Všichni se k němu nahrnuli, ale pak nechápavě zvedali obočí když zjistili, že na Ronově ruce se skví několik maličkých, zdánlivě mudlovských kompasů. Ron se nepřestával usmívat. „Nejsou obyčejné" řekl po chvíli vychutnávání svého nového triumfu, „podívejte, spáruju je" pak na ně namířil svou hůlkou, kompasy se jemně zachvěli, a pak přetočili své střelky tak, že ukazovali vždy na ten kompas, který jim byl nejblíže. Pak Ron s úsměvem každému rozdal jeden, a pokračoval: „Pomůžou nám vědět, kde se nachází ostatní." Ronův očekávaný úspěch se dostavil záhy, Phineas a John, ho pochvalně poplácali po rameni, a ostatní nešetřili slovy chvály.

Podle Harryho názoru se nejednalo sice o věc zas až tak úžasnou, ale přece, aby Ronovi nepokazil radost se přidal ke chválení.

Pak Ernieho napadlo podívat se na hodinky, a následovalo velmi spěšné přemisťování na místo setkání s Jacobem Umbridgem, protože bylo 9:27.

Harryho opět pronásledoval pocit že se tlačí kovovou trubkou o průměru 5x5 centimetrů, pak vše ustalo a on tvrdě dopadl na zem v ulici Ebury Street. Když se napřímil, zjistil že ostatní už stojí v kruhu kolem Kingsleyho, někteří si ještě rychle měnili hábit na mudlovský oblek, protože v tom spěchu na Ministerstvu to jaksi zapomněli udělat. Harry tedy také rychle přetočil svůj náramek na modré políčko, a vzápětí vystřídal jeho bystrozorský oblek, oblek čistě mudlovský, ano, když se nad tím Harry zamyslel, nevzpomínal si že by kdy viděl nějakého kouzelníka v mudlovském obleku, (samozřejmě mimo místa kde bylo povinné nosit mudlovský oblek, abyste nevzbudili pozornost).

„Jsme tu všichni?" Zeptal se Kingsley a kouzelníci sborem přisvědčili. „Skvěle, tak teď už by to tady chtělo jen toho Jacoba Umbridge."

Ani to pořádně nestihl doříct, a už k nim kráčen nenápadný mudla menší postavy, který se rysově matně podobal nenáviděné tváři Dolores Umbridgeové.

„Vy jste Kingsley Pastorek?" zeptal se bázlivě.

„Ano to jsem já, a vy jste předpokládám Jacob Umbridge, že?

„Ano, ano to jsem já... a toto, je váš tým, ano?

Kingsley znovu přisvědčil.

„Tak teď prosím pojďte za mnou..."

A tak se skupinka kouzelníků vydala za tím mužíkem, chvilku trvalo než se dostali na místo, kam je Jacob vedl, občas je najednou všechny zatlačil do nějakého průchodu a vedl je tajnými stezkami, Harry už neměl nejmenší ponětí, kde by se tak mohli nacházet.

-------------------------------------------------

Tak se zase hlásím do služby xdd. vím že je to furt hodně nezáživné, ale příště už snad přijde nějaká akce.

Tak snad se vám líbí, mimochodem, věříte Jacobovi Umbridgeovi? Napište do komentářů. no nic, tak zas někdy, a doufám že co nejdříve.

hasta luego

Veve