kapitola 9. - zápletka

Další den ve škole
Hm...Sedím ve své lavici, ale Laito ani Meiko nikde..Že by byli spolu?! Postavím se a jdu na chodbu. Teda ještě před tím aby to nebylo podezřelé tak jsem se zeptala Lii jestli nejde taky, řekla že jo takže mám společnost.
,,Jak to jde s tebou a Kinem?"
,,Úžasně...Líp mi nikdy nebylo"
Řekne a usměje se.
Jdeme teď kolem ředitelny a potom zase do třídy.
Crrrrrr
,,Zvoní...Měli bychom jít do třídy"
Řekne Lia a jde do třídy, já ji následuju.

Když už jsme ve třídě, učitelka přišla.
,,Dobré ráno žáci"
Řekne a my stojíme.
,,Děkuji, posaďte se"
Řekne a my si sedneme.

' Hm....Kde asi jsi??'

,,Halooo, slečno Kotori! Dávejte pozor!"
Řve na mě učitelka a já si hned stoupnu.
,,P-Promiňte"
Řeknu a učitelka chce něco napsat na tabuli...Bohužel naše fixy nepíšou.
,,Kotori, zajdi do kanceláře vedle ředitelny a popros je o fix..Děkuji"
Řekne a já jdu ze třídy do ředitelny.

Už jdu z kanceláře s fixem v ruce. Moje třída už je za rohem.
,,Eh?!"
Řeknu když uvidím Meiko se líbat s Laitem...Rychle běžím do třídy se slzami v očích.

'Nebreč... kašli na něj'

Kéž by..Klid...Nemůžeš tam jít se slzami...

Fajn, jsem připravená...Zaklepu a učitelka mi otevře.
,,Tady"
Řeknu a podám ji fix.
,,Děkuji"
Řekne a začne něco psát na tabuli.

' přece jsi na plese říkal že máš oči jenom pro mě...A že na Meiko kašleš'

,,Slečno Kotori! Dávejte pozor!"
,,Eh?! P-Pardon.."
Omluvím se zase učitelce.

Škola skončila...Ani jsem si nevšimla jestli přišel Laito do hodiny.
,,Hej!"
Když se otočím uvidím Laita jak na mě mává.

' proč mi to děláš?! Co jsem ti sakra udělala?!?!?!?'

Otočím se a jdu cestou která vede ke mně domů.
,,Hej....Neřekla jsi to učitelce to na té chodbě že ne?"
,,Eh?"
Jediné ,,slovo,, co ze mně vypadne když mě chytne za rameno a otočí směrem k sobě.

' to je jediné co tě zajímá?! Kvůli tobě mám v sobě vztek a zároveň smutek...Idiote!'

,,Ty se mnou nemluvíš?"
Řekne a pustí mi rameno.
,,Idiote!"
Zařvu a utíkám domů.Teda aspoň cestou která vede ke mně domů.
Cestou se rozbrečím....

V půlce cesty se zastavím. Musím to rozdýchat.
,,Em...Jsi v pohodě?"
,,Eh? Jamesi?!"
James se vynořil z uličky. Jde směrem ke mně. Obejme mě.
,,Neboj...Vše už bude v poho"
,,Kéž...Kéž by"
Řeknu ubrečeně, zabořím hlavu do jeho trička a takhle už zůstanu...Teda dokud mi nezavolá mamka kde jsem..To potom musím domů.

,,Stalo se něco ve škole?"
,,Ne mami...."
Jdu z jídelny do svého pokoje, zamknu se a vezmu si mobil se sluchátky.

'Nechci tě už nikdy vidět a zároveň chci'

Už mi zase slzy začnou padat po obličeji.
,,Nesna....Nesnáším tě!"
Zařvu a hodím s mobilem o zem...Lehnu si na postel a zabořím hlavu do polštářů....

'IDIOTE!'

,,Vstávej zlato!"
Volá na mě ráno mamka zpoza dveří.

'Do školy se mi opravdu nechce...Ne po včerejšku....'

Stejně vstanu a jdu udělat ranní hygienu a potom se jdu obléct...Batoh na záda a jde se...Achjo, nechci tam jít...Je to horší jak vězení...Co se dá dělat..
,,Ahoj zlato a užij si to tam"
,,Ahoj mami"
Řeknu a už jsem z baráku pryč.

Bạn đang đọc truyện trên: AzTruyen.Top