Joey Tribbiani se probudil uprostřed noci. Otočil se na bok. Jistě, zase byla druhá polovina postele prázdná. Proč by se mohl ten bídák tulit, když může jezdit sem a tam tou svou černou impalou a tvářit se přitom tajemně? Joey si připadal osaměle. Zamračil se jako malé dítě, vyhrabal se z postele a vydal se do kuchyně. Když rozsvítil světlo, lekl se tak, až vykřikl. V kuchyni ležel Dean Winchester a zíral do stropu. Kdyby se mu nezvedal hrudník a občas by nemrkl, Joey by ho považoval za mrtvého. Deanův výraz byl nespecifikovatelný, něco mezi filozofickým zamyšlením a zoufalstvím.
,,Jak dlouho tu ležíš?" vydal ze sebe (ještě stále vyděšený) Joey.
,,Od půlnoci," odpověděl Dean prázdným hlasem. Joey se podíval na hodiny.
,,Dvě hodiny ležíš na koberci?" ujišťoval se, jestli chápe dobře. Dean nepatrně přikývl hlavou. ,,Stalo se něco?" zeptal se Joey. Dean se pomalu nadechl nosem. Trvalo dlouhou chvíli než odpověděl. Očividně pro něj bylo velice emočně náročné, o tom vůbec mluvit.
,,Ty jsi všechno snědl," zašeptal nešťastně, aniž by na Joeyho pohlédl. Měl ve své podstatě pravdu, Joey skutečně snědl polévku a dva hlavní chody.
,,Byl jsem tak sááám..." zakňoural omluvně Joey. ,,A víš, jak mám italská jídla rád. Vždyť jsem Ital. Nemůžu přece nechat jen tak v troubě..."
,,Výmluvy!" skočil mu do řeči Dean, přetočil se na bok a schoulil se do klubíčka. ,,Mám hlad a zlobím se na tebe."
,,Ale no tak..." řekl Joey a vyndal z ledničky šlehačku. ,,Nepůjdeš se mnou do ložnice?" nabídl a mrkl na Deana jedním okem.
,,Myslíš, že mám teď náladu na tvé hrátky?" opáčil Dean. Joey se pousmál.
,,Nejde o sex," pravil pobaveně Joey. ,,Myslím, že nám stačí jednou po probuzení a dvakrát v noci."
,,Tak na co ta šlehačka?" zeptal se nechápavě Dean.
,,Nesnědl jsem všechno," začal Joey. Dean zpozorněl. ,,Koláč jsem nechal pro nás oba."
,,Koláč?" zopakoval okouzleně Dean a napřímil se. Joey přikývl. V tu ránu byl Dean na nohou. Rozběhl se k Joeymu, pevně ho objal a radostně se vřítil do ložnice, kde na něj čekal nádherný, voňavý koláč. ,,Miluju tě," zašeptal Dean.
,,Miluješ mě, nebo ten koláč?"
,,Vás oba!"