Probudím se na posteli v nějakém pokoji. Ale né na mé posteli a ani v mém pokoji!
Bleskově si Sednu až se mi z toho zamotá hlava. Chytím se za ní.
,,Pomalu"
Uslyším známý hlas a uvidím Laita.
,,Laito..."
Špitnu.
,,Hm?"
Uchechtne se, ucítím jak se mi do tváři hrne krev. Sklopim pohled aby to nešlo vidět, vlasy mi padají do obličeje, takže by můj obličej teď vidět.
,,Noták, neschovávej se"
Oddělá mi vlasy z obličeje a obličej mi zvedne.
,, Proč se schováváš když jsi nádherná?"
Tentokrát už na 100% musím být rudá jak rajče, možná i víc.
,,J-já-"
Svůj ukazováček dá na mé rty a přiblíží se k mému krku. Odhrne mi z krku vlasy se slovy:
,, Omlouvám se ale už to dýl nevydržím"
Poté se zakousne. Syknu bolestí.
' p-proc?! O-on...O-on..Je upír?!'
Odstrčím ho od sebe.
,,C-co jsi..Z-zač?!"
,,May já-"
,,T-ty?! Ch-chci odsud...Hned"
,, Neublížil bych ti-"
,,N-nevěřím ti! Jsi zrůda!"
Uvidím jak sebou cukne a poté odejde. Přitáhnu kolena k obličeji a následně do nich obličej zabořím.
' za co?! Za co?!'
Nechám slzy téct po obličeji.
' chci domů...Chci jít domů'
Dveře od pokoje se otevřou, vzhlédnu k nim a uvidím známou tvář s úšklebkem na rtech. Jediné na co se zmůžu když zavře a zamkne je, že nasucho polknu.