Hermiona měla během večeře kaktusy položené na stole a prohlížela si je. Vždy, když se chtěla zeptat, jak to myslel s tím, že se ještě uvidí, kde si je vystaví, Sirius elegantně změnil téma. Nakonec to Hermiona vzdala a nevyptávala se.

,,Děkuju za večeři," řekla Hermiona, když vyšli před restauraci. Sirius odvětil, že to nic nebylo. Jednou rukou byla zavěšená do Siriusova rámě, v druhé ruce nesla květináč. Zašli za roh, aby je mudlové neviděli. Přemístili se. K překvapení Hermiony nebyli na Grimmauldově náměstí. Nacházeli se někde na kraji města, v té části Londýna, kam se stěhují lidé, co touží po zeleném trávníku, mateřské škole v přijatelné vzdálenosti a zároveň možnosti se dostat rychle do centra města. Hermiona se podívala na Siriuse a zeptala se: ,,Kde to jsme?"
,,Doma," odpověděl Sirius. Hermiona se zasmála, nechápala, co tím myslí. ,,Měla jsi pravdu. Nechci žít na Grimmauldově náměstí. Kontaktoval jsem rodinného známého, který o tu otřesnou barabiznu stál celá léta."
Hermiona několikrát krátce zamrkala. ,,Ty jsi... Ty jsi prodal svůj dům?"
,,Ano," odpověděl. Hermiona se znovu koukla před sebe. Před ní stál dvoupatrový cihlový domek. ,,V létě je napůl obrostlý břečťanem," poznamenal Sirius.
,,Jsi si jistý, že tohle skutečně chceš? Nebudeš toho litovat? Vždyť ses rozhodl doslova ze dne na den."
,,Nikdy jsem si ničím nebyl tak jistý. Ten dům jsem nenáviděl. Nechci se dusit ve vzpomínkách. Přeju si žít teď, tady," odpověděl Sirius a bylo poznat, že je rozhodnutý.
Hermiona přikývla, že rozumí. ,,Takže tohle je teď tvůj dům?"
,,Náš dům," opravil ji. ,,A ano, kupní smlouvu jsem už podepsal."
,,Ty se mnou vážně chceš bydlet, Siriusi? Jsem hádavá, panovačná a Křivonožka pouští chlupy," varovala ho, ale děsila se toho, že by si to Sirius rozmyslel.
Popostoupil blíž k Hermioně, chytil ji za kabát a přitáhl si ji k sobě. ,,Po ničem jiném netoužím, ty má čarodějko," řekl a políbil ji. ,,Pokud mi odpustíš, když budu občas otřesně natvrdlý. Nikdy jsem neměl vážný vztah a bojím se, abych to všechno nepokazil," přiznal.
Hermiona mu pohlédla do tváře se vší něhou, kterou k němu chovala. ,,Neboj, budu mít s tebou svatou trpělivost," slíbila.

,,Kuchyň, jídelna, obývací pokoj," říkal a ukazoval rozmáchlými gesty ruky. Zamířil po schodech nahoru. Hermiona ho následovala. ,,Ložnice," pravil a otočil se, aby Hermionu políbil na rty. Pak zamířili do další místnosti. ,,Pokoj pro hosty. Druhý pokoj pro hosty." Jednalo se o dvě místnosti přímo naproti sobě. ,,Koupelna, tahle je větší než ta v přízemí." Hermioně se dům velice líbil. Těšila se, až se budou dohadovat, kdo bude prát a kdo bude připravovat oběd.  Už se viděla, jak každé ráno nestíhá do práce, protože se chce Sirius zbavit dalších žárovek. Živě si dokázala představit, jak všechny volné poličky postupně zaplňuje knihami.

,,A tady je garáž," řekl a rozsvítil. Hermiona vstoupila a usmála se. Už tam měl svou motorku. Jak jinak, pomyslela si. Bylo tam místo i na auto, Hermiona tipovala, že ji Sirius bude přemlouvat k zakoupení kabrioletu nebo chevroletu impale z roku 1967. Byla připravená s tím (po dlouhém přemlouvání) souhlasit. Se Siriusem totiž měla touhu žít naplno. Probudil v ní příměstského dobrodruha. Rozžal v ní touhu přes týden spořádaně chodit do práce a o víkendech kousat do krku svého milovaného, cestovat napříč Evropou a hrát svlékací poker.

Seděli na otřesně chlupatém koberci nevkusně zelené barvy, který tam zanechali bývalí majitelé. Museli si ho posunout blíž ke krbu, protože ještě nevěděli, kde zapnout ústřední topení. Spoléhali tím pádem na oheň. Popíjeli víno. Kolem nich chodil Křivonožka a lísal se hlavně k Siriusovi. Ten ho vždy pohladil po hlavě a řekl: ,,Běž si to tu prohlédnout. Huš, huš!" A Křivonožka ho pokaždé neposlechl. Hermiona se tomu vždy uchechtla, ale hned nasadila klidný výraz, když na ni Sirius vyčítavě pohlédl. Občas jí Sirius jen tak jemně pohladil po koleni. Miloval ji. Hermiona čas od času při předávání láhve vína Siriuse políbila na nos či tvář. Milovala ho. Dva lidé (a jeden kocour) na londýnském předměstí byli spokojení a šťastní.

_____

Pozn.: Mám v plánu se k této povídce vrátit. Prozatím však jejich příběh končí tady. :-)