Loki se probudil zbrocený ledovým potem. Srdce mu tlouklo nesnesitelně silně a rychle. V očích ho štípaly slzy. Tělo se mu třáslo jako v zimnici.

Nenáviděl noční můry, které se ho snažily zbavit příčetnosti.

Nenáviděl sny, ve kterých mu Fandral umíral v náruči.

Musel se přesvědčit, že je v pořádku. Natáhl ruku a nahmatal jen prázdno. Proti své vůli zafňukal a napůl hystericky začal dlaní tápat po lůžku.

„Zase noční můra?" ozval se rytíř z druhé strany a přitáhl ho k sobě. Loki popotáhl na souhlas a křečovitě ho sevřel. „Všechno je v pořádku," uklidňoval ho. „Jsem s tebou. Navždy."