„Tak tedy povídej. To tě to tak sebralo? Stejně to byla kráva." Tony už se dostslušně motal a svou sklenku jen s obtížemi držel v rukou. „Byla tokráva, ale moje kráva. A já ji přivodil infarkt! Jsem ten, kdo ji zabil!" „Alehovno. Vždycky sis všechno až moc bral. Její srdeční stav byl dost mizerný užpřed několika lety a to že nebrala prášky jí moc nepomáhalo." „C-cože? Jaký prášky?"„No ty, co dostávala u doktora. Nechávala je putovat dál. Někdy je strčila služebné,co měla nemocnou matku a někdy je prostě vyhodila." Koukal jsem na něj jako nazjevení. „J-jak tohle můžeš vědět." „Mám svý zdroje, navíc.......říkal jsem tipřece, že na tebe budu dávat pozor, ne? Je až primitivně snadné nabourat vámkamery." Začal se smát a já i přes vážnost situace následoval jeho výbuchsmíchu svým. Wade se chichotal celou dobu, ale myslím, že to bylo spíš námdvěma. Ten zmetek se prakticky ani nemůže opít. A já se můžu nalít jen navelice omezenou dobu. Ovšem na dnešní den už to bylo celkem dost. „Máš pravdu,byla to kráva, ale i tak jsem si jí vážil. Dala mi život, to se jí musí nechat.Milovala tátu a po jeho smrti se začala chovat hrozně." „Chtěla z tebe vychovatjeho. Máš dědit tu firmu, tak z tebe chtěla dobrého jednatele." „Ale houby,tu firmu už jsem dávno vytěsnil. Říkala, že mě vydědila." Tony se začal hysterickysmát. „vydědila? A tos jí to jako věřil?" Kroutil se na židli, že z ní málemspadnul na zem. „No a?" „Vždyť máš celý majetek Parkerů dávno napsaný na sebe.Všechno ej přepsané, úplně všechno a teď se o to stará tvůj zástupce. Myslím,že se jmenuje Michael. Poslal jsem ho tam, aby ti to nekrachlo." „C-cože?!" „No,co se tak divíš?" „A-ale, t-ty, t-to, a ona, to je, já..." Blekotal jsem jakodebil. Stark se jen smál a Wade se nám dvěma jen křenil z povzdáli. Moctoho nevypil, asi nás chtěl hlídat. „Tak už se vzpamatuj ty jedna ženská."Praštil mě do zad a do ruky mi strčil panáka. Rychle jsem ho do sebe kopl a pakještě jednoho a druhého. „Asi zaplatíme šéfe. Nechci je pak nést přes ramenojako pytel brambor." „Jasně. Tak já donesu účet." Koukal jsem jak ten hezkýplešoun platí a opileckou chůzí jsem se vydal směrem k němu. „Ahojkrasavče. Odvedeš mě domů?" „No to se ještě uvidí. Hodláš se mnou dálflirtovat?" „Nooooooo...." úmyslně jsem to slovo natáhnul a přiblížil se těsně k jehouchu, aby to slyšel jen on „........ne, já se hodlám položit do tvý postele anechat se tebou propíchat skrz zeď." Provokativně jsem mu kousl do ucha abolístku mu olízl. „Nechte toho vy dva, nebo se tady pozvracím. Na tohle jsemfurt málo opilej. Pořád je to můj svěřenec Wilsone, tak si na mě dávej a bacha.Nevíte, kde je Steve?" „Šel s tvou dcerou na hotel. Hodím tě tam." Oba násvyvedl ven a chytil nám taxi. Po cestě jsme vyšoupli Starka u hotelu a pak senechali vysadit u domu. „Začínám si říkat, zda není jednodušší si platitšoféra." „Půjčím ti svého, chceš?" Začal jsem se na něj věšet a domáhat sepolibku. „Jsi ožralej." „Ne zas tak moc." „Jdi spát." „Tak pojď se mnou." „Nechcitě zneužít." „Nedělej herečku a pojď do tý postele, nebo se udělám sám i beztebe." Na tohle už slyšel a poslušně mě následoval do schodů, kde jsem jím bylpodepírán až ke dveřím a pak až do ložnice.

Pam a jsem tu zas! Tak co, jak se líbí? A těšíte se na příští kapitolnku?(Mrk, Mrk) Doufám, že mě oceníte hvězdičkou a komentíkem!

Vaše Tiranis!