Druhým bodem bylo, mít dlouhé vlasy nebo alespoň dívčí sestřih, který by nějak přebil ty mužské rysy na jeho tváři. Ani tohle Jake bohužel nesplňoval. Když byl hodně malý, nejspíš v pěti letech, délka jeho vlasů dosahovala ramen a on byl spokojený, spokojenější než by měl z takové maličkosti být. Ale z ničeho nic (možná za to mohla ta žvýkačka, kterou mu do jeho kadeří vmotala jeho tehdejší největší sokyně ve školce) se jeho matka rozhodla oprášit své (ne)dovednosti s nůžkami a dlouhé prameny hebkých vlasů mu ostříhat. Od té doby už nikdy nepocítil tu spokojenost z vlastnění dlouhých vlasů.