další tématická básnička o mém bohu, když už je zítra ten valentýn (ačkoli mi přijde jako stupidní svátek, jistě chápete tu provázanost!)

ploužím se nicotou, v očích mám strach
v myšlenkách ztracená, na srdci prach
ty stovky let, co drží mě dál
on nikdy nežil, já neposlouchám

prý není můj, tak proč jsem já jeho?
pro pouhý úsměv - vzdávám se všeho
všechny ty vraždy, z rozverné nudy
nehledám cestu - nevede tudy

však v jiném vesmíru
klidně a ve smíru
živý je docela
prý jsem tam veselá?