Bella

Ležela jsem na posteli v polospánku, ale něco mě lechtalo na noze, tak jsem se to snažila shodit. Jenže, jak jsem se toho dotkla, došlo mi, že je to něčí ruka. Z toho šoku jsem se rychle posadila. Na kraji postele seděl Troy s úšklebkem na tváři. Tvářil se dost vypočítavě.

,,Co tu chceš?'' zavrčela jsem podrážděně a posunula se víc k pelesti postele. Troy se mě ale přesto snažil znovu dotknout. Ruku jsem mu okamžitě odstrčila.

,,Zřejmě ti nestačilo, co Logan schytal.'' podotkl a usmíval se na mě s pokřiveným koutkem úst. Běhal mi z něho mráz po zádech, ale při vyslovení jeho jména jsem se zamračila.

,,Co tím chceš říct?''

,,Ty nevíš? To máš tak krátkou paměť? Neslíbila jsi snad včera něco šéfovi? Já jsem tvoje zkouška, jestli to slovo dodržíš.'' posunul se ke mně a ruce dal vedle mých stehen. Tak byl nade mnou a byl mi blíž víc, než jsem chtěla. Tajila jsem dech a snažila se uklidnit. Uvnitř mě stoupal vztek a odpor, který jsem musela potlačit. Mohla jsem tušit, že mě bude zkoušet. Sakra! Teď bych tady uvítala Jasona. Radši sex s ním, než s tímhle hnusákem. K Jasonovi alespoň něco cítím, i přes všechen ten vztek. Prožili jsme spolu spoustu krásných chvil, ale s tímhle??? Bože, kdo ví s kým vším spal a jestli nemá nějaké pohlavní choroby.

,,Došla ti řeč?'' usmál se pobaveně a naklonil se ještě víc. Byl ode mě jen pár centimetrů. Na rtech jsem cítila jeho dech. Kupodivu mu aspoň z té pusy nesmrdělo. Voněl sladce, jako po nějakých sladkých bonbónech.

,,Ne. Jen, neprodlužuj to.'' řekla jsem nakonec a zadívala se mu do očí. Byl překvapený, že jsem mluvila tak klidně a vyrovnaně. Přesto se k ničemu ještě nějakou chvíli neměl. Jen se mi díval do očí a nebo zkoumal rysy mého obličeje. Takového jsem ho neznala. V jeho očích se mu mihlo něco, co jsem nedokázala identifikovat. Připomněl mi tím, jak se na mě díval v hotelu. Tehdy mi přišel velmi sympatický a charizmatický. Abych se přiznala, Troy byl krásný kluk s modrýma očima. Vlasy měl špinavé blond.

Jak jsem tak nad ním samotným přemýšlela, tak jsem si neuvědomila, že se přibližuje. Během vteřinky zrušil všechnu vzdálenost mezi námi. Políbil mě na rty. Nebylo to nic násilného, jako v té koupelně, ale přesto se mi nechutí sevřel žaludek. Ani jsem se neodvážila mu polibek oplatit. Jen jsem seděla a nechala se líbat.

,,Prosím Bože, nenech ho zajít dál než je tohle. Nechci s ním spát.'' modlila jsem se v duchu. Měla jsem strach a on mě nepřestával líbat. Jeho polibek začínal být vášnivější a dokonce mi zajel rukou do vlasů. Naléhal na mě, abych se připojila. Bála jsem se, že jestli teď couvnu, tak Loganovi zase něco udělá. Proto jsem se k němu připojila. Začala jsem mu polibek oplácet. Posunul se ke mně ještě blíž a nadzvedl se. Ruce dal na moje stehna a stáhl si mě víc pod sebe. Tělem překryl to mé. Strachy jsem se zachvěla. To mu nemohlo uniknout. Snažila jsem se psychicky připravit na to, co přijde. Říkala jsem si, že je to Logan, nebo Jason, ale nepomáhalo to. Stále jsem se třásla strachy. Dokonce jsem neudržela slzy, které si prorazily cestu ven. Stékaly mi po spáncích do vlasů, ale ani si toho nevšiml. Zajímalo ho jen moje tělo. Rukama putoval od shora dolů a zase nahoru. Díky bohu nebyl násilný. To bych už tuplem nezvládla, kdyby na to šel hrubě.

,,Ah, Bell.'' zamumlal mi do čelisti, když mi ji zasypával polibky. Když to ale vyslovil, něco ve mně se zlomilo. Zpustil se mi další proud slz a já trochu vzlykla. Nevšímal si toho. Pokračoval polibky dál směrem na krk. Ty jeho doteky mě ničily. Čím víc se mě dotýkal, tím víc mě to ubíjelo a já si víc připadala jako hadrová bezbranná panenka.

,,Ah, ááááh!'' začala jsem křičet bolestí. Ten kretén mě normálně kousl. Nejprve mi na krku jen tak lehce skousával kůži, ale pak se zakousl doopravdy. Myslela jsem, že bolestí pojdu. Zatnula jsem všechny svaly v těle a zapřela se o jeho ramena rukama. On si ale toho nevšímal. Dál stiskával zuby a tak jsem ho od sebe odstrčila vší silou. Troy spadl z postele. Za to já jsem se chytila na místě, kde mě na krku kousl. Ta rána mi pulzovala dál v bolesti.

,,Kreténe, jsi normální?'' zařvala jsem na něj vzteky a pak se podívala na svou ruku. Měla jsem ji od krve.

,,Copak se ti to nelíbilo? To máš za ten přeražený nos!'' zasmál se pobaveně. Hned na to se zvedl z podlahy a šel ke mně. Rychle jsem vystřelila z postele a postavila se na druhou stranu pokoje, co nejdál od něj.

,,Seš magor!'' zavrčela jsem nevrle a držela se za ránu. Sice to nebylo až tolik krve, ale pořád to dost bolelo. Zakousl se mi totiž do žlábku mezi ramenem a krkem. Takže jen menší pohnutí hlavy mě bolelo.

,,Ještě jsme neskončili. Vezmu si, co mi náleží. Šéf pořád nevěří, že budeš povolná, takže teď patříš jen mě.'' mluvil klidně, ale přesto jsem v jeho hlase poznala tu známou lačnost. A ten pohled! Bylo mi jasné, že tohle byla jen hra, teď už nebude tak mírný, půjde na to po svém. To znamená násilně. Nechtěla jsem, proto jsem kroutila hlavou, že ne. Tohle už bylo na mě moc. On to prostě přeháněl. Nebyl normální. Byl to magor!!!!

,,Jak jsem řekla, nikdy nebudu tvoje!'' zopakovala jsem mu to, co už několikrát a dost sebevědomě. Vraždila jsem ho pohledem, ale on mě taky. Nelíbil se mu můj náhlý vzdor.

Chvíli se na mě jen díval, ale pak šel ke mně. Rychle jsem to brala přes postel, aby mě nechal, ale on mě popadl za nohu a já sebou flákla na zem. Nohy jsem měla stále na posteli, ale zády mi projela ostrá bolest. Dopad byl tvrdý. Sakra, mě tady ještě zmrzačí!

,,Nesahej na mě úchyle!'' zařvala jsem na něj a dostala nohy z jeho sevření. Jenže než jsem se zvedla, tak byl nade mnou. Chytil mi ruce, kterými jsem se bránila a vytáhl mě na nohy.

,,Zapamatuj si, Logana opět čeká nakládačka a to díky tobě. Stále nedržíš slovo, ale stejně si vezmu, co chci! Nikdo ti tu nepomůže. Venku hlídá Dean a potom mě vystřídá.'' oznámil mi výsměšně a hodil mě na postel. Byla jsem v koncích. Představa, že tohle udělá ještě Dean, mě převálcovala. Slzy si opět razily cestu a trochu jsem vzlykala. Přesto jsem se nepřestala bránit. Snažila jsem se ho ze sebe shodit, ale sedl mi na stehna, takže mě znehybnil. Ruce mi nakonec přitlačil na postel vedle hlavy a pak mě tvrdě políbil. Breku jsem se už vůbec nebránila. Předtím jsem se to snažila v sobě potlačit, ale teď už to nešlo. On měl sílu a já ne. Byla jsem pro něj jednoduchou kořistí. A taky se mi chtěl mstít za to, co jsem mu udělala v koupelně.

,,Prosím, nech mě.'' zaskučela jsem po chvilce, ale marně. Troy se rozesmál a podíval se mi do očí.

,,Na prosení je už trochu pozdě, nemyslíš?'' zasmál se znovu, ale na odpověď nečekal. Polibky se přemístil na můj dekolt a jednou rukou mi rozepnul podprsenku. Ta pak skončila v rohu místnosti a pokračoval polibky dolů. Už jsem se ani nebránila. Kdyby ano, bude to jen horší. Proto jsem pod ním ležela klidně a v duchu se modlila k bohu. Pevně jsem zavřela oči. Nechtěla jsem se na něj dívat. Představovala jsem si místo něho Logana. Přesto mi to bylo k ničemu.

,,Hey, co si myslíš, že děláš?!'' uslyšela jsem Jasonův hlas, ale ignorovala jsem to. Myslela jsem, že se mi to jen zdá. Ale divné bylo, že Troy se mě přestal dotýkat.

,,Neser se do toho Briane!'' zavrčel Troy. To mě zaujalo, tak jsem otevřela oči. Troy stál vedle postele a naproti němu Jason. Oba se netvářili vůbec přátelsky a Troy jen překypoval vztekem.

,,Potřebuje tě šéf. A jí se nemá nikdo dotknout. Dnes přijdou první klienti.'' řekl mu klidně, ale přesto Troye vraždil pohledem. Tohle by neuniklo nikomu.

,,Fajn.'' vztekle strčil do Jasona a pak odešel s prásknutím dveří. Dívala jsem se Jasonovi do očí. Když si mě pořádně prohlédl, tak svraštil obočí.

,,Jak ti je?'' optal se opatrně a posadil se ke mně. Neodpověděla jsem mu. Jen jsem se k němu přisunula a pevně ho objala. Znovu jsem se rozbrečela a nechtěla se ho pustit. V jeho blízkosti jsem se zase cítila bezpečně.

,,Je mi to líto.'' zašeptal mi do ucha a tisk zesílil. Sice jsem nemohla pomalu dýchat, ale nevadilo mi to. Jeho blízkost byla pro mě vysvobozením. Nevím, co by bylo, kdyby se tu náhle neobjevil. Zřejmě byly moje modlitby vyslyšeny. Ale moje panika a hrůza z Troye neustoupila. Byla jsem na pokraji zhroucení. Už jsem nemohla dál. Neměla jsem ani přehled o čase, jak dlouho jsem tam byla. To jsem jen tak odhadovala. Tři, čtyři dny? Nevím.

,,Už je pryč. Jsem s tebou.'' šeptal mi Jason, aby mě uklidnil, ale nepomáhalo to. Věděla jsem, že příště tu být nemusí a dosáhne, čeho chce. Kdokoliv z těch kluků, co tady pracovali pro šéfa.

,,Chci pryč Jasone. Já už to tu nevydržím. Jak dlouho bude trvat ten tvůj plán? Přísahám, že jestli...'' ani jsem to nebyla schopná v tom hysterickém záchvatu vyslovit. Zlomil se mi hlas a nemohla jsem pokračovat. Ale pochopil, co jsem měla na mysli. Mou tvář uchopil do dlaní a naléhavě se mi zadíval do očí.

,,Tohle neříkej. Už brzy budeme všichni tři pryč. Dnes tu bude pár chlápků. Nejspíš si tě jeden z nich vybere. Budu u toho, když bys jela s jedním z nich pryč. Tak to chodí, co jsem tu zjistil. Pak už jen stačí se ho v autě zbavit a jsme volní.''

,,Ale co Logan? Ten s námi nepojede.''

,,Toho propustí, už nebude třeba ho tu držet. Slibuju ti, že se mu už nic nestane. Budu dělat vše, co je v mých silách.'' chtěla jsem těm slovům věřit, vážně chtěla, ale nebyla jsem optimista. Jeho plán měl dost děr. Ve všech ohledech. Co jsem viděla ve filmech...tenhle obchod s lidmi neměl moc únikových cest. To na tom bylo nejhorší. Neměli jsme šanci se z toho dostat. A co jsem si mohla všimnout, přišlo mi, že i Jason se snažil přesvědčit sám sebe vlastními slovy.

,,Nemáme šanci.'' povzdychla jsem si už klidnější a trochu se od něho odtáhla. Jason se podíval zachmuřeně, ale zase se ke mně přitáhl.

,,Máme naději. To je nejdůležitější. Jen nesmí zjistit, že se známe už delší dobu.'' pousmál se na mě křečovitě a tak jsem se schoulila zpět do jeho náruče. Ruce jsem ovinula kolem jeho hrudi a nechtěla se ho pustit. Potřebovala jsem jeho blízkost.

,,To ti udělal on?'' zeptal se po chvilce ticha a prstem obkreslil kousanec od Troye. Bolelo, tak s tím hned přestal.

,,Ten kretén mě kousl. Prý za ten jeho přeražený nos, co jsem mu způsobila.'' vysvětlila jsem, ale dál se ho držela. Měla jsem i zavřené oči, abych se uklidnila úplně.

,,Je to magor.'' podotkl na to, což mi vykouzlilo malý úsměv na tváři.

,,Moje řeč.'' souhlasila jsem pobaveně. Jason pak už nic neříkal a jen jsme tam společně potichu seděli. Nakonec ale přišel Dean a tak jsme od sebe rychle odskočili. Byla jsem z toho vyděšená. Určitě si toho musel všimnout. Jason taky vypadal dost znepokojeně.

,,Lucius ji chce v obýváku. Už jsou tu.'' promluvil k Jasonovi a nedůvěřivě si ho prohlížel. Ten rychle vstal a popadl mě hrubě za ruku. Chápala jsem to. I když nemusel být až tak hrubý. Budu mít kvůli němu modřiny.

,,Tady je.'' trochu mě postrčil víc před svého šéfa a zaujal postoj vedle Deana, který šel s námi. Za to já jsem se pořádně rozhlédla kolem sebe. Skoro po celé místnosti byli cizí chlapi. Stáli do kruhu a já se nacházela přímo uprostřed. Jason a ostatní se postavili stranou ke zdi, aby nepřekáželi. Nejvíc mě znervózňovaly pohledy těch chlapů. Dívali se na mě jako na dobytek, který je v dražbě a čeká na porážku. Z toho pocitu mi naskočila husí kůže. Na sucho jsem polkla a ruce si ovinula kolem hrudi. Chtěla jsem se zakrýt. Vůbec mi nedošlo, že nemám podprsenku a všichni mi zírali dost na prsa.

,,Je tu nová, tak omluvte její chování.'' zašvitořil přívětivě Lucius a podíval se na mě.

,,Ty ruce dolů, ať si tě můžou řádně prohlédnout.'' poručil mi, ale já jsem zkameněla. Dívala jsem se do těch jeho očí plného zla a násilí. Ten jeho pohled mě ohromil, ale když jsem nereagovala hned, tak se mu v očích zažehly plamínky. Ten chlap mi naháněl největší hrůzu. On byl čiré zlo.

,,Troy!'' zvolal, když se mé odpovědi nedočkal...no spíše, že jsem se nepohnula. Podívala jsem se kolem sebe, jestli Troye uvidím. Objevil se v uličce na druhé straně pokoje. Vedle něj stál Logan. Díval se na mě se zoufalstvím a beznadějí. Dokonce jsem si všimla, jak mu stekla slza po tváři. Stáhlo se mi úzkostí srdce. Věděla jsem, co bude. Dokonce Troy mi zamával nožem, který držel ve volné ruce. Vypadal jako nějaký lovecký. Nevolností se mi zhoupl žaludek, ale přesto jsem nakonec poslechla. Ruce jsem svěsila podél těla a snažila se zadržet vzlyky. Chtělo se mi brečet. Opět. Jak jsem se už zmínila. Byla jsem na pokraji zhroucení...