Eren nespal. Ostatně Levi také ne. Po tom, co Levi viděl Armina co udělal s Reinerem...

Vždyť i já jsem dělal taková zvěrstva... a teď si na to nedokážu zvyknout. Armin... Vždyť mu je stejně jak Erenovi proboha. Zapomínám kde jsem...

Oba s Erenem byli podivně zamlklí. Najednou se už nebavili tolik jako dřív. Levi akorát nevěděl, že Eren přemýšlí nad absolutně jinou věcí.

,,Jdu na záchod," Eren ho ale zastavil tím, že mu stiskl zápěstí a donutil tak staršího muže se na něj podívat.

,,Buďte opatrný,"

Proč mi buď tyká nebo vyká?

Levi ale jen přikývl a opustil pokoj. Na chodbě se snažil dávat pozor, aby nenarazil na jiného pacienta. Narazit na pacienta nebo sestru – to by byl zázrak.

Ach, jaká to skvělá noc, protkaná nitkami krví, strachu a vražd!

Wow, z tebe je poet.

Oh, já vím a z tebe se pomalu stává šílená Alenka, hehe

Nemel kraviny. Uzdravuju se.

Myslíš? Ty si vážně tak naivní? Ahahaa! Levi, sakra, ty jsi tak zábavný!

Když jsem s Erenem, neslyším tě! A to je nejdůležitější! Jsem si jistý, že pokud s ním budu často, vypadneš z mí hlavy!

Nemůžeš s ním ale být dvacet čtyři hodin denně, drahoušku, pak mu dudeš lézt na nervy, hehe

Eren mě miluje!

A ty toho krásně využíváš, hehe, ale já nic proti nemám, klidně pokračuj, já se bavím, ahaha

Zmlkni, zmlkni, ZMLKNI!

Levi se vrátil do pokoje a těžce oddychoval. S Kennym to bylo těžké.

,,Levi, musíme si promluvit," slova se mu jako břitva zabořili hluboko do žil a on se podíval na hnědovlasého mladíka, který pokynul, aby se posadil k němu na postel. Levi tak účinnil, i když měl nepříjemný pocit, který mu svazoval střeva.

Klučina je chtrý.

Jakmile se Erenova ruka dotkla té Leviho, nastal v jeho hlavě blahodárný klid a ticho. Eren se chvíli díval na jejich propletené ruce než s povzdechem spustil:,,Nemůžu s tebou utéct,"

Měl jsem pravdu.

,,Proč?" zněla ta nejjednodušší otázka, kterou dokázal Levi chraptivě vyslovit.

,,Levi... Kennyho sis vymslel ty. Je to část tebe, kterou nechceš příjmout," Levi ho slyšel a přeci jen měl pocit, jakoby byl někde daleko. Vždyť mu to samé říkali i jiní.

Takže on je jako oni?

Levi, jsi takový hlupáček..

Nemám tě slyšet! Jsem s ním! Drží mě za ruku!

No a co? Stejně jsem část tebe. Ta část, kterou tak intentivně nechceš příjmnout.

,,Ne, ne, ne..." šeptal Levi a přisunul se ke studené zdi a schoulil se do klubíčka.

,,Levi, vím, že je to pro tebe těžké příjmout, ale je to tak. To TY máš na starosti smrti ostatních, ale překládáš to na Kennyho," Eren se na něj snažil mluvit konejšivě. Nevyčítal mu to, naopak – chtěl mu pomoct. Bylo na čase, aby se Levi dozvěděl pravdu.

,,Ne, ne, ne..." opakoval dál poločeptem Levi a začal se lehce pohupovat dopředu a do zadu.

Ano, ano, ano, je tomu tak.

,,Není to pravda, není to pravda, není to pravda..."

Je, jen ty si jí nepřipouštíš. Chápeš, čeho bychom mohli dosáhnout, kdyby jsi mě přijmul jako část sebe?

,,JEN CHCEŠ OVLÁDAT MOJE TĚLO!" Levi vyběhl z pokoje. Na Erena zapomněl. Potřeboval se vypořádat s Kennym. Nevěděl, kam běžel, potřeboval někam pryč, pryč od těch myšlenek.

Ty jsi jen můj vnitřní démon! To, co se do mně dostalo... to je jedno kdy! A to, co má na svědomí všechny ty vraždy! Já jsem tu sakra oběť!

Oh, Levi, prosím, udělej mi laskavost, přesteň se doprdele sebelitovat.

Chcípni! Běž si do někoho jiného a z mého těla vypadni!

Levi si začal škrábat zápěstí, byl v koupelně. Nehty dráždili pokožku, která jen víc a víc červenala.

Fajn, tak když to jinak nejde...

O čem to kurva...

Kenny na pár sekund ovládl Leviho tělo a donutil ho spadnout o okraj umyvadla. Černovlasý muž hned upadl do bezvědomí a jeho sen mohl začít.

,,Ty jsi můj malý roztomilý chlapeček," černovlasá žena se s úsměvem nahnula nad chlace s černými vlasy, které po ní sdědil.

,,A ty jsi nejkrásnější máma na celém světě!" konstatuje chlapec ve své postely a zamuchlá se do nadýcháných čistých peřin, vonících po levanduli.

Žena se šťastně usměje a pohladí chlapce po černých vlasech, když se náhle z dolního patra rozezní hlasitá rána. Žena se polekaně otočí k zavřeným dveřím dětského pokojíku.

,,Levi, schovej se za obrazem, rychle," nařídí svému synovi, který poslechne a ukryje se na tajném místě, kterých měli v domě až několik.

,,Mami..!" jeho křiknutí, ale zanikne v ten moment, kdy do pokoje vtrhnou tři černě odění muži s puškami a velkými loveckými noži.

,,KDE JE?!" zařval jeden z nich.

,,J-já nevím k-koho máte na m-mysli..!" bránila se v klubku u postýlky černovlasá žena.

,,Moc dobře to víš, ty kurvo!" Chlapeček přestal v tom náhlém tichu dýchat a přez škvíru sledoval co se děje.

,,Hej, tak ale, když nám nechce dát žádnou informaci, nechcete si trošku užít?" nabídl poslední nechutně nadrženým hlasem. Obličejem všech tří mužů se mihne hodnotící úsměv a Levi viděl jak si je jeho matka vystrašeně prohlíží.

,,Dobrý nápad," jeden z nich si povolil opasek u kalhot a pak... postupně každý z nich znásilnil Leviho matku. Hrubě, tvrdě, nepříčetně, nechutně. Levi se už začal davit vzlyky, které se v sobě snažil udržet. Nesnášel se za to, že jí nemůže pomoct, že není dost silný. Do morku kostí je nenáviděl.

A pak, jedním seknutím, po té, co už pro ně byla jako použité zboží, ji přeřízli hrdlo. Jakoby nebyla nic. Chechtali se a Levi si v ten moment nejvíc přál jejich smrt.

,,Kuschel?" ve dveřích se objevil strýc Leviho – Kenny a když viděl co ti tři udělali...

,,Vy kokotští spratci!" muži nestihli reagovat a příbuzný Leviho už všechny pobodal, takže se skáceli na dětský kobereček.

,,Ghaaah! P-prosím.. to není naše.. vina..!" zakloktal jeden z nich, jak se mu v puse hromadila krev, ale Kenny ho umlčel silným kopnutím do hlavy.

,,Budu si vaší smrt užívat pomalu, vy zasraný prasata,"

A Levi byl pak svědkem pomalé a kruté smrti těch tří a Kenny si to užíval, doslova. Vypáral jim střeva a ještě k tomu tak, že stále zůstávali na živu, vypíchl oči, uřízl jazyk, pohlavní orgány, nože jim zabodl hluboko do konečníku a další věci...

T-Tohle není správné.

Ale potrestal vrahy.

Levi se s hlasitými nádechy probudil v koupeně na zemi, hlava ho bolela, ale teď si všechno pamatoval.

Byl hladomor, jeho otec to zavinil, hledali ho, on utekl a nechal je. Opustil svojí rodinu a proto se je šasto pokoušeli zabít a nakonec se jim podařilo dostat jeho matku... Nakonec i samotného Kennyho, který se o Leviho „staral".

,,Teď mi to je jasné," pronesl šeptem.

Vytvořil jsem si alter-ego jako Kenny, který „trestal", ale zároveň se choval nepříčetně s mými blízkými jako ti tři. To já na něj hodil všechnu nerozhodnost a vinu...

Konečně ti to došlo.

Nechce se mi věřit, že to dělám, ale... příjmám tě. Jsem zodpovědný za smrti nevinných lidí.

To já je zabil a už jsem se ponaučil ze svých chyb.

Leviho mysl se pročišťovala, cítil se líp. Cítil se líp kvůli tomu, že všechny své hříchy přijal takové, jakými jsou.

,,Kdopak se tu tak pozdě toulá po nocích?" Levi ztuhl. Dveře se pomalu se skřípotem otevřeli. Stál za nimi usmívající se blonďatý chlapec.

,,Nedodržující pravidla musí být potrestáni," pronesl klidně a v ruce mu zazářil kuchyňský nůž. Levi už ale byl klidný. Poprvé měl v hlavě ticho. Bez Erenovi pomoci.