Ráno

Jelikož šli spát vážně pozdě, nikoho nepřekvapilo, když zaspali. Technika selhala, ani jeden z budíků nezvonil. Pomalu táhlo na jedenáctou.

Jen díky tomu, že Hyunovi zářilo sluníčko přímo do očí, se šedovlásek probral. ,,Rennie... zhasni to světlo..." Nedošlo mu, že se nejedná o lampičku.

,,Hnnnnnn..." zamumlal Choi, ani to s ním nehnulo. Dokonce se ani nepohnul. Chtěl spinkat dál.

,,Heeej... ty tlustej zadku, hni se..." oslovil jej vtipným způsobem JR. Minki na něm totiž ležel a on se kvůli tomu nedokázal překulit. Bylo to ubíjející.

,,Neeeeee~" odmítl Ren kategoricky, schválně jej zalehl ještě víc. ,,Nekecej a spi."

,,Já tě opíchám tak, že si ani nesedneš... a to i přesto, že jsem uke..." vyhrožoval mu Jonghyun. Myslel to z půlky vážně a z půlky ne. Jednou rukou, jako kdyby chtěl potvrdit svá slova, mu sjel na zadeček a provokativně ho stiskl.

,,Plané výhrůžky," popichoval ho Ren, nehodlal se vzdát. ,,Plácáš nesmysly."

,,Tak už slez, potřebuju čurat," promluvil Hyun vážněji. Vážně nechtěl mít loužičku na Renovi, na sobě a na posteli. To si nezasloužili. ,,Pak půjdeme ještě spinkat~"

,,Tak jo..." vzdal se Choi. Příslib spánku ho přesvědčil k tomu, aby se z něj přemístil na postel.

Kim se posadil a důkladně se za zívání protáhl. Protřel si očička, protože je měl plné ospalek, a náhodně mrkl na hodiny na stěně. Tehdy ho asi ranila mrtvice.

V panice se otočil na Choie, který za tak krátkou chvíli stačil usnout. Zdálo se, že má dlouhodobý spánkový deficit každá další minuta mu pomáhá. Neměl to srdce ho vzbudit.

Tak co kdyby prostě nepřišel? On sám ano, ale Rena by nechal tu. Vzal by si jeden den volna. Nebo by to JR mohl ukecat na to, že mu Ren psal, jak mu je špatně. To znělo jako super plán.

Bohužel, nedošlo mu, jakou ránu by to znamenalo pro firmu. Bez svého šéfa a majitele v jednom by se zhroutila jako domeček z karet při slabém fouknutí.

,,Rene," okřikl ho a začal s ním divoce cloumat. ,,Rene, vstávej, zaspali jsme! A to vážně o dost!"

Tohle na Choie platilo, tentokrát se probudil téměř hned. ,,Cože?" fňukl rozespale.

,,Je JEDENÁCT," vyšiloval Jonghyun a šokovaně pohledem skenoval hodiny. Nemožné! Proč, jak, cožeeee...

,,Kurva!" vyjekl Ren, okamžitě seděl. ,,Řekni mi, prosím, že je prvního dubna."

,,Neříkal jsi, že máš budík?" zeptal se jen JR. To už stál u skříně a hledal čisté oblečení. Proboha, z toho bude problém. Jestli na to přijde zbytek vedení, ukřižují je.

,,Měl jsem ho," povzdechl si Ren a vylezl z postele, začal se mlátit do čela: ,,Pabo, pabo, pabo!"

,,Zavolám taxíka," rozhodl za ně oba JR. Vlastní auto neměl a MHD by trvalo moc dlouho. ,,Rychle se oblékni, já letím do koupelny."

,,Jasně," kývl Choi, popadl své včerejší oblečení. Šéf ho zabije. Počkat... On je přeci šéf.

To ho donutilo se zarazit. Proč tak spěchají, když je nemá kdo potrestat? Spousta lidí bude zmatená, ale jinak by vše mělo klapat.

Nic se nestane, když pro jednou dorazí později. Nebo ano? No, spíš ne. Proto při oblékání jinak nespěchal.

S pobavením tedy sledoval, jak Jonghyun běhá, šílí a snaží se vše udělat co nejrychleji. Každý měl svou škodolibou stránku. Ležérně se chystal a vážně se rozesmál, když se JR celý udýchaný zastavil.

,,Hyunnie, zastav a zpomal," nabádal ho. ,,Pro jednou můžeme přijít o trochu později, nemají nám co provést."

,,He?" Hyun na něj koukal jako vyoraná myš. Co že to řekl? Nechápal, jak k tomu závěru došel. ,,A co firma? Nezhroutí se?"

,,Přijdeme. Jen trochu později. Ať taky někdy pracují jiní," vysvětlil mu. ,,Nemusíš se kvůli práci přerazit."

,,Fajn," souhlasil s ním Jonghyun. Byl trochu naštvaný, že mu to neřekl dřív. Nemusel se tak hnát. ,,Nicméně, taxi je tu za deset minut. A za tenhle tvůj vtípek platíš."

Později

Ukázalo se, že přijít pozdě do práce byla chyba. Na stole mu ležela asi dvacítka článků. Každý z nich musel přečíst, upravit a vrátit do redakce.

I Jonghyun musel pracovat dvakrát rychleji než obvykle. Ulevil si až o polední pauze, o níž se vydal za Renem. Potřeboval si s ním ujasnit ten večer, přestože věděl, že by ho neměl rušit.

,,Nestíhám, nestíhám..." prozpěvoval si,Choi. ,,Měl bych se na to vykašlat a po pěti letech si vzít dovolenou."

Náhle se ozvalo klepání na dveře. Dotyčný nečekal na vyzvání a rovnou vstoupil dovnitř. Byl to JR, který se za ním vydal na výlet. ,,Ahoj," pozdravil staršího, ,,rád bych si ukradl trochu tvého drahocenného času."

,,Ahoj," pokýval černovlásek hlavou. ,,Můžeš to zkusit. Argggh... Musím kontrolovat tvůj článek? Jistě je bezchybný jako vždy."

,,Děkuji," začervenal se JR. V lehkých rozpacích došel až k němu a bokem se opřel o stolek. ,,Chci se ti omluvit za ten večer... donutil jsem tě udělat ošklivé věci."

,,Ošklivé?" podivil se Choi, s povytaženým obočím se na něj zadíval. ,,To si nemyslím."

,,Víš -" rozmluvil se Hyun, ale přerušil ho vyzvánějící telefon. Pokývl Renovi, ať to v klidu zvedne.

Volala sekretářka. ,,Ano?" ozval se Minki.

,,Pane Choi, vaše přítelkyně by s vámi chtěla nnaléhavě mluvit. Nepůsobí zrovna klidně."

Hyun neslyšel, o čem spolu mluvili, ale poznal, že se něco děje. Znervózněl a začal si mnout kloubky prstů, protože teď nemohl odejít. Co bude dělat?

,,Je tu Hyuna," zaúpěl Choi nešťastně, když zavěsil. Imaginárně sjel pod stůl. ,,Dobývá se dovnitř."

,,HEEE?!" vypískl šokovaně JR. ,,H-H-H-HYUNA?!" Proboha, co bude dělat? ,,Haaa, kam mám jít? Ona mě sežereee!"

,,Někam se schovej... Třeba pod stůl!" napadlo černovláska. Návštěva přítelkyně a vyhlídka blízké hádky mu zcela zkazila den.

Jak mu bylo rozkázáno, Jonghyun udělal. Odsunul svého šéfa a vlezl k němu pod stůj, kde vůbec nebyl vidět. Ren ho párkrát pokopal, ale nakonec se tam nějak vešel.

Na poslední chvíli se Ren přisunul ke stolu, právě tehdy vtrhla jeho přítelkyně dovnitř. Jonghyun ji mohl pozorovat pouze malou škvírou. Musel uznat, že je vážně pěkná.

,,Choi Min Ki!" oslovila svého přítele rázně a prohodila svou modrovlasou hlavou. ,,Můžeš mi laskavě vysvětlit, kdes byl včera večer byl a proč jsi nepřišel domů? Máš snad nějakou bokovku, haaa?"

Ren si unaveně protřel spánky, už teď ho z ní začínala bolet hlava. ,,Dobré ráno. Taky tě po dvou týdnech rád vidím a hlavně slyším."

,,Ahoj," zamumlala. Najednou úplně ztichla a založila si ruce na prsou. ,,Přijela jsem domů dřív, abych tě překvapila. A doma nikde. Měla jsem o tebe strach, protože jsi mi ani neodpovídal na mobil."

,,Zlato, vážně se omlouvám. Asi do šesti jsem byl v práci, pak zašel s kamarádem a kolegou na večeři. Trochu jsme se zdrželi, takže jsem nakonec přespal u něj..." snažil se jí to rozumně vysvětlit.

,,Tak spal u kamaráda, jo? To se ti nepodobá," dodala ironicky. ,,Chci dneska s tebou zajít na večeři. Vezmeš mě tam, rozumíš? Vyzvedni mě v sedm doma. Jdu spát."

,,Promiň, ale obávám se, že to nestihnu," povzdechl si černovlásek. Teď ho modrovláska sežere. ,,Mám moc práce."

,,Jak moc práce? Vždycky končíš nejdýl v 6," odfrkla si. V ten samý moment Jonghyun podlehl pokušení a pohladil Rena po stehně. Bylo to až moc lákavé.

,,Zkoušela jsi někdy opravit 40 článků?" zeptal se jí černovlásek s povytaženým obočím. ,,Budu rád, když skončím v deset."

,,Hmmm," zamručela. Hyun jako kdyby byl její perverzní stránka. Pomalu Minkiho kolena odtáhl od sebe a jemně políbil vnitřní stranu stehna, po němž rukou přejížděl.

Ren byl v pokušení jej kopnout, což ovšem nemohl. Hrozilo riziko, že mu ublíží.

,,Můžete na ni zajít zítra."

,,Tak fajn, no." Nelíbilo se jì to, ale co měla dělat. ,,Vezmeš mě za to do tý nejluxusnější resraurace. Rozumíš? A koukej přijít brzo domů, jinak sis to u mě pokazil."

,,Fúrie," zamumlal si Choi pro sebe. Co komu udělal, že si zasloužil takový teror?

Hyuna měla výborný sluch, takže nebylo divu, že to zaslechla. ,,Cos to říkal, haaa?" vyjela po něm. ,,Jak si můžeš dovolit o mně něco takového říct, ty blbečku jeden?!"

,,Taky by tě nezabilo, kdybys třeba jednou uvařila. Poprvé v životě," podotkl Choi rýpavě.

,,Já vařím, ale jen pro sebe," odfrkla si egoisticky. Netušila, že celou tuhle hádku odposlouchává ještě někdo jiný. ,,Jestli se ti to nelíbí, máš smůlu. Si pořiď kuchaře."

,,Myslím, že to nebude třeba. Hádám, že si zítra něco uvaříš a já si na večeři zajdu sám, nebo s kamarádem," provokoval ji. Došla mu trpělivost.

,,S tím samým kamarádem, s jakým jsi spal?" Modrovláska povytáhla obočí vysoko vzhůru. Nelíbilo se jí to, Ren nikdy nevěnoval pozornost nikomu jinému než jí.

,,U něhož jsem spal," opravil ji černovlásek, na židli se narovnal a pokusil se přitáhnout nožky zpátky k sobě.

Mezi nimi mu však seděl JR, takže se to nepodařilo. Ba naopak, spíš natiskl šedovláska víc k sobě. A o co hůř, JR ztratil rovnováhu a svým nosánkem přistál přímo v Minkiho slabinách.

Starší přitom málem vypískl, něco podobného nečekal. ,,Co banda slepic...? Tedy, ehmm... Tvé kamarádky."

,,A co s nimi?" zavrčela Hyuna podrážděně. Už ji to přestávalo bavit. ,,Nechápu, co ti na nich vadí. Jsou to mé kamarádky, takže mi do nich nemáš co mluvit."

,,To je fakt. Jen bys jim mohla přestat půjčovat mé kreditky... Díky Taeyeon jsem zase o 700 000 wonů lehčí."

,,A co s tím? Vyděláváš miliontrát tolik," mávla nad tím dívka rukou. ,,Proč bych jim dávala tu svoji, když vydělávám o polovinu méně jak ty?"

,,Víš, myslím, že jsou na mých financích závislé. Kdybych umřel, co by dělaly?" vyzvídal dál.

U této poznámky se Jonghyun zakuckal smíchy. No, holky byly holt strašné. Proto miloval kluky. A zvláště Rena, se kterým si teď pohrával. Jako kdyby se mu přepnula osobnost, svůj nos strkal skoro všude v blìzkosti Minkiho přirození.

Chudák černovlásek z něj byl nešťastný, nevěděl, jak ho odehnat. Dokonce ani slabé kopance nepomáhaly.

A tak se stalo, že si Jonghyun něco usmyslel. Hyuna zrovna něco říkala, tak toho využil a rozepl Renovi knoflíček u kalhot a následně i zip. Svými rty se přisál na látku, pod níž se skrývala šéfova chlouba.

Ren ztuhl. Silou vůle se snažil zahnat červeň, která se mu hrnula do tváří. Div nezalapal po dechu. Asi Hyuna zaškrtí.

,,Víš co? Radši jdi, promluvíme si doma. Teď na to nemám náladu."

,,Fajn," odfrkla si a na patě se otočila. ,,Prostě přijď domů," dodala smířlivěji. ,,Doopravdy jsi mi chyběl." Pak se rozešla dopředu a z kanceláře vymizela.

,,Ahoj..." Černovlásek počkal, až odejde úplně, teprve tehdy úlevně vzdychl a svalil se na desku stolu. ,,Konečněěě..."

Jonghyun zvedl hlavu, ale tím se akorát praštil do stolu. ,,Aaaaaau!" zakňučel. To bylo opravdu ošklivé. Bolelo to. Posadil se tak, aby se mu nad hlavu vešla ruka, a začal si ono místo třít.

,,Co tam dole provádíš, hmmm?" vyzvídal Minki a sklonil se pod stůl, aby na něj viděl.

,,Uhm..." Jonghyun rázem zrudl a sklopil svůj zrak. ,,Hrál jsem si, protože jsem se nudil..." vysvětlil mu. Udělal blbost, hodně riskoval, ale líbilo se mu to.

,,Vybral sis vskutku zvláštní zábavu," podotkl a odsunul se se židlí, aby mohl druhý vylézt.

Hyun skutečně vylezl a provinile se postavil na nohy. Červenal se podobně jako Ren, ale z úplně jiných důvodů. Toto pohrávání jej trochu vzrušilo.

Starší upravil zapínání svých kalhot, vypadalo to, že se nic nestalo. ,,Pojď sem~" vyzval jej.

Mladší polkl, ale poslechl jej. Mohl by jej stihnout krutý trest, kdyby tak neučinil. ,,A-ano?"

,,O čem jsi se mnou chtěl mluvit?" zeptal se Choi laskavě, přitahujíce si jej na klín. ,,Myslím, že je čas si to vyjasnit."

Jonghyun ze sebe dlouhou dobu nebyl schopen dostat hlásku. To, jak se Ren choval, jej zaskočilo. ,,Nom... chtěl jsem se ti omluvit za ten včerejšek..."

Černovlásek otevřel ústa k odpovědi, chystal se jeho omluvu odmítnout. Bohužel, v tu samou chvíli se dveře znovu otevřely a dovnitř se přiřítila modrovlasá dívka. Vypadala jako dračice Safira.

Jonghyun na Minkiho zamilovaně hleděl, ale jakmile se ohlédl ke dveřím, ztuhnul. Vzápětí z Renova klína seskočil a poníženě ustoupil o kus dál.

,,Ty!" vypískla dívka. Kdyby uměla zabíjet pohledem, nezbyla by z nich ani hromádka popela. ,,Já věděla, že máš bokovku! Od kdy jsi gay, proboha?"

,,On není gay," bránil ho Jonghyun s pohledem upřeným na zem. Hyuna vypadadala tak nebezpečně, že se na ni nemohl dívat.

,,Normální heterák by si nevzal na klín kluka," stála si za svým názorem. ,,abys věděl, pěkně sis to u mě pokazil. Jsem znechucena."

,,Proč by si normální heterák nevzal na klín kluka? Vždyť na tom není nic špatného," zamumlal si pro sebe mladší. Možná ji tím jen provokoval, ale myslel to upřímně.

,,Nebudu se o tom bavit s někým takovým..." odfrkla si dívka a otočila se na svého teď již bývalého přítele. Arogantně dodala: ,,Mezi námi je konec. Můžeš si balit kufry."

,,Co, prosím?" Ren povytáhl obočí a zadíval se na ni. Takže po tom všem si ona dovoluje to takhle ukončit? Jen tak? ,,V tom případě mi vrať mou kreditku. Dostane ji někdo lepší."

,,To snad nemyslíš vážně!" vykřikla dívka šokovaně.

,,Ale ano. Vlastně chci všechny tři. Vrátíš mi i auto a dům..." dodal černovlásek.

,,Dům zůstane můj. Zbytek ti dám," zafrkala. Nelíbilo se jí to, ale co měla dělat. ,,Na zítra objednám právníka a vše se vyřeší. Teď si jdi pokračovat v prasárničkách se svým přítelem a mě dej konečně pokoj."

,,Právníka? Copak jsme svoji?" odfrkl si černovlásek. ,,Vzpamatuj se, holka..." Zvedl se z křesla, docupital až k šedovláskovi. Rukama sklouzl na jeho boky a zezadu ho objal. ,,Dobrý nápad."

,,H-he?" Jonghyun zrudl a skryl si obličej do dlaní. Tak úžasně se k němu nikdy nikdo ještě nezachoval. Obejmutí zezadu bylo prostě úžasné.

Před zraky své ex přítelkyně se starší naklonil k mladšího krčku. Nejprve část mléčné kůže polaskal jazýčkem a následně ji stiskl rty. ,,Hádám, že tohle se mi líbí víc, než ustavičné sekýrování."

,,Aah..." vzdychl Jonghyun tiše a sladce přivřel očka. Líbilo se mu to, vážně moc. Nikdy se necítil tak důležitě jako teď. Že by si jej Ren zvolil?

Ano, přesně tak. Ren pochopil, že stereotypní život mu nic dobrého nepřinese a proto se rozhodl pro něco nového. Vztah s mužem mohl být příjemnou změnou.

,,Re-Rene?" oslovil Jonghyun svého nadřízeného. Stále je sledovala jeho - teď již bývalá - přítelkyně. ,,Co... co to děláš...?"

,,Hmmm... Hádej," poradil mu, spiklenecky na něj mrkl. Následně se odtáhl a provrtal Hyunu chladným pohledem.

,,Jsi nechutnej," ohodnotila jeho čin. Poté se ušklíbla a zkusila si zahrát na ještě větší mrchu. Jeho románek mu chtěla zkazit. Rozešla se přímo k Jonghyunovi a toho, aniž by se nějak strachovala, natlačila na zeď a hladově jej políbila.

Renovi se v tu chvíli zatmělo před očima strachem i vztekem zároveň. Jak si mohla dovolit vůbec jen sáhnout na jeho rozkošného společníka?!

Do mysli se mu vkrádal i strach. Co když mu zase ublíží, stejně jako první přítelkyně, s níž se rozešel?

Když Jonghyunovi, jemuž to bylo krajně nepříjemné a vážně se mu to nelíbilo, zatnula dlouhé nehty do boků, bolestně zakňučel. Ta holka však měla mnohem větší sílu než on a bohužel se jí nedokázal vykroutit.

Teprve tehdy jeho princ - Minki-, zasáhl. Dostal se až k nim, dívku od něj prudce odtrhl. ,,Zbláznila ses?!"

Hyun jen tak tak potlačoval slzy, zraněně se mu vrhl do náruče. Nechal se v ní kolébat a utěšovat, dělalo mu to dobře. Tohle bylo podruhé, co se k němu dívka chovala tak krutě. Ničilo jej to.

,,Zlato..." uteklo černovláskovi nevědomky. Sáhl do kapsy pro telefon, aby kontaktoval sekretářku. ,,Ochranku do mé kanceláře, ihned. Zařiďte prosím také týdenní dovolenou pro mě a Kima Jonghyuna."

Sekretářka zamumlala něco na souhlas a že to zařídí a o dvě minuty později vběhli do kanceláře dva namakaní maníci. Když Ren ukázal na Hyunu, trochu se zarazili, protože věděli, že to je jeho přítelkyně, ale rozkaz byl rozkaz. Dívky byla brzy tažena pryč.

Jakmile konečně zmizela, Ren úlevně vzdychl. Zbavil se posledního teroristy. ,,Hyunnie, jsi v pořádku?"

,,Bolí mě boky... rýpla mě tam," přiznal se mu Hyun smutně. Co zlého provedl? Jen to, že si nechal od Rena políbit krk? Samozřejmě, že by nebyl radši, kdyby provedla něco Minkimu, ale mohla si to úplně odpustit.

,,Je zlá. Proč jsem si vybral tak špatně? Jedna mě předhodí svému kamarádovi a ta druhá... No, podíváme se na to, ju?" usmál se. Posadil jej na stůl, opatrně mu vyhrnul tričko.

Hyun si připadal trochu jako Renova děvka, když si jej tak posadil, ale nic nenamítal. Bolestně zasyčel, když mu to bocích Ren přejel prsty. V jedné části mu z kůže dokonce vytékala krev.

,,Mrcha..." ulevil si. Šedovláskova to muselo opravdu bolet. Aby mu alespoň trochu ulevil, přejel po jedné z malých ranek jazýčkem a zároveň zahubil kapku krve, která unikla na povrch.

Jong tichounce vzdechl, protože to bolelo, ale zároveň to bylo příjemné. Nechal by se škrábat, ačkoliv nebyl masochista, ale to jen při sexu a pravděpodobně jen s Renem.

,,Lepší?" staral se starší, byl u čtvrtého škrábance. V hloubi duše si užíval, že se jej může všemožně dotýkat.

,,O moc..." Nechápal, proč by takové doteky měly být špatné. Už aby byl večer a oni šli pít. Určitě to bude super.

,,To jsem rád..." Ren si popustil uzdu, projedou se zajímal i sám o sebe. Ne o firmu a ostatní. Soustředil se pouze na sebe a svého nového mazlíka. Prahl po něm stejně, jako mladší toužil po jeho dotecích a pozornosti.

Což bylo na jednu stranu zvláštní. Že by ho to až tolik změnilo? Jedna společná noc? Hyun byl asi kouzelník. Momentálně mohl umřít blahem. Konečně mohl mít to, co celou tu dobu chtěl. Nehodlal se toho vzdát.

,,P-proč jsi nám dvěma vzal týdenní dovolenou?" vyptával se Jonghyun. Ta péče byla úžasná, ale tohle mu stále vrtalo hlavou.

,,Mám toho dost, potřebuju vypadnout," pokrčil černovlásek rameny. ,,Samotného by mě to nebavilo

,,Ach tak," pochopil Jonghyun. ,,A... i po tomhle všem... platí pořád ten dnešek...? Kdybys potřeboval znovu přespat, ustelu si na gauči, to není problém..."

,,Samozřejmě, že platí," přikývl starší. ,,Vážně? To bych byl rád. Ale gauč si reservuju já."

,,Zamítá se." Hyun si stáhl tričko a připravil se na krátký seskok na zem. ,,To radši budu spát v posteli s tebou. Nenechám tě se nevyspat. To bych byl špatný host."

,,Tak vidíš. Měl bych výčitky, kdyby sis kvůli mě zničil záda," předal mu starší potřebné informace. ,,Mám nápad. Sjedeme ke mně domů pro věči a pak můžeme něco podniknout. Fitko už asi nestihneme, ale..."

,,Ale...?" vyzvídal mladší. Škoda, do fitka se docela těšil. ,,Pak jsme chtěli jít do nějakého toho baru, ne?" Hyun seskočil a upravil si pomuchlané kalhoty. ,,Nebo ne?"

,,Jop, chtěli." I Minki si upravil oblečení, vypnul počítač a vzal si nezbytné věci. ,,Nějaká konkrétní představa?"

,,Nějaký klub, možná?" přemítal JR. Nenapadalo ho nic lepšího. ,,Ale musel bys nějaký vybrat... znám jen gay kluby..."

Po tomto prohlášení se stalo něco neskutečného. Ren vyprskl smíchy. ,,Alespoň vím, kde tě hledat po večerech, haha."

,,No dovol," zafrkal šedovlásek dotčeně. ,,Nechodím tam často. Většinou se vždycky najde někdo, kdo mě chce do postele. Ale osobně tam chodím se jen porozhlédnout."

,,Heh, to musí být sranda," uculil se starší. ,,Zajímalo by mě, jak dáš najevo, že nemáš zájem."

,,To bys musel vidět naživo," zasmál se Hyun. Neměl už v kanceláři co dělat, vydal se k východu. ,,Nedá se to popsat tak jednoduše."

Starší ho následoval, klíče měl připravené v ruce. ,,Chci to vidět. Takže asi máme zábavu na večer."

,,H-heeee?" vypískl šedovlásek. Otevřel dveře a se sklopenou hlavinkou se vydal na chodbu. ,,T-ty chceš se mnou zajít do gay baru...?"

,,Může to být legrace~" pokrčil černovlásek rameny, pečlivě za sebou zavřel a zamkl. Opatrnost nikdy nebyla na škodu.