádný člověk, který by si se mnou zatančil...pak jsem se ale zarazil a koukl se na svoji pravici. Jen Derek. Derek, který vedle mě postavá. V hlavě mě napadla taková myšlenka, u které jsem ani nevěděl zda by to vyšlo nebo ne, ale když člověk nezkusí, tak nic neví. Nakonec jsem s úsměvem natáhl ruku k Derekovi.

,,Smím prosit? A jestli řekneš ne, tak tě praštím svoji bejzbolovou pálkou. Ty si tu sám, já tu sem sám, no není to dobrá příležitost...improvizovat?"

Vůbec nevím jestli jsem neřekl tu největší blbost a podle Derekova výrazu, který říkal jasně a prostě: 'ten kdo ti ublíží budu dystak já' mě donutil zapřemýšlet ale vážně mě udivilo, že moji ruku přijal. Tak snadný! Udelal jsem jen pár kroků od zdi abychom měli trochu prostor a pak já jsem mu ruce obmotal kolem krku a on ty své dal na můj pas. Bylo to kupodivu příjemné a jeho dlaně hřály. Nechal jsem se vést a samotného mě udivovalo, že umí tančit ale ploužák snad zvládne každý vlkodlak no ne? Líbilo se mi to a on taky vypadal že si to užívá. Nikdy bych tohle neřekl ale...tohle je možná nejlepší za celý tento večer. Ehm to jsem ale nevěděl co ještě přijde. Nasál jsem tu jeho vůni, co se to se mnou děje? Že by alkohol? Ale ještě nejsem tak opilý. Odpojili jsme ruce a udělali tak krok dozadu, čímž mezi námi udělalo nějakou tu mezeru. Bylo ticho, ani jeden z nás nevěděl co teď říct. Ale přece jsem se toho ujal jako první. Bože a to jsem měl v hlavě úplně vymleto.