asi 12?+ tak podle uvážení zlatka

Ráno už odpočatý a vyspaný jsem se vzbudil celkem časně. Protáhnul jsem se a překulil se na bok. Wade ještě spal. Na stolku tikal budík, který musel před spaním natáhnout a roztaženými závěsy se do pokoje začalo krást světlo. Šimralo na tváři a házelo kolem nepatrné třpytivé obrazce. Naklonil jsem se a pomalu políbil Wadea na tvář. Na bradu, na krk. Stále ve snách se naklonil na stranu a roztáhnul ruce. Musel jsem mu způsobovat mokré sny. Pokračoval jsem níž. Líbal jsem ho na hrudi a lehce hladil jeho boky. Prsty jsem zajel pod látku boxerek a sundal ji po kolena. Jazykem jsem začal slízávat cestičku níž a níž, přes pupík a podbřišek, až jsem se zastavil těsně u jeho přirození. Vzhlédnul jsem k jeho tváři. Byla naprosto uvolněná, lehce zakloněná hlava a pootevřené rty, ze kterých se linuly potiché steny a vzdechy. Olízl jsem celou jeho délku a vsál žalud. Byl jsem odměněn zalapáním po dechu. Probouzel se, ale velmi pomalu. Tak na tohle ráno ještě dlouho nezapomeneš miláčku, to máš za ten včerejšek. Začal jsem pohybovat hlavou nahoru a dolů, různě stahoval ústa, pomáhal si jazykem i zuby a naprosto ho dováděl k šílenství. Skučel čím dál hlasitěji, až hlasitě zalapal po dechu a otevřel oči. Jednu rukou jsem mu sjel ukazováčkem přes prsa a břicho až dolů mezi nohy a zase zpět. Byl naprosto zmatený a vzrušený. Škodolibě jsem na něj mrknul a rukou ho uchopil až dole a silněji zmáčknul jeho penis. Ruce zatnul do prostěradla a snad by i něco řekl, ale byl v naprostém transu. „Ale ale, snad už jsi nezapomněl, co jsem ti včera slíbil, ne?" „Petey...." Zaculil jsem se a pár pohyby ho donutil zaskučet. Nepřestával jsem a pumpoval rukou, dokud nepotřísnil sebe i mě bílým teplým spermatem a pak jsem ho teprve dlouze a vášnivě políbil. Cítil jsem, jak se vzpamatovává a stahuje si mě blíž k sobě. „Jsi neskutečný parchant." „Děkuji mockrát zlato. Učil jsem se od mistrů." Zaculil jsem se a slezl z něj. Nesouhlasně zamručel, ale to už jsem mizel v koupelně. „Pospěš si, nebo se budeš mýt sám." Poslední mrknutí ho probralo a už jsem jen slyšel rychlé kroky a zavírání dveří. Musel jsem se zasmát, ale to už jsem byl vysvlékán z trička a postrkován do sprchového koutu.

Jako i včera jsme dnes dojeli do práce taxíkem, Wade zmizel za těžkými dveřmi a já pomáhal Adeline. Tentokrát jsem zařizoval něco ve fotografickém oddělení a potom i ve střižně. Bylo celkem zajímavé pozorovat ty lidi při práci, ale nebylo moc času si to užít, jelikož za pár chvil už mě někam táhla Caroline. „Ahoj Petere! Řeknu ti, že dneska máme fakt fofr. Budou Vánoce, víš? No a každý správný lobbař si u nás objednal reklamu. Ale teď k tomu časopisu. Jsi schopný si najít nějaké kousky v maskérně, nebo ti mám dát něco spíchnout? A jak se pořád máš? Dává ti Wilson zabrat, nebo snad ty jemu? Řeknu ti, že jsem vůbec nečekala, že by zrovna on mohl být teplej, ale sluší vám to, to tedy. A jak jsi prosím tě ulovil zrovna jeho? Vždyť je to suchar, s nikým se moc nebaví a u těla si drží jen ségru. Už jsem ti říkala, že to díky ní mám tu práci?" „Hele brzdi Caroline, co tak rychle? Už si ani nepamatuju první větu." „Promiň. Říkala jsem, že máme fofr. Tak co to oblečení?" Zamyslel jsem se. „Tak mě zaveď do té maskérny, třeba tam něco objevím. Jak mě chceš vlastně nafotit?" Carolin se zasmála a nebezpečně se na mě podívala. Pod tím pohledem jsem se skoro až oklepal. „Už jsem ti říkala, že jsi teď módní trend? Od včerejška se o tebe začalo zajímat celé město. No a když jsi teď teplej, tak mě napadlo, jak moc by ti vadilo se třeba převléct za ženskou? Ale pokud ne, tak alespoň v růžové, prosím." Vykulil jsem na ni oči a kdybych teď něco pil, zřejmě už by byla celá mokrá. „Blázníš?! Měl jsem slíbeno normální oblečení." „Ale no tak, vždyť tě to nezabije. Bude sranda a neříkej mi, že se na to netěšíš, já ti to vidím na očích." Hluboce jsem se nadechnul. Právě dělám největší chybu svého života. „Fajn, tak mě veď." Carolin se vítězně usmála a táhla mě někam hloub do budovy. Už ani nevím, jak bych se dostal zpět, ale to mi nedělá starost. Wade si mě najde, když bude chtít.

Doufám, že se vám kapča líbila. Pracuju na příběhu každou volnou chvíli a brzy už budu psát poslední kapitoly. Doufám, že se příběh líbí a dáte mi za něho hvězdičku. Nezapomeňte ani na komentík a sledujte můj profil! Skoro každé dva měsíce se tam objevuje nějaký nový příběh.

Pokud máte nápad na nějakou storku, co byste po mě chtěli, abych napsala, tak dejte vědět! Budu ráda za informaci! Vždycky se hodí inspirace a nemusí to být ani o tomhle shipu, dokonce ani z marvelu. Pracuju i na jiných filmech a aserialech, tak neváhejte napsat!

Pro Stonyčkaře, pokud tady někteří jsou, začala jsem dělat na tom pokračování, tak mi držte palce!

Vaše Tiranis!