Seděl na hodině lektvarů. Pátý ročník psal test. Ticho ve třídě, uklidňovalo Dracovu mysl. Ráno na snídani viděl Oscara mluvit s Hermionou. Smáli se a vypadali, jakoby k sobě měli mít blízko. Vzpomněl si na slova svého syna.

" Ocucávat."

Neudržel se a začal být nepříjemný.

" Nechcete jít už do své třídy Stehnensone? Řekl bych, že narozdíl od nás to máte daleko."

Ukázal na sebe s Hermionou. Ta se po něm podívala naštvaně.

" Ale no tak Smithe, přece nebudeme kazit ráno. Slyšel jsem, že máš problémy s nevlastním synáčkem. Kouření ve škole. To určitě nepotěší ani nevlastního otce. No pletu se snad?"

V Dracovi začal plát oheň vzteku. Rostl a rostl.

" Jak si můžeš dovolit takhle mluvit o mém synovi?!"

" NEVLASTNÍM synovi." Nezapomněl Oscar dodat důraz na první slovo.

Minerva, přicházela do velké síně, když viděla, jak Draco už stojí a Oscar začíná zvyšovat hlas. Raději přidala do kroku.

" Myslím Oscare, že by si měl vypadnout, než ti to vysvětlím pořádně."

" Ale no tak pánové, uklidněte se. Oscare jdi už. Dra- Olivere ty pojď se mnou, potřebuji s tebou něco probrat."

Hermiona zůstala sama. Informace o kouření ji znepokojila, ale když viděla, jak spolu ti dva válčí, došlo ji to. Draco žárlil.

.......

" Pane Smithe pojďte se mnou do učebny. Prosím abyste všichni žáci zůstali zde."

Minerva nepustila ani jednoho studenta do učebny lektvarů. Zamkla a seslala tišící kouzlo.

" Draco. Co to mělo znamenat?"
" Nevím o čem mluvíš."
" Slyšela jsem Oscara až ke dveřím. A ty se nacházející poměrně daleko od profesorského stolu."
" Omlouvám se Minevro. Ujelo mi to."
" Promluvím si i s Oscarem, prosím, snaž se to potlačit. Žárlit na Oscara není nutné."

Usmála se, zmáčkla mu rameno a odešla. Studenti pátého ročníku se nahrnuli do třídy. Draco dobrou chvíli jen tak postával. Poté rozdal testy a ponořil se do hlubin své mysli.

" Tati? Teda pane profesore, nechápu otázku číslo tři."

" Deset bodů ze zmijozelu. Třetí otázka je ta nejlehčí, zvládnete to pane Granger."

Spražil jej pohledem. Po třídě se ihned rozjela konverzace.

" Tak bude tady ticho! Nebo vám to všem seberu a počítejte, že rozhodně neprojdete."

Nastalo ticho, všichni se vrátili ke svým testům.

Draco odpočítával minuty dokonce hodiny. Cítil se značně podrážděn, nechtěl už vyučovat. Ne pokud je v tomto rozpoložení.

Žáci opustili učebnu.  Začal pomalu opravovat testy. Další ročníky během dne neučil. Všem řekl, aby si nastudovali látku a sem tam jen poznamenal, aby nebyl hluk.

" Henry vysvětli prosím Philipovi, že do testů se nekreslí. Pokud to není zadáno."

Henry se začal smát a ostatní čtvrťáci také.

" Mam mu to vysvětlit jako vy ráno panu Stephensonovi?"

" Henry, neštvi mě, nebo ti to vysvětlím."

Draco začínal mít lepší náladu. Musel uznat, že mu dělalo dobře, když žáci schvalovali jeho postoj k Oscarovi.

...............................................................

Hermiona se zastavila ve vysvětlování látky. Dívala se již dobrých dvacet minut na svého syna. Přišel ji nějaký skleslý.

" Co jste měli za hodinu přede mnou?"

" Lektvary." Odpověděla dívka se zrzavými vlasy.

Hermiona pokývala hlavou a pokračovala dále ve výkladu. Když ukončila hodinu, nechala si Scopriuse ve třídě.

" Nepohodli jste se?"

" Byl trochu naštvaný ze snídaně. Ujelo mi oslovení, takže jsem to odnesl. Nic hrozného."

" Dobře. A ty cigarety?"

" Neřeš to prosím. Mohu jít?"

Povzdechla si. " Jdi."

..............................................................................................

Oběd proběhl v klidu, Oscar ani Draco nedorazili. Hermiona stále přemýšlela nad tím, proč Draco žárlí. Rozhodla se, že za ním večer zajde. Teď psala dopis Nottovi. Psal ji každý den. Psal, jak si pláně vedou skvěle, že složil zkoušky mistra lektvarů a že Cissa se už nemůže dočkat svých dětiček. 

Hermiona milovala jeho dopisy. Když Draco zmizel, byly to právě ony dopisy, které ji přinášely světlo do temného období. Samozřejmě až na děti. 

" Maminko!"

Aria sedící na klíně se dožadovala pozornosti.

" Copak zlatíčko?"

" Dej Adrianovi k dopisu ještě můj obrázek."

Miona hleděla na čmáranici na papíře. Podívala se na šťastný obličej dcerky.

" Přidám to tam. Teď sněz alespoň trochu těch brambor."

....................................................................................................................

Zbytek dne strávila s dcerkou. Draco byl schovaný ve svém bytě a také psal dopis. Nott byl jediný, kdo věděl celé roky, kde se nachází. Pročítal také dopis od Reguluse, který sliboval, že se za měsíc vrátí do Bradavic.

" Klep klep. Mohu za tebou?"

Sladký hlas Hermiony. Odložil dopisy.

" Ty vždy."

" Copak ti dneska je lásko?"

Zašklebil se. Nechtěl to řešit.

" Možná potřebuji pouze více tvé přítomnosti, dlouho jsem byl pryč. Musím si to vynahradit."

Přešel k ženě a vášnivě je políbil. Hermiona v mžiku zapomněla na všechno co chtěla řešit. Polibek mu vrátila a zasmála se.

" Taky si mi chyběl."