Rag'ell a okruh pěti jeho nejbližších poradců včetně Maw-gheta a Leic-ena sledovali na velké holografické obrazovce záznam z výslechu Gabrielova otce, který právě přišel z Ardany.

Šest ardánců sedělo v absolutním tichu kolem velkého stolu v jednací místnosti a soustředěně naslouchali každému slovu z pořízené nahrávky.

Výslech se odehrál ve velkém paláci uprostřed hlavního města Ardany, kde ardánská rada zvaná Mieh-ga po tisíce let sídlila. Tuto prastarou stavbu s vysokými, štíhlými a věčně sněhem pokrytými věžemi navštívil Rag'ell za svůj život nezpočetněkrát a znal každý detail.

Ze záznamu se však mnoho z její honosné krásy a skvostné výzdoby zahlédnout nedalo, neboť kamera v detailu zabírala převážně vyslýchaného a jen málokdy se úhel pohledu pozměnil.

Nicméně i tak si Nejvyšší dokázal vybavit rozlehlý zasedací sál s vysokým stropem, mohutnými sloupy, oblouky a také mnoha okny. A přestože se i zde nacházely kamery a další technické vymoženosti, byly umístěny tak, aby nenarušovaly vznešenou atmosféru této elegantní starodávné stavby.

Padesát radních ve svých typicky stříbřitě šedých splývavých oděvech posedávalo na vyvýšených lavicích kolem dokola a pohledy všech se upínaly na Kairena stojícího nehnutě uprostřed sálu.

Celé tohle divadlo trvalo již značnou dobu, kladené otázky byly velice osobní a jdoucí do sebemenších detailů. Navíc dávali ardánci obviněnému jasně najevo svoje pohrdání, jeho zločin v jejich očích o to horší, že nebyl řadovým občanem, ale ještě donedávna jedním z nich.

Výslech vedl Irnaq, Rag'ellův předchůdce, který navzdory pokročilému věku a hlubokým vráskám v obličeji působil energicky, rázně pochodoval kolem souzeného muže a svými nepříjemnými otázkami na něj vyvíjel nemalý nátlak.

Kairen však navzdory obrovskému psychickému tlaku, kterému byl vystaven, stál před všemi vzpřímeně a hrdě nevšímajíc si nepřátelských pohledů ostatních. Nejvyšší se přistihl, jak detailně studuje jeho tvář a hledá v ní nějakou podobnost s Gabrielem.

Ale žádnou neviděl.

Ostře řezané rysy, úzké rty a pevně zapletené jasně bílé vlasy mnoho podobností s jeho synem nenabízely. Přesto ten odhodlaný a vzdorovitý výraz v Kairenových tmavě fialových očích mu přišel zvláštně povědomý.

Též ardáncovo hrdé a nezlomné vystupování během celého výslechu mu Gabriela připomínalo čím dál více.

Kairenovi se již delší dobu lehce chvěly ruce a Rag'ell to doposud přičítal nervozitě. Nyní si však povšiml, že po tváři obviněnému stékají kapky potu a také jeho zorničky jsou nepřirozeně rozšířené.

„Oni mu dali raw'haru?" vyštěkl do absolutního ticha doufajíc, že se plete. Nato pozastavil běžící záznam.

Maw-ghet pokrčil rameny: „Nevím, můj pane. Je to možné."

„Podle jeho fyziologických projevů bych soudil, že ano," ozval se Leic-en, který se naklonil blíže k obrazovce a pohledem vědce studoval Kairenovu tvář na zamrzlém záběru.

Raw-hara byla syntetická droga, která znemožňovala jakkoli korigovat svoje odpovědi. Nejenomže bránila lhát, ale též silně působila na psychiku a měla za úkol udělat obviněného povolnějším a donutit k plné spolupráci.

To poslední v Kairenově případě sice úplně nefungovalo, nicméně droga na každého působila odlišně. V některých případech dokázala vyvolat dosti divoké představy a halucinace, které často vyústily v děsivé stavy, kdy se vyslýchaný zcela zhroutil a začal se chovat chaoticky až paranoidně.

Proto se raw-hara, obecně známá jako droga pravdy, častěji přezdívala drogou šílenství.

Rag'ellovi se z toho, co viděl, začínalo dělat zle. Nechápal, proč Mieh-ga zašla do takových krajností. Přikázal pouze to, aby Kairena vyslechli a zjistili okolnosti jeho setkání s Gabrielovou matkou. Nepřál si z toho dělat ponižující veřejné lynčování.

„Raw-hara se při výslechu podává všem zločincům, je to standardní postup," poznamenal nevzrušene Maw-ghet.

„Zločincům?" pronesl Rag'ell nesouhlasně. „Kairen není žádný zločinec, o jeho vině se teprve rozhodne."

„O jeho vině není pochyb, můj pane," oponoval mu opět starší velitel.

„O tom rozhodnu já," odvětil ostře. „Je ponižující vystavovat člena Mieh-gy takovému zacházení."

„Ovšem," ustoupil Maw-ghet, načež s úctou a pokorou sklonil hlavu před svým vůdcem.

Nejvyšší musel Kairena v duchu litoval. Navíc jeho provinění nebylo o nic horší než to Rag'ellovo. Důvod, proč nestál na jeho místě, byl pouze ten, že on a Gabriel nemohli zplodit potomky, čímž de facto nařízení neporušili. A uchránila ho také skutečnost, že ardánský vůdce se během své vlády nemusel řídit téměř žádnými nařízeními a nemohl být ani souzen.

Místnost se znovu ponořila do ticha, když Nejvyšší opětovně spustil záznam a s ostatními obrátil pozornost zpět k dění na obrazovce.

„Takže si to shrňme," pronesl Irnaq tvrdých a ledovým hlasem někoho, kdo byl léta zvyklý na absolutní poslušnost.

„Během mise, která měla za úkol zkoumat hvězdnou soustavu S3M25697 a hlavně planetu S3PL8, jste při jednom z průzkumných letů díky nespecifické chybě v navigaci havaroval. Zraněného vás objevila pozemská dívka, která vás skryla a ošetřila. Je to tak?"

„Ano," přikývl souzený.

„Proč vám pomohla? A proč o vaší přítomnosti neřekla ostatním pozemšťanům?" položil otázku jeden z radních.

„Nevím. Spojoval nás podobný věk a...myslím, že se mnou soucítila. Věděla, že kdyby o mojí existenci řekla ostatním, ohrozila by můj život."

„Pojďme dál," pokračoval Irnaq a jeho příkré oči se zabodly do tváře obviněného ardánce, který nadále vzpřímeně stál a odolával nejen pohrdavým pohledům všech v sále, ale též velice nepříjemným projevům požité drogy. Třes rukou a rozšířené zorničky byly pouze viditelné příznaky a dalo se jenom odhadovat, co Kairen prožíval uvnitř.

„Uvědomoval jste si, jak obrovské bezpečnostní riziko představoval váš čin pro celou průzkumnou misi?"

„Ano," odvětil stručně.

„Uvědomoval jste si, že navázání jakéhokoli kontaktu s pozemšťany je zakázané?"

„Ano."

„Když pomineme vaši havárii a nestandardní situaci, ve které jste se ocitl a nemohl ji ovlivnit, proč jste poté, co jste se vrátil ke své jednotce, o celém incidentu neinformoval nadřízené?"

Kairen mlčel.

„Naopak jste se i poté s tou dívkou tajně stýkal po celou dobu trvání mise. Opakovaně jste lhal a klamal velitele vaší letecké jednotky, jen abyste se s touto lidskou ženou mohl důvěrně scházet a oddávat se zvrhlým sexuálním praktikám."

„Na tom, co jsme s Marianou dělali, nebylo nic zvrhlého," odvětil Gabrielův otec navzdory okolnostem ledově klidný. „Kromě toho mi bylo jasné, že kdybych o ní něco řekl svým nadřízeným, nechali by ji odstranit."

„Takže jste ji chránil?"

„Ano."

„Proč?"

„Zachránila mi život a ani ona o mně nikomu neřekla, nemohl jsem ji zradit. A také...," Kairen se na pár chvil odmlčel, ale pak se usmál, když tiše přiznal, „miloval jsem ji."

Irnaq se znechuceně ušklíbl, přesto se Rag'ellovi zdálo, že na tvářích několika radních zahlédl záblesk jistého soucitu a pochopení. Nato se jeden z nich zeptal: „Byla vaše snaha zabránit invazi na S3PL8 motivována vztahem s touto ženou?"

„Nejen tím, ale ano," přikývl obviněný a pohlédl na desítky vznešených ardánců jako by doufal, že mezi nimi najde alespoň jednu přátelskou tvář. „A stále si myslím, že invaze byla obrovská chyba. Ardánci a lidé nemuseli být nepřátelé, mohli jsme..."

„Věděl jste, že míchání ardánských genů s geny cizí rasy je přísně zakázané?" přerušil ho ostře Irnaq pokračujíc v křížovém výslechu.

„Netušil jsem, že je možné, abych s ní počal dítě."

„Věděl jste, že míchání ardánských genů s geny cizí rasy je přísně zakázané?" zopakoval Irnaq nedbaje jakýchkoli snah o vysvětlení.

„Ano."

„Přiznáváte tedy svoji vinu?"

„Ano."

Irnaq se vítězoslavně usmál a rozhlédl se po kolemsedících radních. Někteří souhlasně pokyvovali hlavou.

„Vaše vina byla prokázána, Kairene. Mieh-ga proto doporučuje Nejvyššímu, aby vás potrestal odnětím všech poct a doživotním uvěznění."

V Rag'ellovi se všechno sevřelo, když vyslechl ten rozsudek. Tak tvrdý trest si Gabrielův otec jistě nezasloužil. Jediným, čím se provinil, bylo to, že se zamiloval do pozemšťanky.

Kairen však svůj rozsudek přijal se stoickým klidem, pouze jeho chvějící se ruce prozrazovaly, jak je ten klid tvrdě vybojovaný a že jenom díky své silné vůli se dokáže tak dokonale ovládat a vzdorovat účinkům drogy.

„Přejete si pronést nějaká poslední slova na svoji obhajobu?" vyzval ho Irnaq.

Obviněný ardánec pohlédl přímo do kamery a pronesl k Rag'ellovi: „Můj Nejvyšší, jsem vinen a nežádám pro sebe žádnou shovívavost. Ale netrestejte syna za chyby jeho otce. A pokud bych mohl mít jediné přání, znovu vás prosím, dovolte mi s Gabrielem promluvit."

Nato obrazovka pohasla a zmizela, záznam skončil.

Z celé té nahrávky bylo Rag'ellovi na nic. Všechno uvnitř něj se svíralo odporem a vztekem, že to celé došlo tak daleko. Nejvíce si nyní přál Kairenovi pomoci. Neměl dopustit, aby byl Gabrielův otec vystaven takovému zacházení.

Bohužel Nejvyšší se teď nacházel mnoho světelných let od Ardany a jen odeslání a přijetí zprávy zabralo několik pozemských dnů.

Jediným možným způsobem přímé komunikace bylo otevření mezigalaktického komunikačního mostu, který však i při ardánských velmi pokročilých technologických možnostech byli schopni udržet otevřený jen po velmi krátkou dobu a za cenu obrovských energetických ztrát.

Přesto byl rozhodnut k této možnosti přistoupit. Tak rád by vyplnil Kairenovo přání a nechal ho s Gabrielem promluvit, ale jeho černovlasý milenec nechtěl o svém biologickém otci nic dalšího slyšet a opakovaně odmítal jakýkoli kontakt s ním.

„Jaký je váš verdikt, pane? Potvrdíte doporučení Mieh-gy?" přerušil jeho myšlenky Maw-ghet.

„Ne. Kairen bude prozatím postaven mimo službu a bude mu uloženo domácí vězení."

„Ale pane...," zaprotestoval Maw-ghet, kterému se zmírnění trestu nelíbilo, ale Rag'ellův ostrý pohled ho ihned umlčel.

„Než se rozhodnu, co s ním bude dál, chci s Kairenem osobně mluvit."

Maw-ghet pokýval hlavou. „To je rozumné, pane."

„Pokusíme se co nejdříve připravit otevření komunikačního mostu," přidal se Leic-en, „ale výpočty nějakou dobu zaberou."

„Výrazně to sníží naše zásoby energie, pane," namítl opatrně jeden z vrchních techniků.

„Jsem si toho vědom, ale je to důležité. Jděte," pokynul svým podřízeným, neměl náladu na další dohady.

Všichni se mu uctivě poklonili a zanechali ardánského vůdce o samotě.

Ještě chvíli zůstal Rag'ell sedět v tiché jednací místnosti hluboko ponořen do svých myšlenek.

Kairenovi z moci svého titulu trest prominout mohl, přestože se bude muset postavit proti doporučení Mieh-gy, ale donutit Gabriela, aby si se svým otcem promluvil, bude, jak se obával, nad jeho schopnosti. Stále však doufal, že se mu ho nakonec podaří přesvědčit.

Dveře do jednací místnosti se znovu otevřely a Nejvyšší vzhlédl, aby zjistil, kdo ho ruší.

Rie'na tiše vplula dovnitř ve svých nachových splývavých šatech a uctivě se poklonila.

„Děje se něco s Gabrielem?" lekl se kvůli tomu nečekanému vyrušení.

„Ne, je v pořádku," uklidnila ho dívka. „Nebo tak v pořádku, jak může být vzhledem k okolnostem."

„Hm," pokýval hlavou ardánec a pak se na dívku tázavě zadíval. „Potěšil ho můj dar?"

„Řekla bych, že ano, ale bude lepší, když se přesvědčíte sám, pane," odvětila a Rag'ell přemýšlel, zda se v jejích slovech neskrývá něco více.

Rie'na měla vždy v oblibě mluvit v náznacích a narážkách, někdy bylo obtížné se v ní vyznat.

„Chceš mi říci ještě něco?" zeptal se proto.

„Ne, můj Nejvyšší. Pokud se snad nechcete na něco přeptat vy mně?" odvětila a v té odpovědi už byla skrytá narážka.

„Ano, asi bychom si měli promluvit," pokynul k prázdné židli u stolu.

Dívka se posadila naproti Rag'ellovi a místo, aby stydlivě sklopila oči, mu s očekáváním pohlédla přímo do tváře.

„To ty jsi tehdy nechala odemčeno a umožnila Gabrielovi uprchnout. Byla to jen nepozornost nebo jsi to udělala schválně?"

Rie'na se lehce pousmála a zcela klidně odpověděla: „Nikdy nezjistíš, co pro sebe doopravdy znamenáte, když ho budeš držet pod zámkem. Láska potřebuje svobodu, bratře."

„Dobře víš, že již nejsem tvým bratrem, jsem tvým Nejvyšším," opravil ji, ale v jeho tónu nezněla příkrost, spíše únava a rezignace.

„Ovšem, můj pane, omluvte mou troufalost," sklonila Rie'na hlavu na důkaz úcty. „Nicméně nebyla to právě vaše sestra, kterou jste požádal, aby se o toho pozemšťana starala? Nevybral jste právě ji, protože jste dobře věděl, že se můžete spolehnout na její diskrétnost a loajalitu pramenící nejen z oddanosti k Nejvyššímu, ale hlavně z lásky k bratrovi?"

„Jsi moudrá a vždycky jsi dokázala nahlédnout do srdcí ostatních, Rie'no," řekl tiše a vzal ji za ruku.

Dívka viděla v jeho očích smutek. Proto opět porušila pravidla etikety a rozhodla se říci Rag'ellovi to, co sice mohla říci svému bratrovi, ale už ne Nejvyššímu z ardánců.

„Zamiloval ses do něj a chtěl bys, aby tvoji lásku přijal a opětoval. Ale nemůžeš si ji vynucovat. Musíš mu dovolit vybrat si jakou cestou se vydá."

„Když to udělám, odejde a já ho ztratím," řekl, aniž by se znovu ohradil proti jejímu neformálně vedenému rozhovoru. Také on nyní potřeboval spřízněnou duši, se kterou by se mohl poradit. Potřeboval svoji sestru.

„I to se může stát," připustila. „Ale i kdyby odešel, neznamená to, že tě nemiluje. Je to pro něj obtížné, vidí mezi vámi překážky, které se mu zdají nepřekonatelné."

„Nabídl jsem mu, aby se stal mým druhem. Odmítl."

Rie'na na svého staršího sourozence udiveně pohlédla: „Opravdu? To jsi udělal? Ale...jsi si skutečně jistý, že je tím pravým, bratře? Znáte se krátce, není to jen poblouznění?"

„Jsem si jistý."

„Neměl jsi mu to nabízet. Ne teď, ne tak brzo. Je zmatený a těch změn je na něj příliš. Musíš mu dát prostor a čas, aby se se vším srovnal."

„Chtěl jsem mu dokázat, že to s ním myslím vážně."

„Rozumím, ale je to pozemšťan a nezná naše zvyky. Tvoje nabídka ho musela zaskočit a mohl se cítit zahnaný do kouta."

„Asi máš pravdu, ale... Nikdy jsem k nikomu nic podobného necítil. Ani jsem nevěděl, že to může být takové. Mám pocit, že je mojí součástí, chci mu splnit každé jeho přání, chci ho chránit. Chci být s ním. Napořád."

„Opravdu ho miluješ," usmála se chápavě. „Ale netlač na něj. Nabídni mu svoji podporu, ale netlač ho do žádných rozhodnutí."

„A když bude chtít odejít?"

„Dovol mu to."

„Ale..."

„Není to svoboda, které si zrovna on cení nade vše? Daruj mu ji. Pokud ho miluješ, budeš respektovat jeho rozhodnutí. Jakkoli bude pro tebe bolestivé."

Rag'ell si povzdechl a promnul si unavené oči: „Ve svém srdci vím, že bych měl udělat to, co říkáš, ale nechci o něj přijít."

Rie'na se na svého bratra povzbudivě zadívala a uvažovala, jak by mu mohla pomoci.

„Bojím se, že dopadnu jako Kairen," promluvil znovu nepřítomným hlasem. „Viděl jsem dnes na něm, že Gabrielovu matku stále miluje. Ani po těch letech odloučení na ni nepřestal myslet. Pamatoval si nejen její jméno, ale také její podobu, její slova. Vždy když o ní mluvil, se jeho tvář rozzářila."

„On nemá jiné potomky než Gabriela?" zajímalo dívku.

„Ne, a pokud vím, zůstal celou tu dobu sám. Jako by nebyl schopen otevřít své srdce nikomu dalšímu. Tak moc ho setkání s Marianou zasáhlo."

„To je prokletí nás ardánců, že?" poznamenala tiše Rie'na. „Milujeme jen jednou."

„Lidé jsou v tomto patrně jiní," řekl zamyšleně Rag'ell. „Dokáží se zamilovat znovu, přenést se přes tu ztrátu a začít od začátku. Gabrielova matka si našla jiného partnera, měla další děti, dokázala zapomenout. Ale Kairen ne."

„Vybral si zkrátka odlišnou cestu. Věnoval se svojí práci, dostal se až do Mieh-gy, to je velký úspěch," poznamenala dívka.

„A teď o to všechno přijde kvůli něčemu, co se stalo před mnoha lety," řekl zarmouceně její bratr.

„Ale získal syna," snažila se na tom Rie'na najít to pozitivní.

„Který s ním v životě nepromluví," povzdechl si ardánec, dávno ho opustil veškerý optimismus.

Zavládlo dlouhé ticho, ve kterém Rag'ell marně přemýšlel, co by měl udělat. On, Nejvyšší z ardánců, on, který mohl rozhodovat úplně o všem, si nyní připadal naprosto bezmocný.

„Na první pohled se zdálo, že my a lidé si nejsme v ničem podobní," prolomila nakonec ticho dívka, „ale přitom si naše světy nejsou zase tak vzdálené. Možná by šlo smazat ty rozdíly a vytvořit jeden svět. Společný."

„Po tom všem? Po všech bojích, obětech, zničených městech?" Rag'ell zavrtěl hlavou: „To už není možné."

Rie'na mu pevně stiskla dlaň a pronesla svým uklidňujícím hlasem: „Kdo jiný má větší moc něco změnit než ty, bratře, náš Nejvyšší?"