"Takže, co máš teda navečer v plánu?" Stál jsem opřený o tmavý kousek zdi, který se rozprostíral po délce jámy. "Uvidíš." Přišla ke mě a vzala mě za ruce, naklonila se ke mně a lehce se dotkla mých rtů. Moje rty se roztáhly do širokého úsměvu. Políbil jsem jí nazpátek, ale když jsem zaslechl smích ostatních neohrožených a uviděl první siluetu trochu jsem se zaklonil a dal jí pramínek vlasů za ucho. "Už jdou." Zašeptal jsem a v tu chvíli se za rohem objevila Christina s Willem, Zekem a Uriahem.

 "Takže, Tris, kam to vlastně jdeme?" Zeptal se se zájmem v hlase a Shauna mu hned dala do ramene, jedno přátelské pěstí, jak se to u nás dělává. U nás. Myslím tím Neohrožené, protože teď jsem officiálně neohrožená. Nemám nic společného s odevzdanými, takhle jsem to nakonec teda rozhodla. "Musíme to pořádně oslavit.Takže jdeme do klubu!" S nadšením v hlase jsem svůj návrh přednesla. Nad mé očekávání se vznesla vlna pozitivních hlasů. Jen Tobias trochu přimhouřil oči, přišla jsem k němu blíž a když se nikdo nedíval, stoupla jsem si na špičky a prosebným výrazem se na něj podívala. "No ták, bude to fajn. Nebuď dneska ten Čtyřka." Povytáhl obočí a zkřížil si ruce na prsou. "Jak to myslíš ten Čtyřka?" Z jeho výrazu se nedalo nic vyčíst, prostě mě sledoval a měl kamennou tvář, stejně jako před Erikem. "Upjatě." Vyprskal jsem na něj, prootže jsem to už nemohla vydržet. "Já nejsem upjatej!" Chytla jsem ho za ruku a táhla ho do tetovacího salónku, který byl přek tím klubem, kam jsme měli namířeno.Z jeho úst uniklo něco co se podobalo smíchu, ale on to nakonec chtěl zamaskovat na něco jako zakašlání. 

"Takže co to bude?" Zeptala se nás snědá dívka, která měla dlouhé černé vlasy až pod zadek. "Mohla by jsis něco jít vybrat, sejdeme se u vchodu za 10 minut." Oznámil mi a koutkem oka na mě mrknul. "Ehm, tak fajn." Zašklebila jsem se a odkráčela za roh. Vzala jsem si tetování které vyoadali jako dva protínající se kružky. Zcela obyčejné, ale pro mě to bylo mnohem víc. Znázorňovalo to mě a Tobiase. ty dva kroužky jsme byli my dva, naše životy, které se střetly. Nechala jsem si to vytetovat na předloktí.

Čekala jsem u těch dveří a už uběhlo skoro patnáct minut. "Tak kde ksakru vězí." Mumlala jsem si pro sebe. Konečně jsem ho uviděla. "Kde si byl doprdele." Zasyčela jsem na něj, chytla ho za rukáv a odtáhla ho ze salónku. "Teď si to tam užiješ! To je rozkaz." Ani jsem se nemusela otočit, abych viděla jak protočil oči a trochu se usmál. 

Všude hrála hlasitá hudba a my byli obklopeni opiecingovanými neohroženými. Všude okolo nás poskakovali a pohybovali se do rytmů hudby. Vlnila jsem svým tělem a přitom narážela do ostatních lidí, kteří dělali to samý. Párkrát jsem si odskočila k baru pro nějaké to pití. Asi po čtyřech hodinách neúmorného tancování jsem se otočila a hledala Tobiase. Narazila jsem na něj až na protější stěně, opíral se o ni a hleděl přímo na mě. 

Prodrala jsem se mezi všemi těmi lidmi a došla jsem přímo k němu. Cítila jsem, jak mi krví pulsuje alkohol. "Pojď se mnou." Zakřičla jsem na něj, protože tu byl hrozný hluk. "Mě stačí se dívat." Usmál se a já se porozhlédla, jestli náhodou nenajdu někoho známého. V rohu tancovala Shauna s Lynn, poněkud blíž, než bylo normální. Můj pohled se stočil zpátky k Tobiasovi. Usmála jsem se na něj a vzala ho kolem boku. "Půjdeme radši pryč." Podívala jsem se na něj a vypadl přímo jako anděl. 

"Půjdeme rovnou do bytu?" Zeptal se a trochu mě podpíral, protože se mi lehce motaly nohy. "Joo." zaskřehotala jsem a cítila v krku bublinky z malinového koktejlu, který jsem ještě před chvílí pila na baru. Došli jsme k nám do pokoje a já si odložila bundu, protože mi najendou začalo být nepříjemné horko. "Tobiasi." Začala jsem ho líbat a tlačila k posteli. Nejdřív to vypadalo, že si to užívá, ale po chvilce se odtáhl. "Tris, jsi opilá." Zasmála jsem se chtěla pokračovat, jeho ruce mě však drželi pryč. "Nejsem!" Vzdorovala jsem a snažila se dostat přes tu bariéru, i když jsem se vzpírala jak nejvíc jsem mohla, bylo to na nic. "Chci to!" Zavrněla jsem a najednou cítila jak mi hlavou probleskává mírná bolest. Jendou rukou jsem byla pořád sevřená tobiasem, ale tou druhou jsem si jemně zakroužila po spánku. "Vidíš, teď ti bude ještě blbě. Dneska radši budu spát na gauči. Položil mě na postel a já pomalu zavírala oči. Přehodil přezemně deku, dal mi pusu na spánek a než odešel, zašeptal mi do ucha. "Taky to chci, ale ne takhle." A potom odešel. Ale já po téhle větě nemohla spát, přemýšlela jsem, co to znamená.

AHOJ :)

Omlouvám se za dlouho nepřidanou kapitolu :D měla jsem toho hodně :D, ale doufám, že dneska ještě nějakou jednu nebo dvě přidám :D Co si myslíte, že dělal Čtyřka v tom salónku bez Tris? O.o :D 

PS: Dauntless <4 & <6

-Natalii_D