Harry se kouknul na hodinky, které onehdy dostal ke svým sedmnáctým narozeninám, bylo 12:15 nejvyšší čas ohlásit svou přítomnost Kingsleymu. Harry si ještě zběžně upravil hábit a zaklepal takovým tím úředním klepáním, sám pro sebe se pousmál, bylo to přesně takové klepání, které pro něj v Bradavicích dost často znamenalo problémy.

Ronovy to také zřejmě došlo, protože se na Harryho přihlouple uculil, než společně vstoupili do ministerské kanceláře. Tam je přivítal starý známý příjemně hluboký hlas Kingsleyho Pastorka.

"Že jste si ale dali na čas" řekl. A Harry s Ronem se jak dva malý provinilý studentíci zadívali zahanbeně do země. Kingsley se ale usmíval.

"Tak abychom nemarnili čas - posaď se Harry a ty taky Rone - jistě víte že ministerstvo stále bezúspěšně pátrá po několika svých trestně stíhaných bývalých zaměstnancích."

"Umbridgeová?" Napadlo hned Harryho

"Kápls na to Harry, před hodinou k nám přišli jisté informace ohledně jejího pobytu, no podívejte se sami" Kingsley jim podal nějaký dopis "přišel mudlovskou poštou, štěstí že tam máme svoje lidi" dodal ještě.

Ron nedočkavě otevřel obálku, a začal nahlas předčítat.

Vážený pane ministře, jsem sice moták, ale mám poměrný přehled o tom co se děje v kouzelnickém světě, doneslo se mi, že stále bezúspěšně pátráte po mé sestře Dolores Umbridgeové, znám její polohu, ale beze mě se tam nedostanete. Budu na vás čekat 4.10. v 9:30 v Ebury Street. Budu vás tak či tak očekávat, a pokud se nedostavíte, je to vaše věc.

S pozdravem Jacob Umbridge

PS: Zručné kouzelníky s sebou

Ron dočetl a usmíval se od ucha k uchu "Konečně zas trochu dobrodružství" pronesl slavnostně "A co že ho to napadlo? pomáhat nám ku zajmutí vlastní sestry..."

"Není to past?" napadlo Harryho.

"Už jsem to promýšlel" řekl Kingsley a jen špatně skrýval své vzrušení "Uvrhl jsem na dopis několik odhalovacích kouzel, ale nic nenasvědčuje tomu, že by to byl podvrh, ano tento dopis opravdu psal mudlovský bratr Dolores Umbridgeové. No jo, teď už se naše známá Umbridgeová nezdá tak čistokrevná jako předtím."

"Proč si vlastně zavolal mě?" zamyslel se Ron "Nejsem přece školený bystrozor..."

"Jste s Harrym dobrá parta" usmál se Kingsley "A nebo se ti do toho snad nechce? Pravda, nejsi bystrozor, a nemůžu ti tedy nakázat, abys šel s námi, bude to jen tvoje svobodná volba."

"Jdu s vámi" rozhodl se Ron, "Kdo všechno tam ale ještě půjde?"

"Rozhodně pár bystrozorů, ještě ale nevím koho kromě Harryho vyberu, no nechte se překvapit, zítra váz budu očekávat v 9:00 tady, u mě v kanceláři."

S těmi slovy se s nimi rozloučil, a oni plni vzrušení vyšli na chodbu.

"Tak co tomu říkáš kamaráde?" vykřikl bujaře Ron hned co se z nimi zabouchly dveře.

Harry jen s úsměvem pokrčil rameny, pak ale zvážněl "Něco mi říká že tenhle hon na Umbridgeovou nebude jen tak nějaká brnkačka.

"Ále prosimtě, co by se mohlo stát? budeme na ní ve značné přesile

S těmi slovy se rozešli, přes Ronovu jistotu, se Harry cítil ponkud nesvůj.

--------------

Tákže, nová kapitola! ulalaá

doufám že se líbí

Hasta luego

Veve