Isabelle, Isabelle.

Už první den jsem si tě všiml. Bylo to v zimě, pár dní před Vánocemi. Naše kavárna byla ozdobená desítkami miniaturních světýlek. Přišla jsi sem s kamarádkou, nějakou nízkou brunetou. Smály jste se, asi deset minut jste si vybíraly, co si dáte. Nemohla ses rozhodnout mezi perníkovým a vanilkovým latté.

Doporučil jsem ti perníkové.

Pamatuju si to přesně, slovo od slova.

Jenže tys na to asi už zapomněla.