Ještě v tu chvíly jsem začala s plakátama a kampaní "Psí domov" udělala jsem trička, sepsala seznam občerstvení, soutěže, doplňky na psi přehlídku a jiné důležité věci. Jen abych se té většiny slintoňů zbavila.

Bude se to konat za dva dny takže mám den příprav. Tak šup do toho a půl je hotovo. Zaměstnala jsem spoustu služebnictva a i jiných démonů co se vevnitř vyskytovali. Společník a Rajana se ode mě nevzdálily na víc jak dohled. Já byla hlavní pořadatel Společník bude hlasatel a Rajanu jsem ze služky pasovala na bodyguarda.

Den "Psího domova"

Byla jsem nažhavená na tuto kampaň. Na plakátech stálo že k mání je jen 15 psů. No na 15 psů tu bylo lidí že by těch psů muselo být přes sto aby vystačila každému.

Všichni kdo chtěli psa museli vyplnit formulář. I já jsem si jeden vyplnila, ale okamžitě to zahodila. Protože jak bych nemohla být perfektní majitel svých vlastních psů? Neznala jsem snad ani jednoho člověka, který přišel na adopci. Všechny pozval Maxis. A jeho lovečtí psi různých velikostí a tvarů jsou velice žádaní. Ale tolik lidí nikdy nepřišlo na žádnou adopční akci, být to jenom prodání živých bytostí za nepřiměřenou cenu, je tu maximálně padesát lidí, ale jak jsem později zjistila zároveň se konala i nějaká obchodní večeře.  Obchodní, jakože se sejdou všichni pohlaváři a v depresivní tichosti za zvuku cinkání příborů se najedí. Až potom půjdou k volnému občerstvení a baru. Tam budou všichni debatovat a bavit se. Mezitím už budou štěňata připravena ve venkovním výběhu, kterou jsem nechala sestavit. Všichni je mohou okukovat a vybrat si favorita. A zlatým hřebem  celé téhle akce, která by se dala sfouknout za dvě hodinky, bude aukce štěňat. Výdělek půjde do kapsy Maxisovy. Nezní to skvěle? Ani ne

Celou večeři jsem se nudila. Maso jsem snědla ve chvíli, ale špenátový přívarek a mátu na ozdobu jsem nesnědla ani omylem. Těšila jsem se na dezert, ale zkazili to, když přede mnou přistál místo dortu a nebo zákusku kus slaného štrůdlu. Nebo co to mělo být. Rozhodně jsem si nepochutnala a fakt, že mě strčili mezi nějaké dva podivné šlechtice to opravdu nevylepšili. Byly to asi bratři, ale oboum už muselo táhnout na třista. Jeden si mě nevšímal, ale ten druhý se na mě věčně koukal. Horší bylo, že jsem je později nebyla schopná rozlišit. 

Když už více méně všichni dojedli, byla jsem propuštěná na volnou zábavu. Z jídelny chvíli po mě vyšel Společník. ,,Cos tam dělal? Vždyť tam nesměla ani Rajana." Pokrčil rameny a odešel ode mne. ,,Ty jsi mi společník na baterky." Zabručela jsem si a naštvaně si zalezla k baru. Čekala jsem jenom, až tenhle den skončí. ,,Čas?" Ozvalo se za mnou velice známým něžným hlasem. ,,Beo?" Otočila jsem se nadšeně a zírala na svoji spolužačku se kterou jsem trávila více času než s kým jiným. Beatrix de Rocco. ,,Co ty tady?" Ptala jsem se nadšeně. Ne že bych jí měla tak ráda a nebo něco takového, ale byla po dlouhé době první osoba, kterou jsem znala ještě před svým únosem. Udělalo mi to radost. ,,To jsem se chtěla taky zeptat." Otočila mou otázku proti mě. ,,No..." Začala jsem a přemýšlela co jí na to říct. Můžu jí říct, že mě tu vězní proti mé vůli? Nebo, že ani nevím co tu ve skutečnosti dělám? Mé starosti vyřešil Maxis. ,,Tady jí máme! Představuji vám svou neteř: Ztracený čas." Ozvalo se to za mými zády. Protočila jsem oči, aby to viděla Bea a potom se s lehkým úsměvem otočila na Maxise. Poprvé jsem se zamyslela nad tím, že je to můj strýc. ,,Zdravím vás pánové. Je mi ctí vás poznat. Jmenuji se Ztracený čas." Uklonila se a upřela pohled na sedm mužů přede mnou. ,,Hezká je, jak jsi říkal. Ale její síla nebude asi nijak skvělá. Bíložraví démoni nikdy nejsou." Utrousil jeden démon po Maxisově pravici a mnou cloumala touha ho uškrtit. Ovládla jsem se. Jako zatím vždy. ,,Nehodlám být troufalá, ale z vlastních zkušeností vím, že nejsem bíložravá. Ba naopak." Všichni ti muži se na mě koukali velice podivně. ,,Já a má přítelkyně, bychom se rády odebraly do zlatého salonku za ostatními dámami." zašvitořila jsem a s Maxisovým svolením jsem se i s Beou vytratila. ,,Takže jsi neteř lorda Maxise a mě si se o tom nikdy nezmínila?" Ozval se Bea. ,,Vlastně jsem o tom neměla ani ponětí." Zaskřehotala jsem a na chvilku se nahrbila a doufala, že to nikdo neviděl. ,,Takže, abychom si to urovnaly, tak jsi Dcera sestry lorda Maxise, vládce země ohně. Vychovali tě Arlondovi, vládci země vody. A k tomu jsi zasnoubená s princem země větru? Někdo má, ale štěstí." V tu chvíli jsem ztuhla. ,,Co prosím?" Zeptala jsem se lehce otupěle. ,,Ten chlap, který tě označil za bíložravce-" Vyvalila jsem oči vyděšením. ,,To byl on?" Ohlédla jsem se a nepokrytě zírala na vysokého muže s obličejem jako netopýr a s drápy dlouhými jako moje prsty. ,,Ne, to je otec tvého nastávajícího. Počkat... Ty o tom nemáš ani páru?" Jen jsem nevěřícně zakroutila hlavou. ,,To to jako vědí všichni až na mě?" Bea tak nějak přikývla. Nikdy nebyla moc starostlivá o ostatní. Jenom o sebe a dobrý drby. ,,Tohle je tvoje zásnubní párty." Už mi snad nemohla vytřít zrak víc. ,,Takže dnes večer jsem zasnoubená a přitom jsem svého vyvoleného ani neviděla?" Beatrix evidentně nechápala. ,,Vždyť je přímo támhle." Ukázala k východu na zahradu. Byla tam nějaká skupinka démonických chlapců společně i se Společníkem. ,,Kterej?" Bea se na mě skepticky podívala. ,,Ten nejhezčí. Měla jsi vážně dávat pozor na hodinách Lady Hankereevové. Věděla by jsi, jak vypadá." Protočila jsem oči a vzdala snahu na najití svého nastávajícího. 

Aukce proběhla naprosto skvěle. Sposta pejsků si našla nový domov, ale šest ne. Ti mi zůstanou asi v péči. Už jsem si je i pojmenovala.

Skull je celý z kostí. Perfektní pro alergiky

Sněženka albinistický vlčák a vážně děsivě vypadající psí dáma

Bossi vypadá jako obyčejný rotvajler. 

Bígl Vořech s nejměkčíma ušima, jaká jsem kdy muchlala

Madre je nějaká podivná směsice, která je tak moc sprsklá, že je dost zmuchlaná. A vlastně pěkně ošklivá, ale co ztratila na kráse, tak má na chrakteru.

Ôkami, vlku podobný chlupáč, který nevypadá, že by jsi si to s ním mohl jen tak vyříkat.

A poslední: Rváč. Někdo říkal, že je to čivava, ale já tomuhle plemenu říkám smeták. Co nemá na výšce má na agresivitě. Asi proto, že je blíž peklu.

Celý večer jsem se trápila dvěma věcma. Jak můžu být zasnoubená, když ho ani neznám. A jak uživím šest, vlastně pět psů, kteří se dorostou ohromné velikosti?