Zase škola.

Už jsem ve škole.Ve svojí třídě. Sedím ve své lavici s kapucí na hlavě.Nechci aby mě někdo viděl.
,,Ahoj..."
Uslyším Laitův hlas a potom hlas od Meiko.
,,Ahoj!! Víš jak jsi mi chyběl zlato?!"
Když se na ně podívám, objímají se.
Do očí se mi nahrnou slzy a rychle se podívám někam jinam.

'Laito...Kéž by jsi věděl co k tobě cítím.'

Crrrrr..Hodina..
Než učitelka přijde tak bude další rok.
Meiko zase někam odešla.
,,Eh?"
Vyjde ze mě když si před mojí lavici dřepne Laito a svojí hlavu položí na lavici.

,,Stalo se něco?"
,,Ne...."
,,Hm? Nikdy jsi nebyla taková. Taková tichá"
,,Byla....Asi....Asi jsis toho nevšimnul....Když jsi pořád s Meiko!"
,,Hm?...Hah, jsi vtipná..To ona s-"
Nedořekne to protože si stoupnu a začnu na něj řvát se slzami po celém obličeji.
,,To ona?! A kdo se s ní líbal na chodbě?! Já, nebo můj soused?! Zamysli se nad tím, než něco řekneš!!"
Odcházím ze třídy na záchod. Chci být sama.

,,Mayo...."
,,Yuichi?!"
,,Copak se stalo?"
,,Yuichi!"
Zařvu a obejmu ji.
,,Hele, už je to dobré"
,,Není.....A nebude"
,,Bude...Uvidíš"
Řekne a já ji potom pustím.

Crrrrr.
Zvoní na přestávku.Byla jsem tu celou hodinu?! Super...To jsem opravdu potřebovala.
Jdu s Yuichi do třídy. A co by mě tam nečekalo?!
Rin, Miku, Aida a Meiko sedí na mojí lavici...Moje věci na zemi..Aktovka vysypaná...Všechny věci na zemi nebo v koši.
,,Tohle jste přehnali!"
Zařve Yuichi a stoupne si přede mně.

' Meiko má závistiví výraz na obličeji...Miku to samí a Rin to samí...A Aida? Ta se tváří smutně...Že by mě litovala?! NE! Vyloučeno..'

Jdu ke svojí lavici..Rozbrečím se a sbírám věci ze země.
,,Dělej služko"
Řekne Meiko a kopne mě do zad.
Najednou příjde do třídy Ayato a Kanato..Dívají se na mě jako na debila..Lia s Kinem mi jdou vytáhnout věci z koše..To samí udělá James a Sonata.
,,Já ti říkala ať se držíš dál"
Pošeptá mi do ucha Meiko a se svojí partou odchází.

' Proč?! Proč jsem si tohle zasloužila?! Chci se odstěhovat...Hned!!!'

,,Na...."
Uslyším vedle sebe někoho.
Když se podívám koho..Laita...Podává mi učebnici...Vezmu si jí a ani nepoděkuju.
,,Kvůli mě?"
,,Ne.."
Řeknu a jdu si sednout..Nechci mu přidělávat další problémy.

Konečně ta hrozná škola skončila.
,,Zvládneš to domů sama?"
,,Jo"
Odpovím Yuichi s falešným úsměvem na rtech.
Jdu svojí cestou jako vždy...I kolem uličky...
,,Dokud mi neřekneš co s tebou je...Tak tě nepustím"
Řekne někdo, kdo mě chytnul za zápěstí a táhne do uličky...Hah, jsem si mohla myslet..Laito...Kdo jiný by to byl? Přitiskl mě ke zdi...Ruce dal nad mé ramena a hlavu přitiskl na zeď nad mojí hlavou.
,,Laito..."
Řeknu když se rozbrečí a jeho klobouk spadne na zem.
,,Je to...Je to kvůli mě....Že?"
Řekne a podívá se na mě svýma zelenýma očima plných slz.
,,Laito.."
Řeknu a utřu mu slzy...On chytne mojí ruku a dá si ji na tvář.
,,Tady...Tady jsem tě předtím zachránil"
,,A potom já tebe"
Řeknu a usměju se na něj.

' proč se s ním vůbec bavím?'

,,Mayo...."
Řekne a přitiskne svoje rty na ty mé.
,,Promiň"
Zašeptá a odejde.

'DÝCHEJ...neomdlívej...Prosím...'

Nechal si tu klobouk.
,,Laito!"
Zavolám na něj a on se otočí.
,,Nechal...Nechal jsis tam klobouk.."
,,Díky...A teď pravdu...Meiko ti ublížila kvůli mě?"
,,Nechci tě tím zatěžovat..."
,,Hm..Nezatěžuješ"
Řekne a odejde.

' co když zjistil že je to, dá se říct, Kvůli němu?!.Snad ne...'