Musím mu říkat pane. Ano, pane, ne, pane. Dělám mu služku. Dělám mu děvku. Dělám, co řekne.
Už jsem s ním pět měsíců. Pět dlouhých měsíců. Pět měsíců jste již zasnoubení. Alespoň to vím. Ven už nechodím, nesmím. Už nemám ani práci. Nechtěl, abych pracoval. Hlídá si mě. Říká, že mě miluje a chce, abych mu to říkal taky. Nikdy mu to neřeknu. Nikdy to ode mě neuslyší. Ani ty to ode mě nikdy neuslyšíš a to protože už ani nevíš, že existuju.

To nebyla pravda. Věděl o něm, ale měl na něj vztek. Neoprávněný a sobecký vztek. Říkal si, že ho pisatel podvedl. Našel si přítele a přitom...
Byl tak odporný sobec. Chtěl, co nejvíce a nakonec ztratil všechno.