11.Basketball
Basketball, hra o kterou jste si poměrně psali. A já ji stejně plánoval napsat. Jenže učitel prostě nedokázal jasně říct: "Hrajeme basket a basta!" ne, on vždy nechal ostatní hlasovat. Byl jsem jedinný kdo basketball chtěl. Tak jsem se rozhodl to uchopit do vlastních rukou. Před nedávnem se pustila televize a najednou vidím: "Spása na svítící placce jest! Snad šálí mne zrak. Já vídím, Basketball!" konečně něco z čeho bych mohl načerpat nějakou inspiraci. Já vím, říkáte si:"Proč se na to nekouknul na youtube?" odpověď je snadná. Nechtělo se mi. Každopádně jakmile jsem to zaregistroval vzal jsem papír a začal si dělat poznámky. Jen si představte jak blbě jsem u toho musel vypadat. Musel jsem vypadat, JAKOBYCH SE TO CHTĚL NAUČIT!!!! Proto jsem všem raději vysvětloval že to mám právě na další kapitolu. Nyní už k vysvětlení co je to basketball. Basketball je sport! Tak, to stačí ne? Už to slovo sport vypovídá za vše. Ale pro ty kterým toto (mimichodem nejvýstižnější) vysvětlení nestačilo: Basketball se hraje s Koulí smrti (míčem). S tím míčem můžete driblovat (původ tohoto slova je mi zatím neznámý). Driblovat můžete neomezeně po hřišti zatímco když míč prostě držíte smíte udělat jen 3 kroky. (Pravděpodoně protože by se ta hra jinak brzy zvrhla v rugby). Cílem je trefit koš protivníka který je podle mého názoru zbytečně vysoko. Další pravzláštností je že koš protivníka je vždy výše než ten váš. Za každé trefení koše je přičten jeden bod. Každopádně pokud je někdo lépe obeznámen s pravidly této hry, budu rád když mne v komentářích opravíte nebo doplníte mé znalosti o tom. Samozřejmě že poté vše vpíšu právě sem. A nyní už se vrhnem na to! (teď jsem měl hroznou chuť napsat "Co vy na to?" ale nakonec jsem se neodvážil kopírovat nejmenovanou youtuberku. Jsem to ale šlechetný......Trolololollolo.)
Tak, nemám nejmenšího tucha proč jsem to tam napsal. Ale pokračujeme. Pojmenování "koule smrti" není bez významu. Platí ve všech oborech, že čím blíže míči tím větší nebezpečí hrozí. Nejvyšší stupeň si drží rugby a amíckej fotbal. Ovšem i basket si nevede nijak špatně. Každopádně téže leží na předních pozicí. Když držíte míč silně se zvedne zájem o vás. A to ne zrovna žádaným způsobem. Věřte mi, to co po vás chtějí podpisy nejsou. Někteří z nich si nevybírají způsob kterým chtějí dosáhnout svého. A někteří užívají metod osvědčených už od pronásledování mágů ve středověku. Zkrátka,míč =zdrhej zdrhej zdrhej!!
Další rada je trochu choulostivá. Proto zanechte přirozeného studu a odhodlejte se. Nebo taky nemusíte. To je jen na vás. Většinou vám budou říkat jak je basket bezkontaktní hra. Stejně jako u hokeje, je to taková blbost, stejně jako to, že můj kámoš není upír. (Why not? Já jsem zase vlkodlak tak co?) Basketball je velice kontaktní hra. Naštěstí ne tím způsobem kdy budou vaše zuby, uši a další tělesné části rozházené po hřišti. Je to spíše tak že než se nadáte, zjistíte že vaše hlava je zabořena do něčího podpaží. (Naštěstí nemluvím z vlastní zkušenosti.) Jenže nejčastější je poloha kdy se na vás protihráč nalepí ze zadu a přes vaše záda se snaží zmocnit míče. Nemám nejmenší tušení proč právě tato poloha je tak oblíbená. Vypadá neuvěřitelně oplzle a už vůbec není strategická. Mnohem snažší je přiběhnout ze předu a míč vzít bez jakéhokoli namáhání. Každopádně pokud se vám to již stane (a teď se podržte) nejůčinějším způsobem je twerk. Ano čtete správně. A ačkoli to píšu ne zrovna nejraději, pohyb hýžďovými svali je na odpálení dotěrného hráče ideální. To mne napadlo zrovna při tom co jsem si dělal u televize zápisky. Poté následovaly výpočty jestli by to fungovalo. A když se do rovnice: g+r*228/424-m20nacl/100 přidá hustota lidského masa výjde a myšlenku potvrdí. Tímto způsobem je možno se protwerkovat po celém hřišti. A stačí pouze takto odehnat jednoho. Zbytek se od této chvíle drží dál a se zděšenými výrazy na vás hledí. Což je neobyčejná legrace sledovat ty vystrašené obličeje všude kolem. Komu tento způsob příjde nechutný může použít klasickuo metodu:"Hrrrr na ně!!!!" která spoučívá že nemilosrdně srazíte každého kdo vám skříží cestu.
Tohle je velice častá chyba. Při basketballu se mění strany. Absolutně nevím proč. Stejnak je to hřiště na obou stranách úplně stejný. Opravdu, nesmyslné pravidlo. Akorát způsobuje komplikace. Představte si situaci: Běžíte driblujete a už se blížíte k míči. Uděláte tři poslední kroky, skočíte a dáte koš. Kaboom! Máte radost jste vážně borci! Ať se ostatní jdou klouzat. Vy jste král/královna hřiště. Poté příjde oznámení že se měnily strany a vy jste si daly akoráte vlastňák. Všechny ty ohňostroje, hrdé obličeje zmizí. Jediné co zůstane je bolest od toho jak vás spoluhráč kopnul do zadku. Proto, jestli nechcete mít něčí nohu v řiti, dávejte pozor jak se mění strany. A i když vím že je to těžké zkuste zachovat bdělou přítomnost a soustředění. Je to pro vaše dobro.
To že je dobré nahrávat platí všude. Kdekoli. Nejjednoduší (a také nejpodlejší) způsob jak se zbavit problému je schodit ho na někoho jiného. Hlavně nedělejte to co můžete vidět v televizi. Že nahrajete a běžíte dál v rovnoběžce s tím co jste si nahrály. Ten vám to zase nahraje a takhle si ten míč přehazujete dokud někdo z vás nedá koš. Ano je to poměrně působivé ale taky náročné. (A to my nechceme). Lepší je když běžíte, nahrajete, potom se otočíte a běžíte na opačnou stranu. Takhle se stopro zbavíte míče a všech potíží. Proto nahrávat ale nepřijímat nahrávky. A když vám už nic jiného nezbyde tak pošlete míč co nejrychleji dál.
Jízdu na koni jsem již zmiňoval v kapitole věnované honěné. Zde má ještě větší uplatnění. Jednak rozvrhnutí sil pro oba jedince, tak i zvednutí výšky. No a když je koš pověšenej až někde u andílků na obláčku, každej centimetr se hodí. Nemusíte potom skákat jako klokan a stačí pohodlně míč do koše vložit. On by s tím mohl mít nějaký ten menší problém. Nic co by nevyřešila baseballka nebo vhodná hláška či výmluva. On: "Co to prosímtě děláš?" Vy:" Hyjé, můj hrdý oři nechť se naši nepřátele bojí mé velké moci!" Trefná hláška nikdy neuškodí. Jakou použijete je jen na vás.
Tři kroky. Jak otravné pravidlo. Jakoby nestačilo že se musíme honit po hřišti. My u toho musíme ještě počítat! Počítat se má v matice a na těláku se máme ulejvat (dle mého názoru). Jenže pravidla jsou pravidla i když otravná. V této radě jde spíše o to co chcete. Jestli se chcete ulejvat nebo toužíte po tom aby na vás maniaci neřvali: "Co seš to za debyla!" a ještě místo měkého i použijí tvrdé. Ani nevím jak je to možné ale stává se to dost často. No, v první případě se můžete na nějaké kroky vybodnout a celé hřiště prostě přejít. Sice bude spousta lidí co na vás bude řvát ale toho si nevšímejte. Tenhle způsob je pro ty co dělaj všechno rádi "na Pána". Druhý je pro ty co štve a deptá že jim někdo bez důvodně vyhrožuje smrtí. V tom případě buď jenom driblujte nebo si kroky počítejte. Porstě bez starosti "1..2...3" A máte to napohodu.
A závěrečná rada se zaměřuje na fauling. V této hře se všechno až moc řeší. Někomu šáhnete na ruku a hned vás jdou podříznout. (Obrazně řečeno). No jo. Ale k čemu mi to bude? Faul= zdržování. Slyšíte už ten zvuk slova? ZDRŽOVÁNÍ. Zní nádherně co vy na to? A ještě hezčí je jeho význam. (To platí pouze v hodině. Někdy je zdžování opravdu ošklivé slovo.) Čím více faulujete tím více se debatuje a méně hraje. Ještě je dobré to ozdobit hádkou zdali to byl faul či ne. Tímto způsobem můžete strávit prakticky celou hodinu aniž by jste byli spoceni. A myslím že vy jste dosti literárně založení tudíž by pro vás neměl být problém každou hádku vyhrát. Tak jen s chutí do toho, a půl hodiny prdeli! Jééééj!
No, doufám že vám tato kapitola (která je trošku delší než normálně) přinesla užitek. To je ale už vše. Tak vám přeji hodně štestí. Zďár, Váš Ashekus.
P.S. Omlouvám se za různé chyby v textu. Jsem moc línej si je opravit.
P.P.S. Ano, mám rád vlkodlaky a další nadpřirozená stvoření.
P.P.P.S Díky za follow, vote, read a comment. Velice si všeho vážím
P.P.P.P.S Válka s kapybarami je u konce!! Slavme mír!
Zďárrrr!
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top