,,Zlatíčko moje malé, copak se stalo?" Malé batole plakalo ve své postýlce a matka k němu natáhla své tenké ruce.

,,No, tak, zaltíčko, neplač, jsem tady," uklidňovala žena své malé miminko, kolébajíc ho ve svých rukách a začala mu konejšivě zpívat ukolébavku, když...

Levi se probudil, ruka v ruce s Erenem, ale teď je nedělily mříže. Pořád tomu stěží věřil.

Spíme spolu, takhle vedle sebe a je to tak... příjemné. Určitě lepší než spát, když nás od sebe dělí mříže. Takhle vím, že tu je, že nikam neodešel a že je v pořádku.

Levi si prohlížel rysy spícího mladíka, který se zdál zcela klidný, ale hlavně nevinný.

Kdo by řekl, že tenhle klučina zabil několik lidí? Má tak dlouhé řasy a je tak... krásný. Nedivil bych se, kdyby na něj tam venku čekala nějaká holka. Proč na to vůbec myslím? Takové myšlenky v našem stavu, to je směšné. Kenny se nejspíš baví, ale ten se baví pořád.

,,Nespíš?" Eren se už budil automaticky, když Levi nespal.

,,Ne," odpověděl klidně Levi a dál si prohlížel mladíka, dokud si nepodívali do očí.

,,Bez mříží je to lepší, že jo?" zeptal se po stopadesáté, ale všechno bylo lepší, než kdyby se zeptal, jestli ho probudil Kenny.

,,Ano, teď budu chtít být pořád tady," ospale zamumlal Levi a stiskl víc Erenovu ruku. Neviděl, jaká emoce právě proběhla Erenovou tváří, když se na chvíli Eren odmlčel.

,,A co tvoje hlava, v pohodě?" Levi si teprve teď uvědomil obvaz na svém čele. Prý to nebylo tak vážné, jak si Levi ze začátku myslel. Pouze lehce odřená lebka.

Heh, Kennymu to neprošlo.

,,Dobrý, jsem v pořádku," uklidnil Erena Levi.

,,Jsi ospalý, půjdeme spát," Levi spozoroval, jak se Erenovi přes rty mihl úsměv. „Dobrou noc, Levi,"

,,Dobrou noc, Erene," láskyplné.

Po nedlouhém snu se ozval klepot na dveře, když je přišla vzbudit sestra.

,,Dneska všichni dostávají novou dávku léku, musí se brát před snídaní, takže šupky, ať už ho máte v sobě!" oznámila radostná Christa a Levi si už snad po stopadesáté řekl, že je to sakra podezřelý. Christa pokaždé vypadala, jako by snad brala nějaké drogy.

,,Co je to za prášky?" zeptal se Levi a koukl na modrou pilulku.

,,Je to nový preparát, uklidňuje nervový systém," vysvětlila jednoduše, když si Levi prášky přeměřoval pohledem, dokud ho nespolkl. Eren spolkl své a po nějaké době mohli zamířit na snídani, kde byla většina kromě velice problémových pacientů.

Dneska tu není Saša, něco nejspíš provedla. A jako vždy tu není Annie. Neviděl jsem jí pěkně dlouhou dobu. Wow a taky tu není Hans s Pixisem, novinka a ta nymfomanka Ymir taky ne. Dneska by měl být klid.

Levi s Erenem se posadili jako poslední dny vedle sebe a Levi si vzpomněl na černovlásku se stejným příjmením, která měla sedět vedle Erena, ale seděla až u druhého konce stolu a bedlivě Erena sledovala.

Co ona má sakra za diagnózu? To by mě fakt zajímalo.

,,Co to má znamenat?!" rozezněl se jídelnou ženský hlas a všichni pohlédli k prostřednímu stolu.

Aha, Hitch a její hypochondrie. Co tentokrát?

,,Hitch, prosím, uklidněte se," uklidňovala jí jedna ze sester a snažila se o vlídný tón, ale Hitch si nedala říct. Postavila se a praštila pěstí do stolu.

,,Nedostala jsem svoje prášky na zažívání! Co je tohle sakra za podnik, že mi tu zapomenou vysoce kvalifikovaní doktoři dát obyčejné prášky na zažívání!" křičela Hitch na sestru přes celou jídelnu.

„Vysoce kvalifikovaní"? To jako vážně? Ale nejspíš toto ujištění bylo potřeba, aby nikoho tady nezabila. Když jsem slyšel rozhovor sester, prý vraždila doktory, co jí nemohli nějak pomoct. Ach jo, šílená ženská posedlá svým udravím.

,,Slečno Hitch, hned vám obstaráme prášky. Sestra je jen nejspíš zapomněla přinést, to je vše." Objevil se vedle ní Erwin a konejšivě jí položil ruku na rameno.

Za nedlouho už do jídelny přiběhla sestra s prášky, takže se všechno uklidnilo a pacienti mohli dál snídat.

Sere mě, jak se na Erena ta Mikasa dívá. Jakoby ho pojídala očima, Bože.

Po snídani Erenovi a Levimu bylo oznámeno, že můžou spolu do společenské místnosti a Levi usoudil, že by se konečně mohl poptat pár „normálnějších" pacientů co ví o smrti Miny... Nebo jestli vůbec něco ví.

Společenská místnost byla prostorná místnost plná regálu s knihami – od klasiky až po sci-fi, ale byly značně ustaralé a knihovna určitě chtěla obnovit. Dále se tu pak nacházela menší televize, u které obyčejně bylo pár pacientů a ostatní buď seděli v křeslech a gaučích nebo u stolků. Panovala zde v celku poklidná atmosféra a tak, když sem Levi s Erenem dorazili, začali se rozhlížet po někom, kdo by jim mohl poskytnout nějakou informaci.

,,Co třeba ten?" ukázal Eren na muže, sedícího u stolu s knihou „Oliver Twist".

,,Ten ne, trpí halucenacemi," odpověděl v krátce Levi a rozhlížel se dál.

,,A co on?" tentokrát pohled Erena a Leviho padl na Mikea, který měl silné čichové halucinace. Domnívá se, že mu působí na mozek a nutí ho tak zabíjet lidi, al teď vypadal zcela v klidu.

,,Fajn, ten by šel," oba mladí muži se posadili na pohovku a Mike tak teď byl naproti nim.

,,Ahoj, Mikeu," pozdravil ho přátelsky Eren a doprovodil svůj pozdrav úsměvem. Levi jen krátce přikývl a Mike se na ně podíval od své knihy.

,,Zdravím, pánové," oplatil jim pozdrav a než se stihl znovu ponořit do knihu, strnul. ,,Levi od tebe jde zápach krve," Levi strnul, třeba se Mike nemýlil...

,,Chceme si promluvit o Mině Karolině. Znáš ji, že jo?" zeptal se klidným hlasem Levi.

,,Ano, pár krát jsme prohodili během snídaně nebo objedu pár slov. Škoda jen, že byla strašně nedůvěřivá," Mike se podíval sklesle na knihu ve svých rukou a pak jí odložil stranou, jakoby to bylo to nejhnusnější co kdy v rukou držel.

,,Takže víš, že jí zabili?" Mike k nim zvedl svůj pohled.

,,Už od minulého týdne to z jejího pokoje táhlo krví, myslel jsem si, že se něco stane, ale nechával si to pro sebe, protože pak by mi en zápach začal zase lézt do hlavy a nutil by mě dělat hnusný věci,"

Jo, něco jako Kenny.

,,Stalo se to 10.září, ve středu. Někdy po snídani, když se všichni rozcházeli do pokojů nebo terapie a do společenské místnosti," Levi byl překvapený tím, jak detailně si to Eren pamatoval.

Mike si promnul bradu, než odpověděl.

,,V ten den ten puch byl všude a pořád táhne od doktorů a sestrer. Od tebe taky, Levi. Ty jsi tam byl?" Levi jednoduše přikývl.

Mike nám nejspíš víc informací nedá.

Dveře společenské místnosti se otevřeli a dovnitř vešla Hitch.

Wow, takže jí sem nakonec pustili?

Hitch hned usedla so nejčistšího křesla, které zde bylo a natáhla se pro demineralizovanou vodu, kterou jí tu doktoři nechávali, aby zapíjela své prášky. Levi si kolikrát nebyl jistý, jestli to jsou opravdu prášky nebo nějaké bonbony či co, protože takové množství prášků, které Hitch za den mohla spotřebovat, nespořádal ročně ani člověk.

,,Hej, Levi, Hitch má vlastně pokoj nejblíž k tomu, kde před tím byla Mina, že jo?" zeptal se nejistě Eren svého souseda, který si stále dívku prohlížel. A Levimu to došlo.

Hitch byla schopná konverzovat, netrpěla nějakými bludy a k tomu – byla nejblíž Mině. Otázkou je, jestli v ten den nezamířila rovnou do společenské místnosti, ale bylo to velice pravděpodobné.

,,Zeptáme se jí, jestli něco neví," řekl Levi, čímž vlastně souhlasil s Erenem.

Oba se prozatím rozloučili s Mikem a nechali ho s jeho čichovými halucinacemi a zamířili k Hitch.

,,Ahoj, Hitch, jak se vede?"

Eren je fakt komunikační typ, když zrovna nemá agresivní výpadek. Normální člověk by i řekl, že je normální. Někdy by mě zajímalo, co mu běhá hlavou.

Hitch se na ně nejistě podívala a mírně se usmála.

,,Dobře, dobře, dneska jsem dostala Citalon, takže jsem v pohodě. Začala jsem totiž u sebe pozorovat příznaky deprese, tak se jí chci zbavit, dokud jsem se neshoulila do klubíčka. A ještě k tomu ta střevní chřipka! Pořád se bojím, že budu během dne zvracet,"

Řekni jí slovo, ona řekne dvacet. Strašně ukecaná, hlavně ohledně toho, co se týká jejího zdraví.

,,Hitch, víš, co se stalo s Minou Karolinou? Má pokoj hned vedle toho tvého," přešel Levi hned na důležitější téma.

,,Mina? A jo, chuděrka, ve středu umřela, jsem slyšela,"

,,"Slyšela"?" upřesnil Levi, aby se Hitch zaměřila na tento detail.

,,Ano, slyšela, nebyla jsem tam, když se to stalo, ale když jsem procházela okolo jejího pokoje, všimla jsem si kolik tam bylo krve! Můj Bože, podřízla si žíly, i sestry o tom mluvily! Asi od ní jsem se nakazila tou depresí," konstatovala zamyšleně Hitch a nahnula se pro další prášek.

,,Hitch, jak chutnají ty prášky?"

Zajímá mě, co jí dávají, nemůžu si pomoct.

,,Hm? No normálně bývají sladší, ale dneska mi sestra přinesla jiné a radila, abych je polikala,"

Zajímavé, ale kdo chápe Hitch – jen ten kdo má hypochondrii a nikdo další tu takový nebyl.

Levi s Erenem se rozhodli odebrat do pokoje, aby mohli společně zjištěné iformace probrat. Ještě jednou se rozhlédli po společenké místnosti, aby se ujistili, že už tu není nikdo, koho by se mohli zeptat na smrt Miny. Mezi tím Levi spozoroval ve stínu společenské místnosti černovlasou dívku, která se neustále dívala jejich směrem.

... Proč mám pocit, že nás sledovala celou dobu?

A odešli se sestrou, aby na ně dohlédla.

,,Prakticky jsme nezjistili nic," povzdechl Eren, když se posadil na svojí postel a pobídl Leviho, aby se posadil vedle něj.

,,Máš pravdu, ale snad časem zjistíme víc," tohle se Levimu nepodobalo.

Že bych byl optimističtější díky tomu, že jsem celý den neslyšel Kennyho? Je to možný a je to úžasný pocit.

,,Jsem rád, že dali mříže pryč," vyřkl nahlas Eren Leviho myšlenku.

,,To i já," usmál se černovlásek bílým kachličkám.