~Tris POV~ 

Po chvilce líbání jsme za námi uslyšeli ten známý hlas a rychle jsme se od sebe odtáhli. "Páni, ty se taháš se škrobem.Nečekal jsem že klesneš tak hluboko Čtyřko."Řekl tím jeho ironickým hlasem a přejížděl po nás pohledem. "Jmenuje se Tris a co je ti po tom." Odsekl Tobias a pevně mě držel za ruku.

"Myslím, že bysme měli jít Eriku, Jeanine na nás nebude čekat." Ozval se nějaký starší kluk od Neohrožených, který byl nejspíš Erikův 'poskok'. "Počkej." Zastavil ho Erik. "Tady Čtyřka si myslí, že se vyhne povinostem, když se bude courat s touhle courou." Skoro jsem vypěnila, když to řekl a on mezitím vybuchl smíchy nad vlastním vtipem.

Cítila jsem, jak mi Tobias pustil ruku a najednou se jeho ruka vymrštila k Erikově obličeji, který ani nestihl zareagovat a Tobias už ho pevně svíral pod krkem, natlačeného na protější zdi. "Tohle si dovolovat nebudeš, jasný!"

Potom mu ješě něco řekl, ale to už jsem neměla šanci slyšet. Koukala jsem se na ně dva a potom jsem pohledem přelétla na toho kluka co tu byl s Erikem., nevypadal jakoby se chystal něco udělat a tak jsem to nechala být.

"Jdeme Tris." Otočil se na mě a jemně mě vzal za ruku. Ještě se jednou varovně otočil na Erika, který si otíral nos od krve a na tváři měl úšklebek. "Co jsi mu řekl?" Zeptala jsem se ho, když už jsme od nich byli tak daleko, aby nás neslyšeli. "To je jedno." Snažil se usmát, ale bylo na něm vidět, že ho něco vyvedlo z míry a tak z toho vznikl takový ustaraný výraz.

"Poslední dveře napravo." Vytáhl několikery klíčky a snažil se mezi nimi najít tn správný, který by mohl pasovat do klíčové dírky. Než je našel, rozlížela jsem se po chodbě, v jedné chvíli jsem tu zahlédla několik Neohrožených, jak na sebe pokřikují a dělají si legraci, ti se mi ale za chvilku ztratili za rohem. "konečně." Zamumla Tobias, když našel klíč který by pasoval a jeho dveře se otevřely.

"Máš tu bordel." Překvapeně jsem řekla, když jsem vstoupila dovnitř. Když jsem tu byla naposledy, bylo to tu uklizené, teď tu byly po zemi střepy a kusy hadrů. "Toho si nevšímej, potom to dám dopořádku." Zasmál se a položil klíče na poličku vedle dveří.

Šla jsem se podívat z jeho okna na výhled na Chicago.Ani jsem neslyšela, že ke mně zezadu jde a najednou mě uchopily jeho silné ruce za boky, přičemž jsem trochu vyjíkla, protože jsemto nečekala.

"Pěkný co?"Zašeptal mi do ucha a sledova semnou, jak pomalu zachází slunce."mmm."zašeptala jsem a  otočila se se na něj. "Koukám, že tu máš jen jednu postel." Zasmála jsem se a on taky. "Na gauči už spát nebudu, na to prostě zapomeň." "Na to jsem ani nemyslela." Šibalsky jsem se usmála, vzala ho za ruku a odvedla ho k posteli.

Oba jsme si lehli a on mě pevně objal zezadu, aby jsme se sem oba vešli. Cítila jsem jeho teplý dech na krku, jeho tlukot srdce.Vzal mě za ruku, pevně mi ji stiskl a do ucha mi zašeptal. "Dobrou noc Tris." Než jsem stačila odpovědět, zmocnila se mě únava a já upadla do hlubokého spánku. 

AHOJ! ^^

Doufám že se vám to zatím líbí :D Příští díl se stane něco s Erikem :D a nebude se vám to moc líbit :D Ale Tobias to všechno napraví :D :D JO a taky ve 4. kapitole se začne s trénováním nováčků, což mají na stratosti Tris a Čtyřka. Kdo ví co se stane až tam přijde pár nových lidí... :D

PS: Dauntless <4

-Natalii_D