Tak jsem tu zpět po menší odezvě, ale bylo toho opravdu moc a všeho jsem měla plné kecky. Nyní můžeme zase pokrčovat ;)

Logan

Celý den jsem byl jako na trní. Nelíbilo se mi, že jsem ji měl nechat jen s Jasonem, ale nic jsem s tím dělat nemohl. I kdybych se s ním přel u toho stolu, jak bych chtěl, ničeho bych tím nedocílil. Jen toho, že by se Bella rozzlobila. To jsem právě nechtěl, proto jsem přistoupil na jeho plán, že s ní bude jeden den a já pak ten druhý. Bylo to fér.

Další den ráno jsem vstával brzy a zašel za služebnou, která měla na starost naše patro. Stačilo se jen zeptat a hned mě za ní poslali. Potřeboval jsem její pomoc, abych se mohl dostat do pokoje k Bell. Nechtěl jsem ji vzbudit, proto jsem na ni nemohl jen tak zaklepat.

S pomocí služebné jsem měl připravené překvapení pro Bell. Na postel jsem jí dal kvítky rudých růží a pak z nich udělal cestičku do koupelny, kde jsem ji nechal pověšené šaty s lístečkem, kam má jít. Jak to bylo hotové, tak jsem se vrátil do pokoje, kde jsem si dal sprchu a chystal jsem se na schůzku s ní. Chtěl jsem být připravený včas, i když jsem ještě nějakou chvilku měl, než se vzbudí. Dal jsem jí tam totiž budík, aby vůbec vstala.

Zhruba za hodinku jsem byl hotový a to už i dávno zvonil budík Isabell. Vydal jsem se do jedné menší restaurace, kde jsem čekal, až přijde. Seděl jsem kousek stranou od našeho připraveného stolu, abych ji mohl překvapit. A nečekal jsem dlouho. Chvilku po mě Bella vešla do restaurace, kde nikdo nebyl, jen já. Stála ke mně zády v šatech, které jsem jí dal. Byly to letní lehké tyrkysové šaty po kolena. Padly jí jako ulité a zvýrazňovaly její dokonalé křivky a dokonale ladily s její již lehce opálenou pokožkou a blond vlasy. Mohl bych se na ni dívat hodiny a stejně by mě to neomrzelo.

Bella mě hledala pohledem, tak jsem se zvedl ze svého místa a šel k ní. V ruce jsem držel jednu rudou růži, kterou jsem jí dal před ní. Trochu s sebou trhla a hned se na mě otočila. Na tváři jí pohrával úsměv a oči jí jen zářily.

,,Děkuju, probuzení bylo vážné nádherné.'' řekla mi dojatě a pak si vzala růži, kterou jsem stále držel.

,,To jsem rád.'' usmál jsem se taky a pak ji jemně políbil. Když jsem to ale udělal, věděl jsem, že je něco jinak. Byla trochu odtažitá, což nikdy dříve nebyla.

,,Děje se něco?'' zeptal jsem se opatrně a díval se jí do očí. Bella okamžitě pohledem uhnula a nechtěla se mi dívat do očí. To svědčilo, že se vážně něco změnilo.

,,Ne.'' řekla jen a přesto se na mě nepodívala. Ta její lež bolela. Cítil jsem takový zvláštní pocit v žaludku a bylo mi z toho trochu nevolno. Nicméně, nechtěl jsem nám kazit den a radši to nechal být.

,,Fajn.'' odpověděl jsem jí a pak ji usadil ke stolu. Číšníkovi jsme řekli, co si dáme a pak se s Bell dali do řeči. Chtěl jsem o ní zjistit všechno. Zajímalo mě, jaký měla život, než jsme se poznali. Na oplátku jsem ji řekl zase svůj život. Sice se mi o tom nemluvilo snadno, ale udělal jsem to pro ni. Viděl jsem, že jí to zajímá a že už není tak odtažitá, jako když jsem ji políbil. Potlačila to kamsi dozadu a chovala se ke mně jako vždy.

Bella

V jednu chvíli jsem byla v Loganově společnosti nesvá. Poznal, že se něco změnilo, ale nenaléhal na mě. Za to jsem byla velmi ráda. Nechtěla jsem nám kazit den, když nám tak hezky začal. Ten jeho plán s mým probuzením...to bylo velmi nádherné. Nejprve jsem nechápala, jak mi může zvonit budík, ale jen co jsem ho vypnula a podívala se kolem sebe, tajil se mi z té krásy dech. A šaty, které mi nechal v koupelně, byly dokonalé. Měla jsem vážně velkou radost a dojal mě tím. V jednu chvilku jsem myslela, že se rozbrečím. A to bylo ve chvíli, když jsem vešla do restaurace. Měl to opravdu dokonale naplánované. Připadala jsem si jako v romantickém filmu.

Den s Loganem mi ubíhal stejně rychle jako včera s Jasonem. Bylo to k neuvěření. Vůbec jsem nechtěla, aby ten den skončil. Ale tomu jsem zabránit nemohla. Slunce už zapadalo a my jsme leželi na pláži a sledovali měnící se oblohu, dokud se neobjevily hvězdy. Tak trochu deja-vu. Kluci asi uvažují stejně.

,,Už bychom se měli vrátit. Ochlazuje se.'' promluvil po dlouhé době Logan, tak jsem neochotně zamručela. Nikam se mi nechtělo. Líbilo se mi v jeho objetí, i přes ten písek. Ten budu vyklepávat ještě týden. :-D

,,To musíme?'' podívala jsem se na něj a nahodila psí oči. Logan se mému výrazu zasmál a políbil mě.

,,Jo. Zítra je taky den.'' vstal a podal mi ruku, že mi pomůže. Tak jsem svou ruku vložila do jeho. Okamžitě mě vytáhl na nohy a pak jsme se vydali do hotelu. Jednu ruku přehodil kolem mých ramen a já se tak mohla k němu krásně schoulit.

Na hotelu jsme se rozloučili a já opět v pokoji zaplula do sprchy a potom do postele. Zahrabala jsem se do peřin a projela fotky, které jsem dnes udělala s Loganem. Povedly se, na to není co víc dodat.

O tři dny později

Tak dovolená se nám blíží ke konci. Už zítra letíme zase zpět. Dnes máme poslední večer, který si můžeme užít. Kluci se ale opět začali handrkovat. Ani nevím, čím to vzniklo. Prostě den po tom, co jsem byla s Loganem sama, se začali zase dohadovat a rvát se.

,,Zajdeme naposledy k baru ne?'' ozval se Jason, když jsme akorát po hádce seděli na lehátkách. Samozřejmě se začali hádat kvůli tomu, kdo mi namaže záda, tak jsem je seřvala. Dnes mě už vážně vytočili a to jsem si myslela, jak už to bude v pohodě. Byla jsem naivní. Ti dva nebudou nikdy v pohodě. Oba mě chtějí, takže budou mezi sebou stále soupeřit a já se budu muset nakonec rozhodnout, se kterým nakonec budu. No, třeba nebudu ani s jedním.

,,Možná. Chci být chvilku sama.'' řekla jsem lhostejně a odešla od nich pryč. Potřebovala jsem si provětrat hlavu. Co bych dala za to mít teď po boku své přátele. Dala bych za to všechno. Mikaela s Nickem mi vždycky dokázali poradit. Chybí mi. Občas si říkám, že je na čase, vrátit se domů. Všichni mi chybí. Měla bych se jim ozvat. Už jsem se jim dlouho neozvala. Teta Ava musí být jako na trní. Ani nevím, jak už jsem dlouho z domova pryč. Připadá mi to jako věčnost.

Už se začínalo stmívat. Není divu. Od doby, co jsem odešla od kluků, uběhla už nějaká ta hodina. Ti dva určitě jdou do baru. Asi bych tam taky měla jít. Trochu se odreagovat. Hlavu jsem si provětrala dostatečně. Teď bych se měla bavit. Takže honem na hotel převléct se a pak do baru za kluky.

,,Už jsme mysleli, že nepřijdeš.'' podotkl Logan, když jsem se zastavila u jejich stolu. Na sobě jsem měla černé mini kraťasy a k tomu oranžové tílko. Vlasy jsem si pro tentokrát hodila do culíku.

,,No, moc se mi nechtělo, ale myslím si, že bychom se měli bavit. Tohle je náš poslední večer tady.'' pousmála jsem se na ně a oni jen pozvedli obočí.

,,Fajn, jdeš si zatancovat?'' usmál se nakonec Jason a nabídl mi ruku, tak jsem šla. Logan zůstal sedět u stolku a díval se na nás. Byla tam spousta lidí. Všichni se náramně bavili a já taky. Jason totiž se mnou prováděl pořádné kousky, že jsem se kolikrát sotva udržela na nohou. Nicméně jsem se odreagovala dokonale. A po nějaké době ho vystřídal i Logan, takže se taky předvedl. Bylo mi jasné, že oni s tím prostě nepřestanou. I po tom, co jsem na ně křičela, si prostě nedají říct, ale stejně je miluju. To se nikdy nezmění.

,,Mám nápad. Zahrajeme si na pravdu.'' pronesl Logan, když jsme se vrátili k Jasonovi.

,,Proč ne.'' odpověděl mu klidně a tak Logan začal. Byla jsem zvědavá, co z něho zase vypadne.

,,Už jsi Bell řekl, v čem jsi jel se šéfikem?'' udeřil na něj a já nechápala, o co tu jde. Jason zaťal pěsti a propaloval Logana zlostným pohledem.

,,Proč to vytahuješ? Ty jsi ji taky neřekl, v čem jsi jel!'' zavrčel na oplátku a Logan se taky naštval.

,,Tohle bylo jiné. Měla by vědět, co to bylo za práci, i když si to dělal občas.'' řekl mu nevrle Logan a Jason ho vzal za triko pod krkem a to se musel natáhnout přes stůl, aby na něj dosáhl.

,,Jasone! Pust ho!'' vložila jsem se do toho a tlačila je od sebe. Jason se na mě opovržlivě podíval, ale pustil ho. Usadil se na své místo a nepřestával se mračit.

,,Čeho chceš docílit? To vám nestačila ta odpolední hádka? Musíte kazit i tenhle večer?'' vyjela jsem na Logana a ten se na mě díval omluvně. Nesežrala jsem mu to. Naštval mě, opět!

,,Měla bys vědět, s kým ses to vůbec vyspala!'' řekl nakonec. Ruce složil na hrudi a díval se střídavě na mě a Jasona. Netušila jsem, jak na to reagovat. Copak mu to Jason řekl?

,,Jak to víš?'' zeptala jsem se zničeně a dívala se na něj. Nechtěla jsem, aby se to dověděl takhle brzy.

,,Nejsem hlupák Bell. Stačí chvíli sledovat tvoje chování. Jason mi nic říkat nemusel.'' pronesl naštvaně a zase se zaměřil na Jasona.

,,Tak jí řekni, o jakou práci šlo. Má právo vědět, s kým to vlastně spala!''

,,Ty ses zbláznil! A vůbec jsem v tom nejel, jen jsem o tom věděl, že to šéf dělá.''

,,To je jedno, tak řekni, čeho si nechal dopustit svýho šéfa.''

,,Na co pořád narážíš? O co jde?'' pořád jsem ty narážky nechápala. Kam tím oba pořád míří, že si dělají naschvály?

,,Isabell nejde o nic. Logan jenom provokuje.'' řekl klidně Jason a pousmál se na mě.

,,Jak o nic nejde? Mám to říct já?'' vyjel na něj Logan.

,,Logane dost. Nechci to vědět! Akorát si kazíme večer. Já radši jdu. Dnes je toho na mě už vážně moc.'' vzdala jsem to a odešla na hotel. Sbalila jsem si pár věcí a zbytek nechala na ráno. Byla jsem vyčerpaná a odpočinek se mi hodil, tak jsem se zachumlala do peřin a během chvilky usnula.

Ráno se mi vůbec vstávat nechtělo. Věděla jsem totiž, že je na čase, abych si našla vlastní podnájem a práci. Takže bude v New Yorku dost zařizování.

Nicméně jsem si neochotně dobalila věci a pak se šla ještě projít, než pojedeme na letiště. Cestou jsem si snažila zapamatovat tu krásu, která byla všude kolem mě. Celkem rychle jsem si na to prostředí zvykla, takže se mi to místo těžko opouštělo. A pak tu byla ještě jedna věc. Měla jsem tam vzpomínku na mě a Jasona...

Chvilku před odjezdem na letiště jsem se vrátila na pokoj a šla do haly, kde už měli čekat kluci. Viděla jsem je už z dálky, jak sedí na pohovce a každý kouká radši na jinou stranu. Vypadali opět nabroušeně, což znamenalo jen jediné. Opět se pohádali.

,,Můžeme vyrazit.'' řekla jsem jim, když jsem kolem nich procházela a mířila před hotel. Kluci mě následovali mlčky a tak to bylo až do doby, než jsme se usadili v letadle. Samozřejmě jsem seděla uprostřed. Nechtěla jsem riskovat, že se do sebe zase pustí, ale i tak to bylo asi zbytečné. Ti dva by byli schopní se handrkovat i přese mě.

,,Až přiletíme, tak si najdu podnájem a práci.'' oznámila jsem jim a pořádně se uvelebila v sedadle.

,,Proč podnájem. U mě můžeš být, jak dlouho chceš. To víš přeci.'' divil se Jason a tak jsem se na něj podívala. Tvářil se nechápavě, jak jinak. Tohle ti dva prostě nepochopí.

,,Nebo můžeš být u mě. Společně nám to tam klapalo a Milo tam už nebude. Psal mi smsku, že odletěl natáčet film a potrvá to nějakou dobu.'' vložil se do našeho rozhovoru Logan.

,,Já vím, že můžu být u vás dvou, ale nechci. Už jen pro vaše dobro.'' oba jsem sjela pohledem a nemohla si nevšimnout, jak sfoukli tváře a radši zajeli víc do sedadla.

,,A co můj šéf? Vždyť víš, že se tě chce zbavit. Je nebezpečné být sama.'' začal Jason, ale marně. Pochybuju, že mě teď pozná...

,,Má pravdu. Nemůžeme si být jisti, že tě nepozná.'' přiložil si svou Logan. Už mě to vážně štvalo.

,,To je fuk. Prostě to bude tak, jak říkám. Je to můj život, a jestli mě budete štvát, tak vás z něho vyřadím.'' řekla jsem své poslední slovo a pak už jen odpočívala se sluchátky na uších. Nelíbilo se jim, co jsem řekla, ale radši mě nechali být.