„Tak to by stačilo," zavrčel Fandral. Prirazil Lokiho ke stěně, jednou rukou ho držel za hrudník a druhou ho pevně chytil za čelist. „Tentokrát jsi mě vážně naštval. Řekni mi jediný důvod, proč bych tě neměl poslat do bezvědomí."

Loki sotva vnímal rytířova slova. Podlamovala se mu kolena z blízkosti. Srdce mu bušilo až ve spáncích a jediné, co sledoval, byly rty.

Zatoužil je ochutnat. Chtěl se pod ním rozpouštět minimálně do rána.

Zvedl jednu nohu, zaklínil ji za mužovým zadkem a přirazil ho k sobě. „Protože..." zasténal, jak se jeho tvrdost odrazila od Fandralova stehna, „můžeme dělat lepší věci."