Den 23
Ráno se cítím fit. Pustím se do jídla. Děcka zase vyspávají až na tu nejmenší. Ta je vzhůru od 6 a od rána vyžaduje pozornost. Než žena odejde do práce chlubí se novinkou. Pět set nakažených tipuji. Ne a vytáhne kytičkovanou roušku. Ta mě fakt dostala. Ušila si jí ze zbytků látky. Byla lepší než jsem dostal v nemocnici. Jsem zvědav kdy modní výrobci oděvu přijdou s novými předraženými kolekcemi módních roušek od slavných návrhářů. Do týdne? Uvidíme.
Celé dopoledne, spíše ten zbytek co neprospali, se starší děti učí.
Procentní nárůst nových nemocných není tak vysoký jak v předchozích dnech. Není se čemu divit když na odběry čekají marně tisíce lidí. Letadla z Číny se ještě asi nevrátila. Kdo by také dneska přijímal letadla z Evropy. I v Číně mají rozum. Přece si znovu nezatáhnou epidemii na své území.
Někde již přestali brát vzorky úplně. Došli testy.
Jinak máme nového lídra. Je to Španělsko. Nejedná se o ekonomický růst. Jde samozřejmě o počet nakažených za den. Španělsko se rychle dotahuje na Itálii. Zajímavé, že nejrychlejší narůst i nejhorší průběh v Evropě zaznamenaly právě tyto dvě země, kde se nikdy z ničeho moc nestresují a ve směs se věnují zábavě. Ne nadarmo to jsou světové fotbalové velmoci.
Jediný stát která jim v růstu počtu nakažených dokáže sekundovat jsou inovativní Spojené státy. Opravdu dělali vše proto, aby jim peloton neunikl hned na začátku a jejich pozice je tak zasloužená. Jak se zdá opatření zabrala.
Zajímavý pohled je i na situaci jak se občané různých států reagují. U nás se vykupuje především mouka a paštika jak se píše ve zprávách. Nejspíš už návrat do minulosti postihl i přípravy na letní dovolenou, kdy jsme za komančů byli po celém světě známi jako paštikáři Zatímco jiní se stravovali na dovolených v restauracích, Češi si jídlo vozili z domova v podobě paštik. V bohatém Německu se vykupuje zlato. Nechtějí přijít o své bohatství. Škoda, že si Němci neuvědomují, že se zlata nenajedí. Úplně od lesa jsou na to dle očekávání Američané. Když už si něco nemohou koupit tak pošlou armádu. K této jejich obvyklé praxi přistupuje i obyvatelstvo. Nejvíce na dračku jsou především zbraně. Proč se starat, když si to mohu vystřílet.
Dnes lid vzal podle zpráv vládou neřešenou situaci do svých. Žena už začala včera. Před znovu otevřenými galanteriemi se tvoří dlouhé fronty. Chtějí materiál na roušky. Takže než se něco k nám, po zdlouhavých procedurách v Číně dostane, bude už zase po boji. Včas jako vždy, to je moto našich vládců od nepaměti.
Zato Amerika zase zaperlila. Tisíc dolarů pro každou rodinu ve státech po dobu pandemie je jeden z návrhů choré americké hlavy. Tentokrát to není muž číslo jedna, ale jeden ze senátorů. Opravdu si myslí, že tisk peněz něco vyřeší. Bezcenné papírky Čína asi dlouho brát nebude. Za penězi musí být vidět práce. Stačí se podívat u nás. Podniky zavírají, učitelé neučí. Úředníci skoro nemusí chodit do práce. Kdo vlastně pracuje? Především zdravotnictví, zemědělci a prodavači v potravinách. Ty druzí a třetí patří k těm nejhůře placeným. Navíc prodavači se nejvíce vystavují nákaze. Opravdu chceme v tomto stavu platit přebujelí neschopný státní aparát? Nejlíp se však mají dobře placené sportovní a umělecké hvězdy. Už se zase těším až od nich k této situaci něco moudrého vypadne. Například „na tento zápas jsem se dlouho připravoval, šlo o vše a teď nemůžu hrát. Je to strašná katastrofa."
Kromě tisku peněz v Americe chtějí podobně řešit situaci v Německu, Francii a také u nás.
Je pravda, že se občas objeví i zpráva nemající s nákazou nic společného. Další místo, kde USA snižuje svojí vojenskou přítomnost je Irák. Jistě se místní lid bude z pláčem loučit z US army po tolika letech bojů. Kdo by si dnes vzpomněl na relativní blahobyt a bezpečný život před vstupem osvoboditelů.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top