Když dorazili na místo konání prvního promítání, byla už Mon na pokraji kolapsu. Skrz zatemněná okna sledovala probleskování foťáků a hemžení otravných novinářů a reportérů. Připadali jí jako hmyz. Z auta před nimi ještě vystupoval Charlie s Miou a Jessicou. 

"Měl jsi jít s jednou z nich," vyčítala Tomovi s výrazem plným starostí. Tom hlasitě vydechl a zavrtěl hlavou. 

"Kolikrát ti mám říkat, že kdybych nešel s tebou, nešla bys vůbec?" 

"To nevím, ale máš pravdu. Jsem tady jenom kvůli tobě, tak si toho važ," obrátila Tomovu výčitku proti němu. Překvapeně zamrkal. Mon se chvíli tvářila vážně, načež vyprskla smíchy. "Promiň. To víš... ŽENY."

"Snaž se vymyslet si za těch pár hodin vhodnou omluvu," řekl Tom. "Tohle nebude jen tak. To už jsi vážně přehnala. Je to i tvůj film." Mon ohrnula spodní ret. 

"Jsi  sežrání, když jsi naštvaný," pousmála se a pohladila ho po hřbetu ruky. Tom zvedl jedno obočí a zavrtěl hlavou. 

"Tohle ti jen tak neodpustím." 

"Opravdu?" optala se svůdným tlumeným hlasem a napodobila Lokiho již tak dlouho cvičený úsměv. Tom pevně stiskl čelisti k sobě. Už i ona uměla dělat s Tomem věci, které tak úplně nechtěl. Sám si ji vycvičil. Normálně už by se neudržel, ale jelikož se dalo auto do pohybu, Mon opustila svou roli a vyjeveně se podívala na Toma. Přece jen se dočkal vítězství. 

"Vystupujeme, miláčku," zazubil se. Mon si naposled utřela ruce o sedačku a dlaněmi se poplácala po stehnech. 

"Běž, běž, běž, dokud jsem nahecovaná," popoháněla Toma. "Počkej!" zastavila ho, když položil ruku na kliku dveří. Tázavě se na ni ohlédl. "Jak se mám tvářit?" 

"Zkus ten svůj sexy lhostejný pohled, kterým mě tak neskutečně vytáčíš," poradil jí Tom s úsměv a políbil ji na krk. 

"Faaajn," vydechla táhle Mon. Jakmile Tom otevřel dveře, praštilo ji do očí snad tisíce reflektorů. Spolkla poznámku o spálených sítnicích a zauvažovala, neboť si uvědomila, že aspoň neuvidí na všechny ty lidi kolem. Tom jí pomohl vystoupit, načež se rozvalila další vlna zběsilého cvakání fotoaparátů. Povzbudivě se na ni usmál. Mon uvolnila svaly ve tváři a pokusila se vykouzlit onen pohled, který jí poradil. Zázrakem se jí to povedlo, ale to už vykročili po červeném koberci k ohromné budově.

Proč tady je tolik lidí, do háje? Je to až taková událost? 

"Pane Hiddlestone, pane Hiddlestone! Můžete na slovíčko?" volala kdejaká reportérka s kameramanem. 

"Jsi připravená?" šeptl k Mon.

"NE!" vyjekla potichu. 

"Tak to máš smůlu," podotkl a se zdvořilou omluvou sám zahnul z jinak přímé cesty ke kraji koberce, kde za kovovým zábradlíčkem stála postarší, ale pěkná reportérka. Mon stála uprostřed koberce a čekala na Toma. Občas se s úsměvem rozhlédla po foťácích a pomalu pokračovala dál. Ta vzdálenost ke vchodu jí připadala jako nekonečná. Záchranou jí bylo, když narazila na Charlie. 

"Jé, dobrý," pousmála se na něj. Charlie se usmál a krátce pohlédl k Tomovi, který zarytě hovořil s reportérkou. 

"Můžu nabídnout doprovod?" optal se a nabídl Monserrat rámě. Podívala se Tomovým směrem, zachytil její pohled a usmál se. 

"Děkuji," řekla Mon Charliemu a zahákla se do jeho svalnaté paže. 

"A kdo je ta okouzlující slečna v zeleném, kterou doprovázíte?" 

"Slečna Whitechapel byla režisérovou asistentkou. Vskutku nadaná a nápaditá žena. Její společnost nám všem byla příjemná a jako naši přítelkyni jsem jí nabídl doprovod, jelikož by šla sama," usmál se oslnivě Tom. 

"A vy, jakožto dokonalý gentleman, jste se obětoval," odtušila úsměvně reportérka. 

"Nenazýval bych to obětí. Slečna Whitechapel je milá a myslím si, že kdybych nebyl první, jistě by přišla v doprovodu někoho jiného." Tom hrál svou roli skvěle, koneckonců měl velmi dobrý výcvik, a tak se přetvařovat na veřejnosti a lhát do kamery mu nedělalo žádný problém. Chránil tím Monserrat. Reportérka chrlila další a další otázky a Tom nezaujatě a bez problému odpovídal a stíhal u toho být ještě tím okouzlujícím šarmantním mužem snů nejedné dívky i ženy. 

"Omluvte mě, ale už musím jít," řekl Tom a pomalu se vzdaloval od novinářů. 

"Pane Hiddlestone, ještě jedna poslední otázka," zavolala na něj novinářka a natáhla k němu mikrofon. Tom se zastavil a naklonil se k němu s tázavým výrazem, jenž upíral do tváře ženy. "Je slečna Whitechapel i něco víc než přítelkyně z natáčení?" Tom se široce usmál. 

"Ne. Můj vztah s ní je čistě profesionální a přátelský. Děkuji za rozhovor." 

*****

Mon už seděla usazená v promítacím sále, jemuž se nemohlo ani zdaleka rovnat jakékoliv kino, které kdy navštívila. Sál byl obrovský, rozlehlý a impozantně zařízený. Po schodech se táhl červený koberec a všechny sedačky byly dokonale měkké již na pohled. Pohledem však vyhledávala Toma. Mezi ní a Jessicou bylo jedno volné místo právě pro něj. Vedle zrzky pak seděli další herci. Nebyla si jistá svým místem, jelikož se vetřela mezi ně a nebýt Toma, seděla by úplně někde jinde, ale když přišel a posadil se vedle ní, nervozita z ní opadla. Při vcházení do sálu ji poznal hlavně díky účesu. Zřejmě se nikdo jiný tolik nepáral s vlasy, jako její výpomoc.

"Zvládla jsi to?" optal se zvesela. Mon si skousla spodní ret a přikývla. 

"Charlie mi udělal doprovod," řekla. 

"To je od něj hezké," pousmál se Tom. Nebyl žárlivý... Vůbec... 

"Jen mě usadil tady," pousmála se Mon, když viděla Tomovi oči, které zvláštně potemněly. 

"V pořádku, nic neříkám," pokrčil rameny. 

"Stačí to, jak se tváříš," usmála se. Přišel jí neskutečně roztomilý a nebýt tolika lidí kolem nich... 

"Netvářím se," bránil se a zamračil se. Mon nahodila výraz typu To určitě, jak bys jen mohl... "No tak promiň." 

"Víš, kam žárlivost vede," podotkla a mírně posmutněla. Tom se jí zadíval do očí. Všechna ta šedá, zelená, modrá i hnědá ho na moment utopila. 

"Jsem muž a svoje si hlídám," pousmál se omluvně. Mon se rozpačitě usmála a nenápadně ho chytila za ruku. Tom jí stiskl a palcem opisoval kolečka na jejím hřbetu. 

"Dělej tak, aby bystré oko nic nepostřehlo, kamaráde." 

"Samozřejmě," pousmál se a s vážným výrazem se rozhlédl kolem sebe. 

Během promítání si Mon filmu ani příliš nevšímala, jelikož byla zabraná do vzpomínek z natáčení. U prvních záběrů se jí vybavilo, jak se k ní Tom odvážně a rytířsky dobýval. S duchy, kteří se vznášeli na plátně, si vzpomněla na procházku temnou chodbou a své strachem roztřesené ruce. Samozřejmě si připomněla i Mirandu, ale rychle ji z hlavy vyhnala pryč. Po chvíli ji ale napadlo, jakou radost by ona měla z premiéry a těch šatů kolem. Do očí se jí vehnala malá slzička, kterou držela za hradbou bolesti, kterou jí bývalá kamarádka způsobila. Se smrtí Thomase Sharpea si musela vybavit ty chvíle, kdy Tom pobíhal po place s kusem plastu ve tváři namísto nůžek. V šatně ji pak vystrašil ve svém kostýmu. Musela obdivovat práci maskérů a kostymérů, tolik detailů do konce dotažených. Byla absolutně nadšená...

S posledním řádkem titulků se sálem roznesl obdivný potlesk a každý ze štábu si úlevně oddechl. Pak se na pódium před plátnem postavil Guill a pronesl slova plná vděku a úcty ke svým zaměstnancům, vyzval na jeviště i hlavní herce a nechal je také krátce promluvit. Monserrat byla ráda, že na víc již nezbyl čas, jelikož se na ni režisér díval s výrazem, který věštil, že i ona bude jednou z těch, které se na jevišti objeví. Naštěstí se ale osazenstvo až příliš brzo vypravilo na afterparty. 

"Tome?" zavolal na něj Guill, když s Mon opouštěli budovu zadním vchodem. "Nepůjdete taky?" 

"Není čas, míříme domů prvním letadlem!" zavolal Tom s úsměvem. 

*****

"Jestli ještě nějaká premiéra, tak jedině tady v Londýně," pronesla rozhodně Monserrat, když dopadla na Tomovu sedačku v jeho bytě. 

"Ještě tě čeká New York," drcnul do ní Tom a složil se vedle ní. Mon vykulila oči. 

"Na to zapomeň, modroočko. Už mě nikam nedotáhneš, zvláště ne mezi tolik lidí!"

"Na to si zvykej, copak se chceš před světem schovávat pořád?" optal se a opřel se o loket, aby jí viděl do obličeje. 

"Ano," přikývla Mon a zazubila se jako malé dítě. Tom přivřel oči. 

"Na to zapomeň," řekl varovně a přiblížil se k jejím rtům. Omotala mu ruce kolem krku a nadzvedla k němu hlavu. 

"Už mě nikam nedostaneš," šeptla a překulila se na něj, čímž zapříčinila, že spadli z pohovky, Tom skončil na zádech a ona na něm. S tichým zaúpěním položil temeno hlavy na chlupatý koberec. "Promiň," zahihňala se a položila mu hlavu na hruď pod krk. 

"Už potřetí jsi mě svalila na zem," konstatoval. 

"Podruhé," opravila ho se smíchem a podívala se mu zblízka do obličeje. Tom jí svými dlouhými štíhlými prsty zastrčil vlasy za ucho. 

"Třikrát, tehdy jsi mě shodila hned dvakrát," nedal se. Mon chytila jeho ruku a roztáhla mu prsty od sebe. Zasněně přiložila svou dlaň k jeho. Konečky jejích prstů sahaly sotva k jeho posledním článkům prstů. 

"Máš neskutečně velkou ruku," pousmála se, oči neodtrhávala od jejich rukou. 

"Jako srdce," pousmál se laškovně. 

"A zřejmě nejen to," odpověděla svůdně a přilepila se k jeho rtům.