2. Reklama na spodní prádlo

„Přejete si pane?" Otočil jsem se na usměvavou slečnu v černém kostýmku. „A-ano. Je tady pan Wilson?" Slečna se usmála a pokynula mi, ať ji následuju. Zavedla mě asi do pátého patra a usadila na koženou sedačku. „Pohovor začne za moment, jen co se pan Wilson dostaví. Je teď na jednání, ale brzy se vrátí. Můžete zatím pilovat svou řeč. Kdybyste cokoli potřeboval, dejte vědět tady tímto zvonkem, ano?" Zářivě se usmála, a když jsem neodpovídal, zase odcupitala pryč. Zmateně jsem se rozhlédl kolem. Na koženkovém křesle u okna seděla jedna další slečna a zaujatě si mě měřila pohledem. „Jste tady kvůli místu reklamního návrháře? Tedy, jdete taky na pohovor?" „A-asi ano?" Co jsem měl jako říct? Že nemám páru, kde to jsem? Tak určitě. „Pak jste můj konkurent, ale já vás porazím. Tahle práce je moje. Nemáte šanci, rovnou můžete domů." Zašklebil jsem se a raději odvrátil pohled. Sebevědomá holka, možná až moc řekl bych.

Jak ta blondýnka řekla, za pár minut už se kolem nás prohnal vysoký muž v obleku a svůj kabát házel přímo na hlavu své drobné asistentky. „Dej mi pět minut, pak je pusť dál." Víc jsem neslyšel, jelikož se zabouchly masivní dveře kanceláře. Tak a je to tady, proč tady vlastně sem? Nedávalo mi to moc smysl, ale nějak mě to sem táhlo. Tak si prostě budu chvíli hrát na idiota, a co? Alespoň bude sranda.

„VSTUPTE!"

Oba jsme se i s onou brunetkou zvedli a vešli do kanceláře. Ona samo sebou první a já jako gentleman jsem jí podržel dveře. Nijak to nekomentovala a vešla dovnitř. Posadili jsme se na látková křesla a čekali. Wilson si nás oba prohlídl, než mě alespoň pět minut skenoval pohledem. Taky jsem si ho prohlídnul. Svalnatý hezký chlap, višší postava, bohužel bez vlasů a s jizvami po obličeji. Nepátral jsem po příčině. Můj otec byl taky celý pošitý po obličeji, jelikož jednou prošel skleněnou vitrínou. Třeba je na tom pan Wilson stejně. I přes to všechno byl ale neuvěřitelně sexy. „Ehm, tak tedy dobrý den. Bude to probíhat následovně. Dávám vám deset minut, abyste se představili a přednesli mi vaše dovednosti. Slečno?" Ona brunetka začala vyprávět a vášnivě u toho gestikulovala. Ze složky si postupně vyndala alespoň deset papírů a při představování je postupně podávala Wilsonovi. Jak jsem ji poslouchal, vážně jsem neměl šanci. Uměla plynule několika jazyky, byla více než kreativní a měla nadání snad na všechno na světě. Po dokončení svého jistě perfektně nacvičeného monologu jsem přišel na řadu já. Vypadlo tam ze mě sotva deset srozumitelných vět, ve kterých jsem se představil a zdůraznil své studium a vážený rod. Zabralo mi to možná tak pět minut, ale na víc jsem se nezmohl. Ona dívka vedle mě mi doslova vzala vítr z plachet. „Dobrá tedy, můžete mi přednést, jak byste sestavili reklamu dejme tomu třeba..........třeba na dámské spodní prádlo?" Nechápavě jsme se na něj oba podívali. „Chci si být jistý, že dokážete vymyslet něco obstojného, než vás příjmu a tohle je reklamní agentura, tak jistě chápete. Nuže?" Dívka se jala slova a popsala doslova červenou knihovnu reklamy na dámskou podprsenku. Bylo mi z toho až skoro špatně, ovšem přesně tohle bývají reklamy, co v televizi vídám. „A vy? Co byste mi popsal vy pane Parkere?" Polkl jsem knedlík v krku a trochu si odkašlal. „No, mohlo vy to začínat tak, že přijde třeba i lehce oplácaná modelka na scénu v krajkovém prádle. Bylo by luxusní, ale jak víme, tak i dost nepohodlné. Mohla by si třeba stěžovat na škrábání a kousání látky a naprosto nedostačující střih vykrojených kalhotek. Pak by dostala do ruky ty vaše, naprosto dokonalé. Příjemné a přesně obepínající postavu a zdůrazňující její hezké křivky. Na konci by mohl být slogan ve smyslu Nenechte se prádlem týrat, žijte naplno. To je asi tak vše." Nic lepšího jsem v hlavě nesplodil, ale kupodivu se to Wilsonovi celkem zamlouvalo. I Slečna sedící vedle pokývala hlavou, a to je moje konkurentka, jak sama řekla.

Tak a máme tady další kapitolu. Ještě jednou bych chtěla zdůraznit, že celý příběh píšu pro svoje čekatelis. Děkuju vám všem za podporu a budu ráda, pokud dostanu zpětně nějakou odezvu a hvězdičky!

Vaše Tiranis!

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top