Z pohledu Isaaca

Dozpíval jsem písničku a šel za Johnem a tátou.

"Tak? Bylo to lepší?" Zeptal jsem se. Tahle písnička je docela těžká, tak mi moc nejde.

"Ano, je to lepší. Jen se snaž lépe vyslovovat." Odpověděl táta.

"Pokusím se, ale jak je jedna ta část vysoko, tak se mi špatně vyslovuje." Řekl jsem.

"Ano, já vím, je to těžký, ale na tom zapracujeme." Usmál se John.

"Chvilku máš pauzu a pak to zkusíme znovu." Řekl táta a já šel ven, kde jsem uviděl Emmu a Sama.

"Ahoj, zrovna jsme se za tebou chtěli jít podívat." Usmála se Emma.

"Páni, to je super, že budeš vystupovat na tom festivalu! Chodím tam každý rok!" Řekl Sam a já se zasmál.

"Jo, je to super." Zasmál jsem se a objal je.

"Můžeme být chvíli s vámi ve studiu? Chceme tě slyšet." Usmála se Emma.

"Jasně, ale moc mi to nejde." Zasmál jsem se.

"Zpíváš nádherně, to zvládneš." Usmál se Sam a já se zasmál.

"No tak dobře. Třeba mi přinesete štěstí." Zasmál jsem se a šli jsme do studia. Když už se mi ta písnička začala mi konečně dařit, Emna a Sam se ke mně taky přidali a zpívali jsme spolu. Spíš jsme se ale smáli a dělali kraviny.

"Em... můžete... to je jedno." Zasmál se táta a s Johnem odešli. My jsme je ale nevnímali a zůstali jsme se záchvatem smíchu tady.

Jsem zpět 😂 Kapitola je krátká, já vím, ale pomalu už se do toho zase dostávám 😂😂😂