Den 24
Žije vůbec ještě prezident? Není o něm dlouho slyšet. To se často nestává. Možná jen vyčkávají, s oznámením o jeho úmrtí, aby nebyl první obětí koronaviru u nás. To by bylo u tohoto hrdiny velmi trapné. Alespoň v něčem by byl první. Možná se obávají, že by v dnešní situaci nebude mít patřičný pohřeb. Doufám, že nechtějí čekat rok, než se situace vyřeší. To by z hradu táhl opravdu nezvykle silný puch.
Dneska byl zatím nejteplejší jarní den. Když jsem si kupoval domek ze zahradou, říkal jsem si jaké budeme mít na zahrádce soukromí. To jsem netušil, že na naší zahradu ve tvaru nudle bude vidět od všech sousedů, kteří už asi také nechodí do práce. Takže všichni vylezli ven. Kdybych vyšel na zahradu určitě bych mohl něco chytit. To už rovnou mohu jít na infekční v Itálii.
Dneska nám vláda nařídila povinně nosit roušky. Nařizuje a přitom není schopna zajistit, to je vrchol. Asi spoléhají na šikovnost lidí. Ministerstvo zdravotnictví totiž neumí objednat ani zásilku v Číně. Nikdo však neřekl jak má být rouška účinná, takže si na nos může vlastně každý strčit cokoliv.
Že ještě nikoho nenapadlo poslat roušky prodavačům je opravdu zarážející. První na raně a můžou nakazit hromadu dalších. Hlavně, že vláda roušky nosit začala. Že by jim je ženy také ušili? Vláda nelení ani v jiných směrech už schválila placenou ošetřovačku i těm co si jí nikdy neplatili. Ti se tak mohou povalovat doma, zatím ti nepostradatelní musí chodit do práce. Kde na to vzít? Chtějí krátit nákupy pro armádu. Dobrá volba protože méně výkoná a dražší organizace u nás asi není. S klesajícím počtem vojáku v poli roste počet generálů. Co zakázka to předražená zlodějina. Za svůj promarněný čas si pak vyslouží vysoké doživotní renty. Jsme poslední země v okolí co je vyplácí. Jestli jsou všichni opravdu takový vlastenci, jistě rádi část svých vysokých výdělků oželí, aby se technika mohla nakoupit. Předpokládám, že oželí i své výsluhy, aby bylo i do budoucna. Schopnost něco bránit v kontextu dnešních dnů je dost zavádějící. Stačí, aby Čína přestala posílat zboží a vše se u nás sesype.
Staří lidé nemají opouštět domovy. O nákupy se postarají obce. Kolik důchodců má ještě domov? Spousta jich trčí v domech pro důchodce, kam je děti velmi rádi poslali. Nemusí se o ně starat a ještě získají levné bydlení. Zase jeden výstřel do prázdna, stejně jako vyčleněný čas pro důchodce v obchodech. Kdo tam bude chodit, když nemají chodit ven? Snad těm co ještě mají svůj domov děti nakoupí a nebo si mohou zavolat na proklamované obce.
Žena přišla z práce. „Koupila jsem poslední paralen." prohlásila hrdě. Takže další věc co už není a to se mají lidi v maximální míře léčit doma sami. S tím už nikdo neporadí. Takže i lékárny jsou narvané jako centrální sklady potravin.
V Itálii dnes 475 mrtvých. U nás 522 zatím pořád jen nakažených. To je nový smutný rekord.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top