Hermiona se dívala na pokoj, ve kterém byly nánosy prachu za ty necelé tři roky, co byl Sirius pryč. ,,Ještě jsem nestihl tu poklidit," řekl. Hermiona si povzdechla. Nebylo to nijak hrozné, byla zvyklá usnout kdekoliv. Ale nevědomky si to zprotivila schválně, aby mohla ulevit svému svědomí, když se otočila k Siriusovi s dotazem: ,,Kdybychom ve vší počestnosti spali v jedné posteli, vadilo by ti to?"
Sirius Black ještě nikdy nevypadal šťastnější! ,,Zvážím to," řekl s předstíraným zamyšlením. ,,Ale musíš mi slíbit, že se nebudeš pokoušet mě svést."
Hermiona se zvonivě zachichotala, pak si položila pravou ruku na srdce a řekla: ,,Na mou duši, na psí uši, nebudu tě svádět, čumáčku."
Sirius chytil Hermionu za boky a přitáhl si ji k sobě. Hermiona tiše vypískla, protože málem ztratila rovnováhu. Ruce v obranném gestu položila na jeho hrudník. ,,Když budeš stále takhle rozkošně drzá, tak ani na svádění nebudeš mít čas," zašeptal hlubokým hlasem a vynutil si polibek. Hermionu Sirius tím svým nonšalantním půvabem dostával do kolen.
,,Pár let nazpátek jsi takovýhle nebyl," poznamenala Hermiona.
Sirius Hermionu stále držel ve svém sevření a opatrně s ní capkal směrem ke své ložnici. ,,To je proto, má drahá," začal a políbil ji, ,,že jsi byla mladinká a já se musel držet zpátky." Znovu ji políbil. ,,Ale teď... Pozor na práh, neukopni si palec... Teď jsi dospělá žena a já můžu být sebevětší gentleman, ale držet zpátky se nehodlám. Protože ženu, jako jsi ty, prostě nenechám odejít, nenechám si ji převzít jiným mužem..." vyjmenovával a Hermionu na jeho slovech nejvíc okouzlilo jeho užití slova žena. Všichni ji stále vnímali jako dívku, studentku, spolužačku, kamarádku, mladou kolegyni. Pro nikoho nebyla ženou. Byla si jistá, že kdyby se nyní jen lehce zmínil o tom, že s ní chce strávit noc jako muž se ženou, tak by mu naprosto podlehla - bez otálení, bez sebemenších pochyb. Dokonce si to trochu přála. Sirius ji však dovedl k posteli, odtáhl se a rozmáchl rukama. ,,Na které straně budeš chtít spát?" zeptal se.
Hermiona nemohla odpovědět: Na stejné straně co ty, nejlépe přímo na tobě. ,,Je mi to jedno. Třeba... Je mi to jedno," odpověděla.
,,Dobrá. Já většinou spím na pravé straně, pokud ti to nebude vadit," pravil Sirius a tázavě na ni pohlédl. Hermiona odvětila, že jí to vadit nebude a vlezla si do postele - na svou levou stranu. Vlezla si pod peřinu. Sirius si vzal připravené pyžamo a zamířil pryč. ,,Kam jdeš?" zeptala se polekaně Hermiona. Sirius se otočil a usmál se.
,,Jdu se převléct. Hned jsem tu," odpověděl.
,,Aha..." hlesla Hermiona.
Sirius nasadil domýšlivý úšklebek a zeptal se: ,,Nebo se mám převlékat před tebou?" Jeho šedé oči jiskřily. Stačilo, aby řekla jediné slovo, byla si jistá, že by jí milerád vyhověl... Jenže nechtěla být iniciátorem.
,,Ne, to ne, já jen netušila, kam jdeš. Samozřejmě se převlékni jinde."
,,Abys později nelitovala," opáčil a hodil po ní jeden ze svých neodolatelných úsměvů.
Hermiona nakrčila malý nosík, našpulila rty a mírně bojovným tónem pravila: ,,Hele, Blacku, na mě ten svůj rošťácký šarm nezkoušej. Já spím."
Sirius zvedl obě ruce v obranném gestu. ,,Dobře, dobře, už mizím," řekl a se smíchem odešel do koupelny.

Vrátil se v pyžamu, vlasy už měl rozpuštěné. Hermiona nechápala, jak může muž vypadat tak krásně, když se o to ani nesnaží. Lokny by mu mohla závidět kterákoliv žena. Slušelo mu jak otrhané oblečení, tak i elegantní pyžamo. A k tomu všemu ten jeho bídácky odzbrojují úsměv! Sirius si vlezl do postele a začal se sunout k Hermioně.
,,Co to děláš?" zeptala se přísně. ,,Jen se hezky drž na své polovině postele."
,,Chtěl jsem ti jen dát pusu na dobrou noc," odpověděl skutečně nevinným hlasem Sirius, ale poslušně se držel na své straně postele.
Hermiona zauvažovala. Na puse na dobrou noc nic zlého být nemohlo. Posouvala se blíž k Siriusovi. Ten ji však zastavil slovy: ,,Ne, ne. Řekla jsi, že zůstaneme na svých polovinách, tak žádná pusa nebude."
,,Vtipkuješ?"
,,Nevtipkuju. Já pusu nepotřebuju. Ty ses ochudila," pokračoval Sirius. Hermiona se zamračila.
,,Siriusi Blacku, ty mi tu pusu dáš. A to okamžitě!"
Sirius se zaculil. ,,Líbí se mi, když jsi to ty."
Hermiona pozvedla obočí. ,,Jak jako já?"
,,Ty. Typická ty. Líbí se mi, když jsi tak trochu panovačná. Baví mě, že zlost v tobě probudí jakýsi druh vášně. Celá se rozohníš a jdeš si za svým... Pěkné, pěkné," pochválil ji a nebyla v tom ani špetka sarkasmu nebo výčitek. A aby mu věřila, že to nemyslel ve zlém, ji políbil na dobrou noc.

,,Siriusi?" ozvalo se uprostřed noci a tmy.
,,Ano?" odvětil hlas.
První hlas se odmlčel. Po chvíli se však přece jen zeptala: ,,Mohl bys mě obejmout, prosím?"
Sirius se tiše zasmál a souhlasně zamručel. Oba se posunuli blíž středu postele. Hermiona se nechala přivinout k Siriusovu tělu.
,,Siriusi?" ozvalo se trochu tlumeně kousek od jeho hrudníku.
,,Ano?" ozvalo se někde uprostřed záplavy jejích kučeravých vlasů.
,,Víš, kdy jsem se nejméně bála létání?"
,,Kdypak?"
,,Když jsem letěla s tebou na Klofanovi."
Podle zvuku poznala, že se usmál. Políbil ji do vlasů. ,,Tak to je nadějné. Ale věř, že na mé motorce to bude tisíckrát lepší."
,,Už se těším... a bojím. Snad ji opravíš brzy."
,,Neboj, kvůli tobě budu opravovat dnem i nocí," slíbil Sirius.
,,Ne. Jen ve dne. V noci mě budeš objímat," řekla a její hlas byl slabší a slabší.
,,Plánuješ tu se mnou přespávat často?"
Na to však už neodpověděla, Hermiona usnula a spokojeně se propadala do snů o mužských loknách, motorkách a polibcích na dobrou noc.