92
Měl jsem chuť se pořád usmívat, Isabelle. A hlavně v tvé přítomnosti. Měl jsem radost, že ses konečně dostala z toho tvého traumatu. Že už se usmíváš. A že jsi si vědoma i toho mála, které pro tebe dělám.
Každý den.
Nemáš vůbec zač.
Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top