2. srpna
Mamka umřela, Ni. Myslela jsem, že se budu cítit líp. Ne. Jsem napjatá. Dědova babička zemřela v roce 1967 tenhle den. Je to prokletý den. Už nepláču.
Je to zvláštní. Nepřijdu si uklidněná. Jsem... já nevím. Myslela jsem, že se budu cítit jinak.
Mám její prsten. Bylo zvláštní na ní sahat a sundavat jí ho. Nechci pohřbívat dědu ani babičku. Nezvládnu to.
4:25
Myslím, že už jsem v pohodě, Ni. Mohla bych jít v klidu do práce.
4:36
Babička jí oblékla do mého trika! Do mého pracně udělaného trika. Jakoby mi toho moje matka nevzala už dost.
6:07
Zadržuju slzy, Horane. Já jí chci nenávidět! Ne milovat. Pořád mi to nějak nedochází, že už navždy odešla. Ten chvilkový pocit prázdnoty je bolestný.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top