,,moc mě to mrzí"
,,,N-nemuzes za to-"
,,Ale mohu za to, že jsem ti neřekl kdo jsem doopravdy"
Špitne.
,, Proč by jsi mi to měl říkat?"
Odtahnu se a podívám se mu do jeho nádherných očí.
,,Je to přece, tedy..Bylo to tvé tajemství, neměla jsem právo jej vědět-"
,, Měla"
,,H-hm?"
Podívám se na něj nechápavě a čekám co z něj vypadne.
,, Já... Měla.... Měla jsi to vědět.... Já..."
Sklopí hlavu.
,,Je to tak těžké na vysvětlení...Tak moc"
,,Laito ."
,,H-hm?"
Podívá se na mě.
,, Chápu to... Nemusíš mi to vysvětlovat-"
,,Ale..Ale já chci, chápeš to?! Zasloužíš si to vědět...Ty... Miluješ mě a já se k tobě choval jako....Jako idiot"
Mlčím a sleduju ho...
,, Já...May....Miluju tě"
,,H-hm?"
,,Od prvního polibku tě miluji, tak moc....Nemohu bez tebe spát.. Přemýšlet a vše možné..Chci tě mít vedle sebe, probouzet se vedle tebe, tak moc tě miluji... Odpusť mi to.. Všechno.. Prosím"
Dívám se na něj se šokem v očích.
' jak...On.. Mě....o můj bože'
,,L-Laito... já.. Už dávno jsem ti odpustila!"
Obejmu ho snad jak nejvíc dokážu...Tak moc jsem čekala na tenhle den..Na tenhle okamžik...
,,Miluju tě"
,, Já tebe víc May, já víc"
Ucítím jak mi dá pusu do vlasů. Musím se nad tím usmát.
,, Takže....Jak..To mezi námi teď bude?"
Zeptám se když se odtahnu.
,,Ty miluješ mě, já tebe... Takže jsme teď pár"
Stoupne si a chytí mě za ruku.
,,Jdeme dolů, přivítat mé bratry."
Kývnu a Laito mě vede do jídelny.

V jídelně se seznámím s jeho bratry a společně si užíváme večeři, při které si povídáme, smějeme se a všeho dalšího... Takže...Tohle je teď můj život....

Já, obyčejná holka, chodí s idolem který je zároveň upír..Miluju ho, tak moc že se to ani popsat nedá... Kdybych jej ztratila... Můj život by neměl smysl.... Neměl...Miluju ho a nehodlám ztratit....

_____________

The end

Snad se knížka líbila, jo, já vím, není to nic dokonalého, ale strašně vám děkuji za hlasy a komentáře (・∀・) jste zlatíčka!!!
(◍•ᴗ•◍)

13.6.2019