Loki stál na skalním výběžku a zhluboka dýchal. Vlasy mu vlály v prudkém větru a jednotlivé prameny ho švihaly do tváří, ale nevšímal si jich.

Pod ním zuřila bitva a on se soustředil. Sbíral magickou sílu, kterou bude potřebovat, aby spolu s ostatními bojovníky dokázal potlačit povstání.

Ódin na ně spoléhal. A on se mu chtěl zavděčit jako pokaždé.

Silná ruka ho objala kolem pasu a on se automaticky přitiskl k boku druhého muže. Nechal se políbit do vlasů a usmál se.

V jeho objetí mu nezáleželo na ničem jiném.

Dokud měl Fandrala, mohla mu být ukradená i Ódinova chvála.