92

Měl jsem chuť se pořád usmívat, Isabelle. A hlavně v tvé přítomnosti. Měl jsem radost, že ses konečně dostala z toho tvého traumatu. Že už se usmíváš. A že jsi si vědoma i toho mála, které pro tebe dělám.

Každý den.

Nemáš vůbec zač.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top