Byla tady. Ona. Má bývalá žena. Byli jsme spolu od střední. Vážně jsem ji miloval a myslím, že i ona mě. Tedy v to alespoň doufám. Když požádala o rozvod ani jeden druhého jsme už nemilovali. Když jsem, ale pak viděl, jak tě drží za ruku. Zhroutil se mi svět, ale to už přece víš... Přišla a řekla, že se nastěhuju k vám. Neměl jsem ani sílu protestovat. Nechci k VÁM jít, Benjamine. Dívat se na to, jak moc se milujete. Mám vám dělat křena? Chcete  se dívat na mé utrpení? Prosím, jen do toho. Bavte se. Stejně už to nebude trvat moc dlouho, Benjamine. Jednou mi zas povolí nervy a tentokrát se mi to povede. Slibuju. Už vás nebudu obtěžovat... Nikdy.

Byl to její nápad. Přivést ho do domu. Nakonec to v ní nějak přeplo, když ho spatřila napojeného na přístroje s pobledlou pokožkou a prázdnýma očima. On ho tam nechtěl. Bál se. Bál se, že zjistí pravdu a on sám, že se neovládne...