Skvě jsme se nakonec bavili. Všechny jsem svým přiznáním překvapil, ale neodpudil a tak jsme se pomalu ale jistě opíjeli do němoty. To že já být nametený můžu až o hodně později než oni jsem jim ale neřekl. „Tak kdo je teda ta tvoje žena? Všichni se mi tu smějí, že to nevím." „Vzpomínáš na francouzštinářku? Paní Mourikovou? (Čte se Murikovou)" „Kecáš!" „Ne." „Vždyť je o dvacet let starší než ty, minimálně!" Začal jsem se smát jako šílený. „Láska klíčí všude Petere. Máme nádhernou dcerku, takový malý uragán." Ukázal mi fotku malé zrzavé holčičky a krásnýma smaragdově zelenýma očima a snědší pletí. „Celá maminka." „Až na povahu, tou je celý tatínek." Rozezněl se za námi hlas naší bývalé učitelky. „Lásko! Vzpomínáš na Petera?" „Zdravím pane Parkere." Zrzavá žena se na mě usmála a potřásla si se mnou pravicí. Bylo to trochu zvláštní, ale nic jsem neřekl. Posadil jsem se zpět a udělal místo tak, aby si k nám mohla přisednout. „Ne děkuji, ale nezdržím se. Nede zlato, budu muset jít. Za chvíli skončí hlídání malé." „Mám jít s tebou." „Jen tady zůstaň a bav se, když ti to povoluju." Lehce se zasmála a za chvíli už byla pryč. „Ta je jako fantom." Wade se pobaveně díval, jak starší žena odchází. „Občas si taky říkám, ale to je jedno."

Zábava plynula dál až do rána. Zacha museli odvážet na pohotovost, když se ze spousty alkoholu skácel k zemi a rozbil si hlavu. Ned musel s ním, aby vyplnil nějaké papíry, ale jinak se nikdo moc nestaral. Jason to nakonec za mixážním pultem pořádně roztočil a já měl příležitost Wadea vytáhnout na parket. Už jsem se ani nedivil, že Betty jen sedí v koutě a něco si ťuká do mobilu a u toho se blbě culí. Všem nám řekla, že nám do toho s kým chodí nic není, ale všichni jsme byli pekelně zvědaví. Zatahal jsem Wadea za ruku a zářivě se na něj usmál. „Smím prosit?" „Smíte drahý pane." Vzal jsem ho za ruku a dotáhl na parket. Začala hrát rychlá písnička a my poskakovali do rytmu hudby a byli si co nejblíž. Mezi změtí pohybů jsem se Wadea chytil a začal tančit kolem něj. Byl z toho zřejmě opravdu zmatený, protože se svými vlastními pohyby skoro přestal a fascinovaně mě pozoroval. Mrknul jsem na něj a jak to jen říct slušné............smyslně jsem ho provokoval svými pohyby. Písnička začala doznívat a Wade mě popadl za ruku a tahal mě ěkam stranou. „Co to b-„ Nenechal mě nic doříct a lapil moje rty v dravém tvrdém polibku. Jazyk mi strkal až do krku a za zadek si mě tahal blíž k sobě. „Wade..........nech toho." Líbilo se mi to a vlastně to byl i účel, ale tady rozhodně ne! „Sakra. Dráždíš mě poslední dva týdny! U Starka a dnešek?! Jestli si rychle nerozmyslíš své další jednání, tak za sebe neručím." Wade měl až skoro černé oči, jak byly ztmavlé touhou a hlas hrubý a velmi velmi sexy. Zaskučel jsem a letmo ho líbnul na tvář. „Ještě jeden ploužák a půjdeme, jo?" Kývnul a pustil mě na zem. Já ho ale za ruku stále držel a propletenými prsty si jistil, že mi neuteče. Co si budeme namlouvat, já sám byl nadržený jak hovado, ale dokázal bych si ty jeho zmučené útoky vychutnávat ještě i dva dny. Bavilo mě ho trápit, ale jen trošičku, tak neškodně. Znovu jsme vstoupili na parket a začala hrát pomalá hudba. Wade si mě chytil do tanečního postoje. „Já ale neumím tančit klasiku." „Neboj, povedu tě." Přitáhnul si mě těsně k sobě, že se až naše těla dotýkala a ruku mi položil na lopatky. Chytnul jsem ho nazpět a rozpačitě se usmál. „DÁMY A PÁNOVÉ, VYHLAŠUJEME SOUTĚŽ V TANCI!" Na parket se k nám přidalo ještě pár dvojic a píseň se hlasitěji rozezněla. Wade měl pravdu, vedl mě a já měl snad i pocit, že mi to jde. Na boty jsem mu šlápnul jen párkrát a celou tu dobu jsem se nedokázal odtrhnout od jeho čokoládových očí. Usmíval se na mě a ladně s námi pohupoval po parketu. Nevím, co to bylo za tanec, ale strašně se mi líbil. Dokázal bych takhle tančit hodiny, kdyby mě vedl on. Píseň ale dozněla brzy a s ní jsme se i mu zastavili. Na konci se mnou Wade udělal ještě jednu otočku a pak mě nechal, abych se od něj pomalu odlepil. „Já........děkuju za tanec. Vážně to bylo fajn." „A MÁME VÍTĚZE VÁŽENÍ! PETERE, WADE! POJĎTE ZA NÁMI!" Šokovaně jsem se otočil na Jasona, který už stál s mikrofonem v ruce ve středu parketu a vyvolával nějaké blbosti na všechny strany. „Říkal jsem ti, že se mnou ti to půjde." Pool na mě mrknul a vydal se i se mnou do středu parketu. „Děkujeme." „Za nic. Tu cenu kupovali Davisovi." Lonello nám podal malý košíček a pak už spěchal k pultu pustit další pecku. Sešli jsme z podia a rozloučili se postupně se všemi přáteli. Flash nám dal vizitku, že se musíme někdy sejít a Brad s MJ nás pozvali k sobě domů na kafe. Rádi jsme přijali, alespoň máme plán na příští týden. V šatně jsme si převzali kabáty a vydali se pěšky svítajícím Londýnem k Wadeovi do bytu. „Dneska to bylo moc fajn." „To jo. Rád jsem poznal tvé přátele." „Vážně?" „Ne, jen se ti chci dostat do kalhot." Zatvářil se jako vítěz a začal se smát na celé kolo. „Pako." Rýpnul jsem do něj a začal před ním utíkat. „Koukej, zdrhají ti kalhoty!" „Tak to teda ne!" rozeběhnul se za mnou a oba jsme se celou dobu smáli jako malé děti. Běžel jsem k Wadeovu domu a zastavil se až před vchodem. Srdce mi splašeně bilo a dech na tom nebyl jinak. Wade se přiřítil hned za mnou a opřel se zády o dveře. „Vyhrál jsem." „To se ještě uvidí." Odemknul vchod a za ruku mě začal táhnout do schodů. Dveře bytu nás pustily dovnitř a jen, co jsem je zavřel, jsem byl na ně hrubě přiražen. Zasténal jsem a ruce přesunul ze svislé pozice na Wadeovy boky. Začal mi nedočkavě stahovat kabát i oblečení, zatím co jsem si stihnul skopnout boty. Tak samo jako on mě jsem i já jemu sundal přebytečné svršky a začal ho tlačit do ložnice. „Brouku, víš že jsi dokonalý?" Zasmál se a konečně mi sundal kočili s kravatou. Ruce přemístil k opasku a ještě, než jsem s ním zacouzal do ložnice už jsem měl jen trenky a ponožky. On sám už na sobě taky neměl nic, než jen spodky s kachničkami a povolenou kravatu. Přetočil mě při chůzi a shodil do peřin. Nestihl jsem se ani posunou a už na mě obkročmo seděl a líbal mě na hrudi. „Wade." Zasténal jsem a zabořil prsty do peřin. Zrychleně jsem dýchal a potichu vzdychal. „Bože Petey, tak strašně jsi mi chyběl." Sundal mi spodky i ponožky a nahnul se k nočnímu stolku. Byl jsem strašně vzrušený. I já po něm neskutečně toužil a můj stojící penis toho byl nemalým důkazem. Stáhnul jsem mu trenky a za kravatu ho strhnul k sobě. „Kašli na to." Zapředl jsem mu do ucha a políbil ho ta rty. Pochopil a pomalu mi roztáhnul nohy, aby měl lepší přístup. „Bude to bolet." „To je mi jedno." Kývnul a začal se směrovat k mému otvoru. Pohnul jsem se a nabodl se na něj. Wade zasténal a silně k sobě stisknul oči. Do těch mých se nahrnuly slzy bolesti, ale nedovolil jsem jim opustit oční víčka. Přes zaťaté zuby i ruce jsem ventiloval pomalu ustupující bolest. Pohnul jsem se. Jen trochu a hned na to byl přišpendlen do matrace. Wade začal přirážet jako splašený a do toho mě líbal a kousal do rtu. Čím rychle ji se ve mně pohyboval, tím hlasitěji a častěji jsem sténal a vzdychal jeho jméno. S hlasitým výkřikem jsem se udělal na jeho břicho a prohnul se v zádech jako luk. Wadeovi stačilo jen několik posunů, než také vyvrcholil do mého nitra a spadl mi na hruď. Celé to bylo uspěchané a nedokonalé, ale já se cítil naprosto skvěle. Obejmul jsem ho kolem ramen a stočil se i s ním na bok. „Petere." Wade zaskučel a dlaní mi pohladil pozadí. „Co je lásko?" „Miluju tě. Víš to, že jo?" „Vím." Políbil jsem ho a v objetí a vzájemné blízkosti jsem usnul.

Tak doufám, že se kapitola líbila a těšíte se na další! Budu se pokoušet vás nezklamat a psát v podobném duchu, jako jsem začala. Nikdo totiž nechce nudné kapitoly, ne?

Vaše Tiranis!